Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Stovky zmařených životů mohou být následkem fungování jednoho jediného senzoru. Ten zmátl systém, který posléze překonal i rozum pilota.

Celosvětové uzemnění Boeingu 737 MAX následovalo po dvou leteckých haváriích v průběhu šesti měsíců. Po pádu pravidelných letů společností Lion Air a Ethiopian Airlines byl přesně před týdnem vydán zákaz operovat s tímto letadlem ve vzdušném prostoru Velké Británie, Německa, Rakouska, Francie, Nizozemí a Irska. Evropská agentura pro bezpečnost letectví následně uzemnila všechny Boeingy 737-8 MAX a 737-9 MAX v rámci Evropské unie, později se k zákazu přidaly i Spojené státy.

Vyšetřovatelé jsou zatím přesvědčení, že obě katastrofy mají stejného viníka. Ztráta 345 životů může být následkem jediného vadného čidla, které neodhalily bezpečnostní kontroly. Fatální chybička se týká monitorování úhlu náběhu v podobě malého křídlového mechanismu vyčnívajícího ze spodní strany přídě letadla. Drobné zařízení detekuje úhel mezi křídlem a proudem vzduchu plynoucí těsně kolem trupu.

Jednodušeji řečeno malé křídlo sleduje sklon nosu Boeingu. Posádka modelu 737 MAX má k dispozici dva takové senzory, ale u zřícených letounů nepomohlo ani bezpečnostní párování důležitého systému. Pád linky Lion Air byl s největší pravděpodobností výsledkem chybných údajů z tohoto nefunkčního senzoru úhlu náběhu, který naváděl letadlo opakovaně do střemhlavého letu. Údaje z černých skříněk ukazují, že pilot minimálně ve 21 pokusech musel zásadně korigovat úhel letu, který měnil automatický mechanismus zvaný MCAS reagující na vadná data z pokaženého senzoru.

MCAS (Maneuvering Characteristics Augmentation System) je novinkou Boeingu, zavedený kvůli tendencím nového typu přecházet do prudkého stoupání, při kterém dochází ke ztrátě vztlaku. Jenže urychlení vývoje, nedostatečné proškolení pilotů a pozemního personálu a spoléhání se na data z jediného senzoru pravděpodobně zavinilo obě dvě nehody. Je to důsledek konkurenčního boje mezi výrobci dopravních letadel, který vede k urychlování důležitých procesů na úkor spolehlivosti. „Několik technických expertů Federální letecké správy v rozhovorech prohlásilo, že během certifikace je manažeři žádali, aby celý proces urychlili. Vývoj verze MAX zaostával devět měsíců za konkurenčním Airbusem A320neo. Čas byl pro Boeing vším,“ píše Seattle Times.

Přehnaná snaha urychlit nástup letadel do služby ustoupila standardům vzdělání posádek. Piloti tentokrát nemuseli absolvovat jindy povinné přeškolení na nový typ letadla, protože jej výrobce, tak úřady považovaly jen za vylepšení dlouho létající 737. U MCAS se navíc předpokládalo, že vstoupí do hry jen ve zcela extrémních letových situacích. Nevyžadovat důležité školení bylo na první pohled vstřícným krokem menším leteckým společnostem, které plánovaly nákup nových strojů bez nutnosti zajistit nákladné kurzy. V okamžiku, kdy začala první letadla nastupovat do služby, navíc ani neexistoval simulátor tohoto typu. Posádky se tak s novým ovládáním seznamovaly prostřednictvím aplikace na iPadu.

Ukáže-li se tato vyšetřovací verze pravdivou, půjde o - jako v případě takových nehod většinou - o tragickou shodu mnoha okolností, která vedla až ke ztrátě lidských životů. Právě tato situace by ale měla být poučením pro automobilový průmysl, který je zejména v posledních letech svědkem velmi podobného vývoje.

Snaha o automatizaci maxima bezpečnostních procesů spojená s urychlením vývoje kvůli konkurenčnímu boji dostává do vozů nedokonale fungující systémy, které vám možná v 99 případech ze 100, možná i v 999 případech z 1 000 pomohou zabránit nehodě, v onom jednom ji ale umí samy způsobit. A to je nepřijatelné. Setkali jsme se s tím v testech i vlastních autech nejednou a můžeme se jen ptát, kolik nehod už takové systémy bez povšimnutí kohokoli způsobily. Když spadne moderní letadlo a zabije stovky lidí, jsou toho plné noviny. Když se v autě zabije „jen” jeden člověk nebo pár lidí při normálně vypadající nehodě, dojme to málokoho.

Rostoucí počet všemožných senzorů, čidel a snímačů, které stejně jako u letadel mají zásadní vliv na jízdu vozu, může auto vyřadit z provozu, i když mu reálně nic není, nebo vás dostat do situace, které byste z vlastní vůle nikdy nebyli účastni. Nedávný trapas přehnaně aktivního Renaultu Koleos budiž jen jedním z důsledků. Jistě, vývoj nezastavíme, rčení „méně je někdy více” ale platit nepřestalo.

Zdroj: Seattle Times

Mirek Mazal