Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Asi osm milionů aut Fordu v oběhu je vybaveno motory, které měla firma postavit s použitím know-how, které ji nepatří. Jde tu o hodně, možná i miliardy či zákazy prodeje.

Zhruba v polovině ledna se u Fordu otevíralo jedno šampaňské za druhým. Automobilka sečetla registrace tzv. F-Series, tedy modelů F-150, F-250, F-350 a F-450, a rázem měla co slavit. „Minulý rok jsme prodali milion exemplářů. Náš PR tým si střihl úkol z matematiky, díky kterému víme, že jeden kus udáme každých 29 sekund,“ uvedl Hau Thai-Tang, výkonný viceprezident značky pro produktový vývoj a prodej. Jeho slova pak potvrdil generální ředitel Jim Hackett, dle kterého F-série „překonala nejbližší konkurenci největším rozdílem v historii“.

Jen o pár dnů později ale modrý ovál čekala ledová sprcha a velmi nepříjemné vystřízlivění. Značka čelí žalobě tří profesorů z Massachusettského institutu technologie (MIT), kteří tvrdí, že Ford odcizil jejich patentovanou technologii kombinující portové a přímé vstřikování paliva. Tímto systémem jsou osazeny motory EcoBoost, které používají prakticky všechny modely značky. Leslie Bromberg, Daniel R. Cohn a John B. Heywood proto nyní požadují provizi z každého vozu, který značka prodala a které duálním vstřikováním disponoval. V jejich hledáčku je hlavně Ford F-150, neboť jen za loňský rok 60 procent všech exemplářů disponovalo motorem EcoBoost.

Nejde však pouze o nejprodávanější pick-up světa, jak jsme již zmínili, kombinací portového a přímého vstřikováním je osazeno značné množství vozů značky, stejně jako jím disponuje i řada pohonných jednotek, třebaže nejde o každý EcoBoost. Analytik Kevin Tynan odhaduje, že tyto agregáty našly od roku 2015 svůj domov ve zhruba osmi milionech vozů, pročež provize může být značně vysoká. „Pokud to bude dolar za auto, o nic nejde. Při tisíci dolarech však 8 miliard již zabolí.“

Je samozřejmě otázkou, jak se ke všemu postaví federální soud, u kterého byla žaloba podána. Tři profesoři budou muset dokázat, že Ford skutečně ukradl jejich technologii. Duální vstřikování totiž užívá i General Motors, třeba u Corvette ZR1. Toyota s ní nabízí šestiválcový Avalon, stejně jako GT 86, což logicky znamená, že zkrátka nezůstalo ani Subaru BRZ. A aby toho nebylo málo, pak s technologií je vázáno přes 115 patentů, z nichž nějakých dvanáct připadá na Ford. Tady ovšem nejde jen o to, že Ford „náhodou” používá obdobné řešení, jeho vazby s oněmi třemi profesory jsou mnohem užší.

Abychom pochopili podstatu celého případu, budeme se muset vrátit do roku 2007. V té době odstartoval společný vývojový program Fordu a MIT, který se zaměřil na pohonné jednotky. Paralelně ve stejné době na stejném problému pracovala jiná skupina, ve které se s lidmi od Fordu potkali lidé z dalších univerzit. Ani jedna spolupráce přitom nebyla překvapivá, neboť vzájemné propojení obou stran bylo dlouhodobé - ostatně třeba v roce 1984 odpromoval na MIT na katedře managementu Bill Ford, nynější prezident automobilky a pravnuk jejího zakladatele Henryho Forda.

V rámci těchto aktivit Bromberg, Cohn a Heywood vyvinuli kombinaci portového a přímého vstřikování, jež umožňuje lepší mix paliva a vzduchu a tedy i vyšší efektivitu pohonných jednotek. Jelikož všichni tři jsou profesory MIT, práva připadla univerzitě, ta je ovšem na ně převedla. Profesoři pak následně založili společnost Ethanol Boosting Systems (EBS), která se rozhodla technologii nabízet v licenci automobilkám. Jako první byl na řadě Ford, zejména s ohledem na onu dlouholetou spolupráci. Následovala série emailů i schůzek, obě strany se však nakonec nedohodly.

Automobilka totiž požadovala licenci zcela zdarma, přičemž za odměnu by MIT a EBS napomohla s příchodem jejích dalších technologií na trh. To však profesoři odmítli. V listopadu 2015 se navíc dozvěděli, že Ford nejen že nemá zájem o odkoupení duálního vstřikovacího systému, ale navíc ani nehodlá touto technologií osadit žádný ze svých vozů.

Jak už nyní víme, realita je zcela odlišná, Ford naopak plánoval velmi široké využití portového a přímého vstřikování. Značka přitom měla velmi dobře vědět, že užívá kradenou technologii. Na emaily a telefonáty jejích tvůrců ale již neodpovídala. Ani teď se k probíhajícímu případu nehodlá nikterak vyjádřit. Dá se tedy předpokládat, že stanovisko modrého oválu uslyšíme až v soudní budově. Bude zajímavé sledovat, jaký verdikt padne - nicméně už jen předběžné opatření o dočasném pozastavení prodeje sporných motorů by Ford dostalo na kolena. A i to nyní hrozí.

Pro automobilku je to velký problém, neboť motory s tímto řešením se prodává mimo jiné 60 % pick-upů F-150 - jen v jejich případě jde o 600 tisíc aut ročně

Zdroj: Bloomberg

Petr Prokopec