Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Fatální a popravdě nepochopitelná strategická selhání vedení firmy v posledních letech dostaly Mercedes do obrovských problémů. Od začátku bylo jasné, že účet za ně někdo zaplatí, strůjci celého fiaska to ale nejsou. Ti dokonce dál mají své pozice, běžní zaměstnanci musí vytahovat portmonky.

Mercedes po dekády platil nejen za „vynálezce automobilu”, ale také za firmu, která i ve velmi konkurenčním prostředí masově vyráběných prémiových aut pořád dokáže tlačit vpřed káru vývoje a soustavně přicházet s řešeními, jež konkurence musí dotahovat. Nic to nemění na tom, že charakter vozů značky vám nemusí být blízký, třeba mě blízký není a žádný Mercedes jsem si nikdy nekoupil, ač jsem jich v životě vyzkoušel nejméně desítky. Respekt k tomu, co a jak firma dělala, jsem ale choval po celou tu dobu.

Dnes si ani tu úctu nezaslouží.

Firma v posledních letech udělala tolik nesmyslných přešlapů, na kterých přes veškerou kritiku trvala, až to bere dech. A v jejich centru pochopitelně byla sázka na přechod jen na elektrický pohon do roku 2030 (považte, už za tři a půl roku), která skončila ještě větším fiaskem než u většiny konkurentů.

Už pěkných pár pátků je s tímto nápadem zase amen, Mercedes v čele Olou Källeniem ale myslel tuto obchodně, technicky i ekonomicky - a to se nedá říci jinak - pitomou věc tak vážně, že do ní nalil všechny peníze, které mohl, a omezil investice do všeho ostatního, co do té doby dělal. Automobilka nepočítala dokonce ani s tím, že by vyvinula novou spalovací třídu S (narychlo teď tak faceliftovala tu starou), nepočítala se spalovacími verzemi modelů jako CLA, nepočítala s novým klasickým Céčkem ani dalšími řadami. Šéfové prostě sedli na mrtvého koně, řekli: „Hyjé!” a... No a nic, zdechlá herka zůstala zdechlá.

Můžeme považovat za pozitivní, že vedení firmy tedy zase sesedlo a začalo zkoumat jiné cesty, už výše uvedené ale naznačuje, že to dělá polovičatě. A vlastně ani nemá moc šancí dělat to lépe. Roky vývoje rozumně prodejných produktů byly promarněny a snahy to nyní „nějak rychle dohnat” jsou na kvalitě těch přicházejících znát. Stačí se podívat, čím je dnes klíčové spalovací CLA - opakovaně jsme jej označili za z nouze ctnost a je to skoro pochvala. Ani si nedovedu představit, kdo soudný by si takové auto koupil - vybrat si můžete mezi intrinsicky nesmyslným elektromobilem, popř. zjevně narychlo ušitou spalovací alternativou s čínským čtyřválcem. Za to dáte přes milion? Vážně?

O strategických omylech Mercedesu v posledních letech by šlo sepsat knihu, ale to třeba zase příště. Problém těchto selhání je, že stojí obrovské peníze a projevují se s obrovskou setrvačností. Když dnes začnete devastovat klíčový produkt automobilové firmy, přijde na trh za několik let, do té doby budete dobře žít z toho, který prodáváte dosud. Ani samotný příchod hned nic nezmění, spousta lidí auta kupuje ze setrvačnosti, většina médií ztratila kritický odstup a velká část zákazníků bude sama sobě mazat med kolem úst, že ten milion a půl nespláchli do kanálu.

To až tak po dalším roce až dvou začne díky těm, kteří nemají problém ukázat na nahého císaře prstem, praskat, že už to není ono. Poptávka sice klesne třeba jen o desítky procent, to je ale kritická mez k tomu, abyste takovou věc neprodávali se ztrátou, zvlášť když nezájem tlačí ceny dolů. A spirála rozvratu v tu chvíli to jede naplno, teprve tehdy prožíváte tu pravou bouři - v ruce máte nekonkurenceschopný produkt prodávaný klidně se zápornými maržemi, před sebou vidinu nezbytnosti se s tím zaobírat ještě několik let a nutnosti současně investovat do něčeho lepšího, co navíc dalších několik roků nepřinese nic dobrého. A i poté je otázka, kdy se to zlomí, neboť renomé se těžko získává, ale lehko ztrácí. Klienty, které jste jednou ztratili aktuálním „bazmekem”, prostě nepřivábíte všechny zpět jen tím, že jim řeknete, že jste se napravili.

Je to dlouhá cesta zkázy a Mercedes je právě teď někde v jejím prostředku. Být akcionáři firmy, dávno vyměníme vedení, neboť lidé, kteří dopustili takový úpadek, by neměli naši důvěru. Ale akcionáři nejsme, na projevy nedůvěry nedošlo, a tak znovu Källenius a spol. hasí požár, kteří sami zapálili, jak se jen dá.

Polovičaté i jen napůl nové produkty už tu máme a nic lepšího hned tak nepřijde, přesto je stav firmy za „dramatický”, jak připouští vedení v dopise směřovaném zaměstnancům. Ten dostali do rukou nezávisle na sobě kolegové z Automobilwoche a agentury dpa a popisují, na co vedení zaměstnance připravuje. A je to vážně něco.

Jednak vedení jednostranně odložilo červencové vyplacení už loni přiklepnutých výročních prémií, které se v závislosti na pozici zaměstnance starají až o 18,4 procenta jeho odměny. To není málo, tyhle peníze ale prostě v červenci nepřijdou. Tak přijdou v srpnu? Kdepak, vyplacení bylo odloženo o rok, tak mizerně na tom firma teď finančně je.

V dopise vedení uvádí, že je nutné „pokračovat ve snižování nákladů plnou rychlostí”, aby si společnost udržela konkurenceschopnost z hlediska cen produktů. „Navzdory veškerému našemu úsilí je dnes situace v Německu dramatická,” uvádí šéfové a pochopitelně se odvolávají na faktory, které neovlivní. Ty, které ovlivnit mohli, ignorují.

Tady ale špatné zprávy jen začínají. Výše uvedené může vedení udělat bez souhlasu odborů, na další razantní krok ale zaměstnance připravuje - očekává, že místo současného 35hodinového pracovního týdne akceptují 40hodinový, pracovali by tedy každý pracovní den o hodinu víc. Ani to není málo? Co za to? Grosse sche... Však víte, nic, prostě víc práce za stejné peníze, tedy krom těch, co nepřijdou v červenci.

Co dopis neříká, je nevyhnutelný dopad zmíněného. Pokud Mercedes padá i prodejně a chce, aby lidé pracovali skoro o 15 procent času déle, logicky nebude část z nich potřebovat. Pokud tedy zaměstnanci toto přijmou, část z nich nevyhnutelně dostane za odměnu jen padáka. Je to takové propouštění na druhou - kdyby Mercedes chtěl fungovat efektivněji, může část lidí propustit. Ale lepší bude nechat je nejdřív pracovat o 15 procent déle a pak jich propustit o to více, že?

Odbory z toho bez překvapení nejsou nadšené. Zjevně „echt” německý předseda rady zaměstnanců Ergun Lümali k věci uvádí, že „nejde o přesvědčivý koncept pro budoucnost” a nesouhlasí s tím, aby společnost zvyšovala svou konkurenceschopnost tím nucením zaměstnanců pracovat déle bez odměny navíc. Lümali dále konstatuje, že Mercedes potřebuje inovace, atraktivní produkty a kvalifikovanou pracovní sílu. Na inovace zanevřel, o atraktivní produkty přichází a s kvalifikovanou pracovní silou také moc v rukavičkách nezachází...

Kdyby to všechno bylo následkem nějaké vyšší moci, řekneme: Budiž. Někdy se věci pokazí a je třeba na ně reagovat adekvátním způsobem, víc se nedá. Ale tady o žádné vyšší moci nemůže být řeč - je to přímý dopad špatného rozhodnutí vedení, na kterém velmi arogantně a agresivně trvalo. A nemůže se vymlouvat ani na to, že jej k tomu EU nebo kdokoli nutil, těmto iniciativám ti samí lidé v lepším případě tleskali, v horším za ně sami aktivně horovali. To samé platí i o stescích nad zvyšováním nákladů na energie apod. - zvedl někdo z vedení někdy hlas proti zelené ideologii, která tohle způsobuje? Ani omylem, zato najdeme snadno desítky tiskových zpráv, kde se sama firma chlubí penězi investovanými do neefektivních řešení, jejichž jedinou výhodou je papírové zlepšení emisní bilance toho či onoho.

Tihle lidé tedy vlastně mají, co chtěli. Tak ať si to užijí. Smutné je jen to, že to nyní dopadá na ty, kteří neměli možnost směřování firmy jakkoli ovlivnit a platí účet za tuhle zpackanou party, aniž by její opilí aktéři zacvakali aspoň dýško. Je to hanebné a smutné, ale překvapeni být nemůžeme - je to vývoj, před kterým s povolanými varujeme už skoro dekádu. A obáváme se, že to horší ještě přijde, setrvačnost všech těch špatných kroků bude opravdu velká...

...tohle automobilka prodává za miliony. Není divu, že to jejímu fungování nesvědčí. Foto: Mercedes-Benz

Zdroje: Automobilwoche, dpa, Mercedes-Benz

Petr Miler