Autoforum

To víš že jo, třeba koňské drožky, fiakry, bryčky a potahy.

Třeba benzín, CNG, LPG, hybridy, elektromobily. Diesel nepatří do aut.

Jo to jsou jenom řeči, zlatá nafta .Jsem rád že jsem

prožil dobu neucpaných výfuků. Problém je jinde

a né v autech. Lidí je moc , aut taky a země stejně

velká. Místo hybridů rozdat " šprcky" . A k pořízení

auta mít vlastní parkovací místo, nikoliv na veřejné

komunikaci. A eko dementi to můžou kontrolovat

ať jsou k něcemu.

S tím parkovacím místem to říkám taky. Nemáš to kde parkovat aspoň doma přes noc? Tak s tím nezatěžuj už tak dost přeplněný města. Méně přísná varianta by mohla být v modrých zónách vydávat maximálně 1 parkovací kartu na 1 bytovou jednotku.

I u nákladních aut, která emitují zdaleka nejvíce škodlivin? To jsem zvědav na ty alternativy.

I u nákladních aut, která emitují zdaleka nejvíce škodlivin? To jsem zvědav na ty alternativy.

I u nákladních aut, která emitují zdaleka nejvíce škodlivin? To jsem zvědav na ty alternativy.

Osobní auta jako taková tvoří pouhých 7 procent emisí dopravy.

zdaleka největší podíl případá na kontejnerovou lodní přepravu (na kilogram zboží a kilometr) druhý největší na kamionovou dopravu a následovaný leteckou přepravou zboží a lidí (tam pravda kdyby mělo jet celé letadlo osobním autem vyjde to hůř)

Zakázat diesely je jednoznačně správné - ovšem zákaz musí přijít pro užitková vozidla nad 3,5 tuny a pro veškerou kamionovou dopravu.

Do nakladaku dame benzinove motory a budou zrat 60litru, kdo to zaplati? lidi. kdo bude rvat ze se vse zdrazilo o 20-40% lidi. No uzasny smer zakazat naftu. jezdim na ni 15 let a nemohu si stezovat, levne jezdeni a klidek za volantem.

Ty jseš ale závistivec,myslíš že jen zbohatlíci jezdí s naftou?????

Třeba benzín, CNG, LPG, hybridy, elektromobily. Diesel nepatří do aut.

Jo to jsou jenom řeči, zlatá nafta .Jsem rád že jsem

prožil dobu neucpaných výfuků. Problém je jinde

a né v autech. Lidí je moc , aut taky a země stejně

velká. Místo hybridů rozdat " šprcky" . A k pořízení

auta mít vlastní parkovací místo, nikoliv na veřejné

komunikaci. A eko dementi to můžou kontrolovat

ať jsou k něcemu.

S tím parkovacím místem to říkám taky. Nemáš to kde parkovat aspoň doma přes noc? Tak s tím nezatěžuj už tak dost přeplněný města. Méně přísná varianta by mohla být v modrých zónách vydávat maximálně 1 parkovací kartu na 1 bytovou jednotku.

Jenže za auta na východě Slovenska nemohou Němci, ale ti, kteří je na STK nechávají projít a hlavně žandári, kteří je nechávají jezdit...

Pokud vím, celá hysterie je založena na emisích CO2, tedy na pro člověka zdravotně neškodném plynu. Nařídily snižování jeho produkce, což je u aut dáno malou spotřebou paliva. Proto se tak udatně rozmohly diesely, protože mají menší spotřebu prakticky ve všech režimech provozu. Atak na spotřebitele automobilky řeší navyšováním výkonů motorů, které se dá pro daný objem dosáhnout přeplňováním a čím větší tlak, tím větší výkon, ale také vyšší teploty a tedy vyšší NOx. Cheme prodat, tak musíme nabídnout něco víc, než konkurence. A když to jinak nejde, musíme nějak švindlovat, aby se vlk nažral... Takže se našvindlují režimy pro měřící cyklus spotřeb a emisí a mimo ně to pak osolíme, protože auta využívají větší výkon mimo město a tam jaksi smrad "není vidět". A všichni včetně zelených telat s těmito auty jezdí, protože si myslí, že je vše OK. Pak se objeví někdo, komu to nedá a je zelenější než ostatní a začne vyvádět. Jak na sviňu má pravdu a Amíci si na VW namastili kapsu - přestože i oni podvádí a ne jen oni. Lidi začali slyšet na velké výkony, které měly dřív závodní auta. Pamatuji si jako dítě, že 74 kW už byl výkon pro sportovní vozy, dnes se auto pod tuto hranici prakticky neprodává...

Takže co vlastně chceme - čistý vzduch nebo výkon motoru a malou spotřebou? Dohromady to jaksi s ropnými palivy nemůžeme mít. Diesel není na vyhození, pokud se nějak rozumně skloubí s elektrickým pohonem, může splnit emisní limity levou zadní. Po městě se bude jezdit na elektriku a mimo město nebo tam, kde to nevadí (malý provoz), může jezdit na naftu a zároveň dobíjet akumulátor. Prostě diesel nějakým způsobem přřivedu k rozumu tím, že nebudu používat vysoké tlaky, chybějící výkon dodá elektrický pohon.

O co jde - zatím nejsme schopni v krátkodobém horizontu přejít na jiný druh pohonu, tedy nám zatím budou ropáky otravovat život, ať chceme nebo ne. Akumulátorový elektromobil budoucnost nemá už jen z toho důvodu, že není reálné zajištění dobíjení všech aut v provozu. Pokr.

Hezky jste to popsal. Ještě jste měl připomenout tu nesmyslnou vysokou hmotnost aut, vždyť stačí do 900 kg a výkon do 37 kW.

Asi právě nevíš. Ta hysterie vznikla kvůli NOx v USA. Proto mohl VW dostat brutální pokutu (zřejmě odplata za Microsoft a Alphabet/Google v EU). Evropa právě NOx neřešila a proto není reálné odškodnění evropských zákazníků. COx jsou v pohodě.

Celá hysterie se snižováním spotřeby a z toho vyplývajících nesmyslostí, jako zmenšování objemu motorů a ubírání válců je o spotřebě paliva, tedy vzniku CO2 jako "oteplujícího plynu". NOx je jiná kategorie, ten je o tvorbě smogu. NOx se dá regulovat úpravou spalování a přídavnými systémy, ale CO2 se dá regulovat jen a pouze snížením spotřeby. Proto se dnes udává množství CO2 na kilometr jízdy jako srovnávací hodnota.

Takže vím - každý jsme mysleli něco jiného. Stává se.

Tedy věřím pohonu na palivové články a vodík nebo repulzní pohon, ovšem u něj se obávám, že i kdyby ho vědátoři dokázali přivést k životu, armáda ho nepustí do civilu. Představte si výkony v řádech stovek až tisíců kW, žádnou dodávanou energii, repulzní motor totiž bere energii z okolního prostoru, který ochlazuje (řešení globálního oteplování). A toto dát veřejnosti nebo dokonce nepříteli k dispozici, tomu v dohledné době nevěřím. Dokud nebudou vyhlazeni islámští radikálové do posledního kusu, byla by to pro lidstvo katastrofa...

Takže rozum do hrsti a zaměřit se na hybridní vozy s tím, že výkon spalovacích motorů poklesne, aby se splnily limity a zbytek hodíme na krk elektrice. Ale o tom musí rozhodnout technická elita, ne zelení troubové, kteří by chtěli mít životnost aut 30 a více let (prostě i dnes stále jezdit ve Favoritu) a další takové blbosti. Já vím, jak to myslí, ale myslet ještě neznamená vědět jak toho dosáhnout, aniž by se nezhroutil ekonomický systém. zatím se lidstvo ještě nezbavilo snahy se vzájemně vyhladit, tedy nelze příliš čekat na to, že se pohneme někam dál.

Jirka: Do tvých technicky uvědomělých příspěvků tajný armádní repulzní pohon nezapadá... Vodík, z technického hlediska, je "sviňa". Klade mnohem vyšší nároky na konstrukci. Dá se snadno vyrábět z fosilních paliv, ale to není řešení pro surovinově chudou Evropu (tohle je jeden z hlavních popudů ekologického šílenství pod značkou CO2- zmenšit energetickou závislost). Výroba vodíku z OZE pro palivové články znamená jednu energetickou přeměnu navíc (elektřina - vodík - elektřina). Krom toho by se stejně musel přepravovat, takže stojí za zvážení, zda raději zůstat u těch drátů a vylepšovat baterie, jejich recyklaci, či najít jiný způsob pro elektrický pohon. Za připomenutí stojí termonukleární reaktory. Ty, na rozdíl od všelijakých jiných pokusů, mají dlouhodobou vládní podporu na úrovni základního výzkumu. Jde to pomalu, ale pokroky jsou. Jinou otevřenou kapitolou jsou jaderné elektrárny na přepracovaná paliva, které je z pohledu dnešní jaderných elektráren již vyhořelé. Míra využití energie z jaderného paliva je totiž v současnosti značně nízká. Přitom vyhořelého paliva je spousta (Dukovany po desítky let provozu hromadí vyhořelé palivo "na dvorku"). Mou motivací je mimo jiné myšlenka, že je lepší mít složitý centrální zdroj energie a jednoduché vozy, ne naopak.

Pokud jsme u agresívnosti vodíku, problému jeho skladování nebo dokonce výroby (nikde není napsáno, že se musí vyrábět elektrolýzou), můžeme si říct, že tudy cesta nevede. Ale když to vezmu jinak - kdo všechno se o vodíkový pohon snaží? A kolik firem makalo a maká na elektromobilech? Pokud by se vodíkovému pohonu a jeho vývoji věnoval stejně velký počet lidí a vrazilo se do něj stejný objem peněz, mohl by být daleko více životaschopný, než je tomu dnes.

Ohledně repulzního pohonu - první repulzní motor měl Hitler za války, ale vývoj šel pomalu a výsledek přišel pozdě, navíc jeho tvůrce jako Rakušan nebyl zrovna nadšený tím, že by mělo Německo vyhrát válku. Tehdejší technika nebyla schopná použití repulzního pohonu zvládnout pro jiné využití, než letectví a navíc v nadzvukových rychlostech. Bohužel autor pohonu je dávno mrtvý a ty dva důležité díly, které k chodu motoru byly zapotřebí, se jaksi ztratily a nikdo neví proč a kdo je ztratil nebo zničil. Nepředpokládám, že by nějaká ze světových armád tento pohon vlastnila ve funkčním stavu, jinak by se s tím už dávno vytasili.

Asi tak - lidstvo si volnou energii nezaslouží, protože se neumí chovat jak k vlastnímu rodu, tak k Zemi jako takové. Když se zamyslíš nad elektromobily a budeš hledat řešení, aby byly plnohodnotnou náhradou za spalovací motory, najdeš docela hodně mínusů, které tomu brání. Myslím tím snadnost provozu, kdy stačí jen natankovat a během několika minut odjíždíš s plným akčním rádiem a možností využívat výkon motoru stále na vysoké hodnotě, což u elektromobilů nějak nejde. Ohledně emisí jsou elektromobily velmi sporné, protože pro nulové emise by musely být nabíjeny z obnovitelných zdrojů, což zatím jaksi není reálné a kdy to bude je otázkou. Pak další problém s materiálem pro akumulátory a jejich typem, podle všeho Li-on systém asi nebude úplně to pravé ořechové jak z hlediska vlastností, tak z hlediska dostatku surovin. osobně si myslím, že se nedožiji toho, že by po ulicích jezdily samé -

- elektromobiily nebo aspoň nadpoloviční většina. Všichni mají velké oči.

Co se týká jaderného pohonu, pro osobní auta nemyslitelné, maximálně tak pro námořní lodě, ovšem opět problém s možností potopení lodí a ohrožení moře zářením. Můj skromný názor je, že jaderný reaktor se nemá nijak pohybovat, zvlášť ne na moři (viz potopené jaderné ponorky, kde hrozí, že časem obal reaktoru prokoroduje).

Možná bude nakonec řešení dopravy kombinace akumulátorového elektromobilu a trolejí. Sice nevím, jak by to mělo technicky vypadat, protože potřebujeme mít dva sběrače jako trolejbus a nechci domýšlet, jak by se blondýna za volantem potýkala s jejich ovládáním... :-) Hlavní tahy elektrifikované a na vedlejších pojede na aku. Ovšem to znamená obrovské náklady na vybudování infrastruktury a její údržbu. Ať se nám to líbí nebo ne, zatím nemáme za ropná auta náhradu.

Někde jsem četl, že Nikola Tesla svého času předvedl automobil na volnou energii, dokázal jezdit asi týden jen na nějakou krabičku, z které čouhlaly dva dráty a další dva přes nožní reostat napájely asi 80 k elektromotor. Údajně je to zdokumentováno v tehdejším tisku, ale co je na tom pravdy nevím. Novináři se do Tesly naváželi tak dlouho, až se vztekl, krabičku si odnesl a tím to zhaslo. Je-li to pravda či ne nevím, píší jen to, co jsem četl.

Jirka: O vodík se snaží málokdo, páč na jeho získání je potřeba buď spoustu elektrické energie, pak je ale lepší rovnou používat elektrickou energii pro pohon bez mezičlánku v podobě vodíku, anebo vodík lze získat snadno z fosilních paliv, pak ale se neřeší energetická závislost a opět lze mezičlánek v podobě vodíku vynechat a spalovat rovnou fosilní paliva jako doposud (byť třeba už jen v elektrárnách). Co se týče elektromobilů, Němci špekulují již s trolejemi pro nákladní dopravu, možná by to šlo i bez trolejí v podobě indukce (viz nabíječky chytrých mobilů v autech), nebo by šlo v bateriích měnit tekutý elektrolyt či dokonce rovnou měnit celé baterie. O jaderných reaktorech jsem samozřejmě uvažoval jako o centrálních zdrojích, ne do aut. To by mě ani nenapadlo...To snad vyplývá i z oné uvedené věty, že je lepší mít složitý centrální zdroj elektrické energie a jednoduché spotřebiče než-li naopak. Zdá se, že o repulzním pohonu beroucí energii z okolí nikdo nic neví, takže je to z kategorie, do které spadá třeba také antigravitační pohon pro mezihvězdné lety nadsvětelnou rychlostí... Evropa může získat významné množství elektrické energie z fotovoltaiky, aniž by se musely rozsévat panely po loukách. Stačí jimi masově osadit všechny budovy. Zásobu pro noční hodiny by mohly vykonávat přečerpávačky. Zatím je fosilní energie plno a tak je i levná, není tu dostatečný nátlak. Nové technologie zatím přicházejí spíše do těžby než-li do pohonů.

Vodík se nezískává jen elektrolýzou nebo z fosilních paliv, existují chemické reakce, kdy při výrobě určitých sloučenin se vodík uvolňuje. Přednedávnem proběhl netem článek, že našli nějakou hliníkovou slitinu, na které se voda rozkládá na vodík a kyslík. Ale pak ticho po pěšině, zatím to nebude na průmyslové využití.

Ohledně toho všeho s akumulátory - jestli se uchytí aku s výměnným elektrolytem, tak budiž, ale výměna akumulátorů kus za kus znamená výrazný zásah do konstrukce elektromobilu a navíc někde se ty akumulátory musí nabít. Den má jen 24 hodin...¨¨

Repulzní motor, tak jak jsem ho viděl na obrázcích podle všeho nemá výstupní hřídel a spíš se chová jako proudový motor, tedy vytváří nějaký tah. Původně byl vyvíjen pro letectví, měl Hitlerovi zajistit nadvládu na nebi, když to nešlo s vrtulemi nebo tryskovými motory. To éro skutečně létalo, nemělo křídla ani žádné vrtule, tedy muselo fungovat na principu nějakého tahu nebo ovlivňování gravitace, případně využívání energie magnetického pole Země.

Jirka: Nad každou úvahou o získávání vodíku musí platit zákon o zachování energie. Pokud zůstanu v úvahách o blízkých budoucích pohonech vozů při zemi, vidím to na spalování metanu. Ten si může Evropa částečně vyrábět sama na polích, zbytek doveze. Trochu se tím zlepší energetická závislost, i když zdaleka nevyřeší, ale hlavně se tím pomůže smradu ve velkých městech a aglomeracích, což je dosti palčivé. Obrovskou výhodou je, že technologie na to jsou už dnes a technická připravenost je značná. Stejně už dnes z polí pochází část paliv (methylester a líh).

Jo to jsou jenom řeči, zlatá nafta .Jsem rád že jsem

prožil dobu neucpaných výfuků. Problém je jinde

a né v autech. Lidí je moc , aut taky a země stejně

velká. Místo hybridů rozdat " šprcky" . A k pořízení

auta mít vlastní parkovací místo, nikoliv na veřejné

komunikaci. A eko dementi to můžou kontrolovat

ať jsou k něcemu.

S tím parkovacím místem to říkám taky. Nemáš to kde parkovat aspoň doma přes noc? Tak s tím nezatěžuj už tak dost přeplněný města. Méně přísná varianta by mohla být v modrých zónách vydávat maximálně 1 parkovací kartu na 1 bytovou jednotku.

Když se měří u výjezdu z tunelu, budou emise z aut. Když se bude měřit u komína, věř tomu že výsledky budou jiné :D

PS: odkaz neřiká, že za 100% emisí na výjezdu z tunelu mohou nafťáky, ale auta. Je jasný, že na výjezdu ze strahovskýho tunelu nenaměří opatovickou elektrárnu

Tak obecně je to jako v Čapkově Bílé nemoci, za prachy a moc i vlastní ženu nechat zemřít. Jak typická lidská vlastnost.

Ale ve 20 let starém benzínu je to furt lepší, protože ta nafta už bude mít v prdeli filtr pev. částic (jestli nebude mít místo vejfuku jen trubku), atd.

Když projede některej dízl přes město, ženský si v létě nemusí opalovat nohy, to z benzínem nezažijou

Nejhorší jsou nové moderní benzíny. Jsou na tom tisíckrát hůř než nafťáky. Ale chápu, že nejde naráz všechno zakázat. Přijdou na řadu až po naftě. jen se ale ukazuje, že o zdraví nikomu nejde. jen se hledá oběť a nafta teď frčí. mezitím se dál budeme trávit přímovstřikovým benzínem s obrovským množstvím rakovinotvorných pevných částic.

Vyměň si obklad a přestaň tu šířit bludy.

Nejhorší jsou nové moderní benzíny. Jsou na tom tisíckrát hůř než nafťáky. Ale chápu, že nejde naráz všechno zakázat. Přijdou na řadu až po naftě. jen se ale ukazuje, že o zdraví nikomu nejde. jen se hledá oběť a nafta teď frčí. mezitím se dál budeme trávit přímovstřikovým benzínem s obrovským množstvím rakovinotvorných pevných částic.

Vyměň si obklad a přestaň tu šířit bludy.

No,pravda.

Hezky jste to popsal. Ještě jste měl připomenout tu nesmyslnou vysokou hmotnost aut, vždyť stačí do 900 kg a výkon do 37 kW.

Asi právě nevíš. Ta hysterie vznikla kvůli NOx v USA. Proto mohl VW dostat brutální pokutu (zřejmě odplata za Microsoft a Alphabet/Google v EU). Evropa právě NOx neřešila a proto není reálné odškodnění evropských zákazníků. COx jsou v pohodě.

Celá hysterie se snižováním spotřeby a z toho vyplývajících nesmyslostí, jako zmenšování objemu motorů a ubírání válců je o spotřebě paliva, tedy vzniku CO2 jako "oteplujícího plynu". NOx je jiná kategorie, ten je o tvorbě smogu. NOx se dá regulovat úpravou spalování a přídavnými systémy, ale CO2 se dá regulovat jen a pouze snížením spotřeby. Proto se dnes udává množství CO2 na kilometr jízdy jako srovnávací hodnota.

Takže vím - každý jsme mysleli něco jiného. Stává se.

Jirka: Do tvých technicky uvědomělých příspěvků tajný armádní repulzní pohon nezapadá... Vodík, z technického hlediska, je "sviňa". Klade mnohem vyšší nároky na konstrukci. Dá se snadno vyrábět z fosilních paliv, ale to není řešení pro surovinově chudou Evropu (tohle je jeden z hlavních popudů ekologického šílenství pod značkou CO2- zmenšit energetickou závislost). Výroba vodíku z OZE pro palivové články znamená jednu energetickou přeměnu navíc (elektřina - vodík - elektřina). Krom toho by se stejně musel přepravovat, takže stojí za zvážení, zda raději zůstat u těch drátů a vylepšovat baterie, jejich recyklaci, či najít jiný způsob pro elektrický pohon. Za připomenutí stojí termonukleární reaktory. Ty, na rozdíl od všelijakých jiných pokusů, mají dlouhodobou vládní podporu na úrovni základního výzkumu. Jde to pomalu, ale pokroky jsou. Jinou otevřenou kapitolou jsou jaderné elektrárny na přepracovaná paliva, které je z pohledu dnešní jaderných elektráren již vyhořelé. Míra využití energie z jaderného paliva je totiž v současnosti značně nízká. Přitom vyhořelého paliva je spousta (Dukovany po desítky let provozu hromadí vyhořelé palivo "na dvorku"). Mou motivací je mimo jiné myšlenka, že je lepší mít složitý centrální zdroj energie a jednoduché vozy, ne naopak.

Pokud jsme u agresívnosti vodíku, problému jeho skladování nebo dokonce výroby (nikde není napsáno, že se musí vyrábět elektrolýzou), můžeme si říct, že tudy cesta nevede. Ale když to vezmu jinak - kdo všechno se o vodíkový pohon snaží? A kolik firem makalo a maká na elektromobilech? Pokud by se vodíkovému pohonu a jeho vývoji věnoval stejně velký počet lidí a vrazilo se do něj stejný objem peněz, mohl by být daleko více životaschopný, než je tomu dnes.

Ohledně repulzního pohonu - první repulzní motor měl Hitler za války, ale vývoj šel pomalu a výsledek přišel pozdě, navíc jeho tvůrce jako Rakušan nebyl zrovna nadšený tím, že by mělo Německo vyhrát válku. Tehdejší technika nebyla schopná použití repulzního pohonu zvládnout pro jiné využití, než letectví a navíc v nadzvukových rychlostech. Bohužel autor pohonu je dávno mrtvý a ty dva důležité díly, které k chodu motoru byly zapotřebí, se jaksi ztratily a nikdo neví proč a kdo je ztratil nebo zničil. Nepředpokládám, že by nějaká ze světových armád tento pohon vlastnila ve funkčním stavu, jinak by se s tím už dávno vytasili.

Asi tak - lidstvo si volnou energii nezaslouží, protože se neumí chovat jak k vlastnímu rodu, tak k Zemi jako takové. Když se zamyslíš nad elektromobily a budeš hledat řešení, aby byly plnohodnotnou náhradou za spalovací motory, najdeš docela hodně mínusů, které tomu brání. Myslím tím snadnost provozu, kdy stačí jen natankovat a během několika minut odjíždíš s plným akčním rádiem a možností využívat výkon motoru stále na vysoké hodnotě, což u elektromobilů nějak nejde. Ohledně emisí jsou elektromobily velmi sporné, protože pro nulové emise by musely být nabíjeny z obnovitelných zdrojů, což zatím jaksi není reálné a kdy to bude je otázkou. Pak další problém s materiálem pro akumulátory a jejich typem, podle všeho Li-on systém asi nebude úplně to pravé ořechové jak z hlediska vlastností, tak z hlediska dostatku surovin. osobně si myslím, že se nedožiji toho, že by po ulicích jezdily samé -

- elektromobiily nebo aspoň nadpoloviční většina. Všichni mají velké oči.

Co se týká jaderného pohonu, pro osobní auta nemyslitelné, maximálně tak pro námořní lodě, ovšem opět problém s možností potopení lodí a ohrožení moře zářením. Můj skromný názor je, že jaderný reaktor se nemá nijak pohybovat, zvlášť ne na moři (viz potopené jaderné ponorky, kde hrozí, že časem obal reaktoru prokoroduje).

Možná bude nakonec řešení dopravy kombinace akumulátorového elektromobilu a trolejí. Sice nevím, jak by to mělo technicky vypadat, protože potřebujeme mít dva sběrače jako trolejbus a nechci domýšlet, jak by se blondýna za volantem potýkala s jejich ovládáním... :-) Hlavní tahy elektrifikované a na vedlejších pojede na aku. Ovšem to znamená obrovské náklady na vybudování infrastruktury a její údržbu. Ať se nám to líbí nebo ne, zatím nemáme za ropná auta náhradu.

Někde jsem četl, že Nikola Tesla svého času předvedl automobil na volnou energii, dokázal jezdit asi týden jen na nějakou krabičku, z které čouhlaly dva dráty a další dva přes nožní reostat napájely asi 80 k elektromotor. Údajně je to zdokumentováno v tehdejším tisku, ale co je na tom pravdy nevím. Novináři se do Tesly naváželi tak dlouho, až se vztekl, krabičku si odnesl a tím to zhaslo. Je-li to pravda či ne nevím, píší jen to, co jsem četl.

Jirka: O vodík se snaží málokdo, páč na jeho získání je potřeba buď spoustu elektrické energie, pak je ale lepší rovnou používat elektrickou energii pro pohon bez mezičlánku v podobě vodíku, anebo vodík lze získat snadno z fosilních paliv, pak ale se neřeší energetická závislost a opět lze mezičlánek v podobě vodíku vynechat a spalovat rovnou fosilní paliva jako doposud (byť třeba už jen v elektrárnách). Co se týče elektromobilů, Němci špekulují již s trolejemi pro nákladní dopravu, možná by to šlo i bez trolejí v podobě indukce (viz nabíječky chytrých mobilů v autech), nebo by šlo v bateriích měnit tekutý elektrolyt či dokonce rovnou měnit celé baterie. O jaderných reaktorech jsem samozřejmě uvažoval jako o centrálních zdrojích, ne do aut. To by mě ani nenapadlo...To snad vyplývá i z oné uvedené věty, že je lepší mít složitý centrální zdroj elektrické energie a jednoduché spotřebiče než-li naopak. Zdá se, že o repulzním pohonu beroucí energii z okolí nikdo nic neví, takže je to z kategorie, do které spadá třeba také antigravitační pohon pro mezihvězdné lety nadsvětelnou rychlostí... Evropa může získat významné množství elektrické energie z fotovoltaiky, aniž by se musely rozsévat panely po loukách. Stačí jimi masově osadit všechny budovy. Zásobu pro noční hodiny by mohly vykonávat přečerpávačky. Zatím je fosilní energie plno a tak je i levná, není tu dostatečný nátlak. Nové technologie zatím přicházejí spíše do těžby než-li do pohonů.

Vodík se nezískává jen elektrolýzou nebo z fosilních paliv, existují chemické reakce, kdy při výrobě určitých sloučenin se vodík uvolňuje. Přednedávnem proběhl netem článek, že našli nějakou hliníkovou slitinu, na které se voda rozkládá na vodík a kyslík. Ale pak ticho po pěšině, zatím to nebude na průmyslové využití.

Ohledně toho všeho s akumulátory - jestli se uchytí aku s výměnným elektrolytem, tak budiž, ale výměna akumulátorů kus za kus znamená výrazný zásah do konstrukce elektromobilu a navíc někde se ty akumulátory musí nabít. Den má jen 24 hodin...¨¨

Repulzní motor, tak jak jsem ho viděl na obrázcích podle všeho nemá výstupní hřídel a spíš se chová jako proudový motor, tedy vytváří nějaký tah. Původně byl vyvíjen pro letectví, měl Hitlerovi zajistit nadvládu na nebi, když to nešlo s vrtulemi nebo tryskovými motory. To éro skutečně létalo, nemělo křídla ani žádné vrtule, tedy muselo fungovat na principu nějakého tahu nebo ovlivňování gravitace, případně využívání energie magnetického pole Země.

Jirka: Nad každou úvahou o získávání vodíku musí platit zákon o zachování energie. Pokud zůstanu v úvahách o blízkých budoucích pohonech vozů při zemi, vidím to na spalování metanu. Ten si může Evropa částečně vyrábět sama na polích, zbytek doveze. Trochu se tím zlepší energetická závislost, i když zdaleka nevyřeší, ale hlavně se tím pomůže smradu ve velkých městech a aglomeracích, což je dosti palčivé. Obrovskou výhodou je, že technologie na to jsou už dnes a technická připravenost je značná. Stejně už dnes z polí pochází část paliv (methylester a líh).

Vyměň si obklad a přestaň tu šířit bludy.

Pokud jsme u agresívnosti vodíku, problému jeho skladování nebo dokonce výroby (nikde není napsáno, že se musí vyrábět elektrolýzou), můžeme si říct, že tudy cesta nevede. Ale když to vezmu jinak - kdo všechno se o vodíkový pohon snaží? A kolik firem makalo a maká na elektromobilech? Pokud by se vodíkovému pohonu a jeho vývoji věnoval stejně velký počet lidí a vrazilo se do něj stejný objem peněz, mohl by být daleko více životaschopný, než je tomu dnes.

Ohledně repulzního pohonu - první repulzní motor měl Hitler za války, ale vývoj šel pomalu a výsledek přišel pozdě, navíc jeho tvůrce jako Rakušan nebyl zrovna nadšený tím, že by mělo Německo vyhrát válku. Tehdejší technika nebyla schopná použití repulzního pohonu zvládnout pro jiné využití, než letectví a navíc v nadzvukových rychlostech. Bohužel autor pohonu je dávno mrtvý a ty dva důležité díly, které k chodu motoru byly zapotřebí, se jaksi ztratily a nikdo neví proč a kdo je ztratil nebo zničil. Nepředpokládám, že by nějaká ze světových armád tento pohon vlastnila ve funkčním stavu, jinak by se s tím už dávno vytasili.

Asi tak - lidstvo si volnou energii nezaslouží, protože se neumí chovat jak k vlastnímu rodu, tak k Zemi jako takové. Když se zamyslíš nad elektromobily a budeš hledat řešení, aby byly plnohodnotnou náhradou za spalovací motory, najdeš docela hodně mínusů, které tomu brání. Myslím tím snadnost provozu, kdy stačí jen natankovat a během několika minut odjíždíš s plným akčním rádiem a možností využívat výkon motoru stále na vysoké hodnotě, což u elektromobilů nějak nejde. Ohledně emisí jsou elektromobily velmi sporné, protože pro nulové emise by musely být nabíjeny z obnovitelných zdrojů, což zatím jaksi není reálné a kdy to bude je otázkou. Pak další problém s materiálem pro akumulátory a jejich typem, podle všeho Li-on systém asi nebude úplně to pravé ořechové jak z hlediska vlastností, tak z hlediska dostatku surovin. osobně si myslím, že se nedožiji toho, že by po ulicích jezdily samé -

- elektromobiily nebo aspoň nadpoloviční většina. Všichni mají velké oči.

Co se týká jaderného pohonu, pro osobní auta nemyslitelné, maximálně tak pro námořní lodě, ovšem opět problém s možností potopení lodí a ohrožení moře zářením. Můj skromný názor je, že jaderný reaktor se nemá nijak pohybovat, zvlášť ne na moři (viz potopené jaderné ponorky, kde hrozí, že časem obal reaktoru prokoroduje).

Možná bude nakonec řešení dopravy kombinace akumulátorového elektromobilu a trolejí. Sice nevím, jak by to mělo technicky vypadat, protože potřebujeme mít dva sběrače jako trolejbus a nechci domýšlet, jak by se blondýna za volantem potýkala s jejich ovládáním... :-) Hlavní tahy elektrifikované a na vedlejších pojede na aku. Ovšem to znamená obrovské náklady na vybudování infrastruktury a její údržbu. Ať se nám to líbí nebo ne, zatím nemáme za ropná auta náhradu.

Někde jsem četl, že Nikola Tesla svého času předvedl automobil na volnou energii, dokázal jezdit asi týden jen na nějakou krabičku, z které čouhlaly dva dráty a další dva přes nožní reostat napájely asi 80 k elektromotor. Údajně je to zdokumentováno v tehdejším tisku, ale co je na tom pravdy nevím. Novináři se do Tesly naváželi tak dlouho, až se vztekl, krabičku si odnesl a tím to zhaslo. Je-li to pravda či ne nevím, píší jen to, co jsem četl.

Jirka: O vodík se snaží málokdo, páč na jeho získání je potřeba buď spoustu elektrické energie, pak je ale lepší rovnou používat elektrickou energii pro pohon bez mezičlánku v podobě vodíku, anebo vodík lze získat snadno z fosilních paliv, pak ale se neřeší energetická závislost a opět lze mezičlánek v podobě vodíku vynechat a spalovat rovnou fosilní paliva jako doposud (byť třeba už jen v elektrárnách). Co se týče elektromobilů, Němci špekulují již s trolejemi pro nákladní dopravu, možná by to šlo i bez trolejí v podobě indukce (viz nabíječky chytrých mobilů v autech), nebo by šlo v bateriích měnit tekutý elektrolyt či dokonce rovnou měnit celé baterie. O jaderných reaktorech jsem samozřejmě uvažoval jako o centrálních zdrojích, ne do aut. To by mě ani nenapadlo...To snad vyplývá i z oné uvedené věty, že je lepší mít složitý centrální zdroj elektrické energie a jednoduché spotřebiče než-li naopak. Zdá se, že o repulzním pohonu beroucí energii z okolí nikdo nic neví, takže je to z kategorie, do které spadá třeba také antigravitační pohon pro mezihvězdné lety nadsvětelnou rychlostí... Evropa může získat významné množství elektrické energie z fotovoltaiky, aniž by se musely rozsévat panely po loukách. Stačí jimi masově osadit všechny budovy. Zásobu pro noční hodiny by mohly vykonávat přečerpávačky. Zatím je fosilní energie plno a tak je i levná, není tu dostatečný nátlak. Nové technologie zatím přicházejí spíše do těžby než-li do pohonů.

Vodík se nezískává jen elektrolýzou nebo z fosilních paliv, existují chemické reakce, kdy při výrobě určitých sloučenin se vodík uvolňuje. Přednedávnem proběhl netem článek, že našli nějakou hliníkovou slitinu, na které se voda rozkládá na vodík a kyslík. Ale pak ticho po pěšině, zatím to nebude na průmyslové využití.

Ohledně toho všeho s akumulátory - jestli se uchytí aku s výměnným elektrolytem, tak budiž, ale výměna akumulátorů kus za kus znamená výrazný zásah do konstrukce elektromobilu a navíc někde se ty akumulátory musí nabít. Den má jen 24 hodin...¨¨

Repulzní motor, tak jak jsem ho viděl na obrázcích podle všeho nemá výstupní hřídel a spíš se chová jako proudový motor, tedy vytváří nějaký tah. Původně byl vyvíjen pro letectví, měl Hitlerovi zajistit nadvládu na nebi, když to nešlo s vrtulemi nebo tryskovými motory. To éro skutečně létalo, nemělo křídla ani žádné vrtule, tedy muselo fungovat na principu nějakého tahu nebo ovlivňování gravitace, případně využívání energie magnetického pole Země.

Jirka: Nad každou úvahou o získávání vodíku musí platit zákon o zachování energie. Pokud zůstanu v úvahách o blízkých budoucích pohonech vozů při zemi, vidím to na spalování metanu. Ten si může Evropa částečně vyrábět sama na polích, zbytek doveze. Trochu se tím zlepší energetická závislost, i když zdaleka nevyřeší, ale hlavně se tím pomůže smradu ve velkých městech a aglomeracích, což je dosti palčivé. Obrovskou výhodou je, že technologie na to jsou už dnes a technická připravenost je značná. Stejně už dnes z polí pochází část paliv (methylester a líh).

- elektromobiily nebo aspoň nadpoloviční většina. Všichni mají velké oči.

Co se týká jaderného pohonu, pro osobní auta nemyslitelné, maximálně tak pro námořní lodě, ovšem opět problém s možností potopení lodí a ohrožení moře zářením. Můj skromný názor je, že jaderný reaktor se nemá nijak pohybovat, zvlášť ne na moři (viz potopené jaderné ponorky, kde hrozí, že časem obal reaktoru prokoroduje).

Možná bude nakonec řešení dopravy kombinace akumulátorového elektromobilu a trolejí. Sice nevím, jak by to mělo technicky vypadat, protože potřebujeme mít dva sběrače jako trolejbus a nechci domýšlet, jak by se blondýna za volantem potýkala s jejich ovládáním... :-) Hlavní tahy elektrifikované a na vedlejších pojede na aku. Ovšem to znamená obrovské náklady na vybudování infrastruktury a její údržbu. Ať se nám to líbí nebo ne, zatím nemáme za ropná auta náhradu.

Někde jsem četl, že Nikola Tesla svého času předvedl automobil na volnou energii, dokázal jezdit asi týden jen na nějakou krabičku, z které čouhlaly dva dráty a další dva přes nožní reostat napájely asi 80 k elektromotor. Údajně je to zdokumentováno v tehdejším tisku, ale co je na tom pravdy nevím. Novináři se do Tesly naváželi tak dlouho, až se vztekl, krabičku si odnesl a tím to zhaslo. Je-li to pravda či ne nevím, píší jen to, co jsem četl.

Jirka: O vodík se snaží málokdo, páč na jeho získání je potřeba buď spoustu elektrické energie, pak je ale lepší rovnou používat elektrickou energii pro pohon bez mezičlánku v podobě vodíku, anebo vodík lze získat snadno z fosilních paliv, pak ale se neřeší energetická závislost a opět lze mezičlánek v podobě vodíku vynechat a spalovat rovnou fosilní paliva jako doposud (byť třeba už jen v elektrárnách). Co se týče elektromobilů, Němci špekulují již s trolejemi pro nákladní dopravu, možná by to šlo i bez trolejí v podobě indukce (viz nabíječky chytrých mobilů v autech), nebo by šlo v bateriích měnit tekutý elektrolyt či dokonce rovnou měnit celé baterie. O jaderných reaktorech jsem samozřejmě uvažoval jako o centrálních zdrojích, ne do aut. To by mě ani nenapadlo...To snad vyplývá i z oné uvedené věty, že je lepší mít složitý centrální zdroj elektrické energie a jednoduché spotřebiče než-li naopak. Zdá se, že o repulzním pohonu beroucí energii z okolí nikdo nic neví, takže je to z kategorie, do které spadá třeba také antigravitační pohon pro mezihvězdné lety nadsvětelnou rychlostí... Evropa může získat významné množství elektrické energie z fotovoltaiky, aniž by se musely rozsévat panely po loukách. Stačí jimi masově osadit všechny budovy. Zásobu pro noční hodiny by mohly vykonávat přečerpávačky. Zatím je fosilní energie plno a tak je i levná, není tu dostatečný nátlak. Nové technologie zatím přicházejí spíše do těžby než-li do pohonů.

Vodík se nezískává jen elektrolýzou nebo z fosilních paliv, existují chemické reakce, kdy při výrobě určitých sloučenin se vodík uvolňuje. Přednedávnem proběhl netem článek, že našli nějakou hliníkovou slitinu, na které se voda rozkládá na vodík a kyslík. Ale pak ticho po pěšině, zatím to nebude na průmyslové využití.

Ohledně toho všeho s akumulátory - jestli se uchytí aku s výměnným elektrolytem, tak budiž, ale výměna akumulátorů kus za kus znamená výrazný zásah do konstrukce elektromobilu a navíc někde se ty akumulátory musí nabít. Den má jen 24 hodin...¨¨

Repulzní motor, tak jak jsem ho viděl na obrázcích podle všeho nemá výstupní hřídel a spíš se chová jako proudový motor, tedy vytváří nějaký tah. Původně byl vyvíjen pro letectví, měl Hitlerovi zajistit nadvládu na nebi, když to nešlo s vrtulemi nebo tryskovými motory. To éro skutečně létalo, nemělo křídla ani žádné vrtule, tedy muselo fungovat na principu nějakého tahu nebo ovlivňování gravitace, případně využívání energie magnetického pole Země.

Jirka: Nad každou úvahou o získávání vodíku musí platit zákon o zachování energie. Pokud zůstanu v úvahách o blízkých budoucích pohonech vozů při zemi, vidím to na spalování metanu. Ten si může Evropa částečně vyrábět sama na polích, zbytek doveze. Trochu se tím zlepší energetická závislost, i když zdaleka nevyřeší, ale hlavně se tím pomůže smradu ve velkých městech a aglomeracích, což je dosti palčivé. Obrovskou výhodou je, že technologie na to jsou už dnes a technická připravenost je značná. Stejně už dnes z polí pochází část paliv (methylester a líh).

Jirka: O vodík se snaží málokdo, páč na jeho získání je potřeba buď spoustu elektrické energie, pak je ale lepší rovnou používat elektrickou energii pro pohon bez mezičlánku v podobě vodíku, anebo vodík lze získat snadno z fosilních paliv, pak ale se neřeší energetická závislost a opět lze mezičlánek v podobě vodíku vynechat a spalovat rovnou fosilní paliva jako doposud (byť třeba už jen v elektrárnách). Co se týče elektromobilů, Němci špekulují již s trolejemi pro nákladní dopravu, možná by to šlo i bez trolejí v podobě indukce (viz nabíječky chytrých mobilů v autech), nebo by šlo v bateriích měnit tekutý elektrolyt či dokonce rovnou měnit celé baterie. O jaderných reaktorech jsem samozřejmě uvažoval jako o centrálních zdrojích, ne do aut. To by mě ani nenapadlo...To snad vyplývá i z oné uvedené věty, že je lepší mít složitý centrální zdroj elektrické energie a jednoduché spotřebiče než-li naopak. Zdá se, že o repulzním pohonu beroucí energii z okolí nikdo nic neví, takže je to z kategorie, do které spadá třeba také antigravitační pohon pro mezihvězdné lety nadsvětelnou rychlostí... Evropa může získat významné množství elektrické energie z fotovoltaiky, aniž by se musely rozsévat panely po loukách. Stačí jimi masově osadit všechny budovy. Zásobu pro noční hodiny by mohly vykonávat přečerpávačky. Zatím je fosilní energie plno a tak je i levná, není tu dostatečný nátlak. Nové technologie zatím přicházejí spíše do těžby než-li do pohonů.

Vodík se nezískává jen elektrolýzou nebo z fosilních paliv, existují chemické reakce, kdy při výrobě určitých sloučenin se vodík uvolňuje. Přednedávnem proběhl netem článek, že našli nějakou hliníkovou slitinu, na které se voda rozkládá na vodík a kyslík. Ale pak ticho po pěšině, zatím to nebude na průmyslové využití.

Ohledně toho všeho s akumulátory - jestli se uchytí aku s výměnným elektrolytem, tak budiž, ale výměna akumulátorů kus za kus znamená výrazný zásah do konstrukce elektromobilu a navíc někde se ty akumulátory musí nabít. Den má jen 24 hodin...¨¨

Repulzní motor, tak jak jsem ho viděl na obrázcích podle všeho nemá výstupní hřídel a spíš se chová jako proudový motor, tedy vytváří nějaký tah. Původně byl vyvíjen pro letectví, měl Hitlerovi zajistit nadvládu na nebi, když to nešlo s vrtulemi nebo tryskovými motory. To éro skutečně létalo, nemělo křídla ani žádné vrtule, tedy muselo fungovat na principu nějakého tahu nebo ovlivňování gravitace, případně využívání energie magnetického pole Země.

Jirka: Nad každou úvahou o získávání vodíku musí platit zákon o zachování energie. Pokud zůstanu v úvahách o blízkých budoucích pohonech vozů při zemi, vidím to na spalování metanu. Ten si může Evropa částečně vyrábět sama na polích, zbytek doveze. Trochu se tím zlepší energetická závislost, i když zdaleka nevyřeší, ale hlavně se tím pomůže smradu ve velkých městech a aglomeracích, což je dosti palčivé. Obrovskou výhodou je, že technologie na to jsou už dnes a technická připravenost je značná. Stejně už dnes z polí pochází část paliv (methylester a líh).

Eugen: Především nenávidím Eugeny.

Celá hysterie se snižováním spotřeby a z toho vyplývajících nesmyslostí, jako zmenšování objemu motorů a ubírání válců je o spotřebě paliva, tedy vzniku CO2 jako "oteplujícího plynu". NOx je jiná kategorie, ten je o tvorbě smogu. NOx se dá regulovat úpravou spalování a přídavnými systémy, ale CO2 se dá regulovat jen a pouze snížením spotřeby. Proto se dnes udává množství CO2 na kilometr jízdy jako srovnávací hodnota.

Takže vím - každý jsme mysleli něco jiného. Stává se.

Vodík se nezískává jen elektrolýzou nebo z fosilních paliv, existují chemické reakce, kdy při výrobě určitých sloučenin se vodík uvolňuje. Přednedávnem proběhl netem článek, že našli nějakou hliníkovou slitinu, na které se voda rozkládá na vodík a kyslík. Ale pak ticho po pěšině, zatím to nebude na průmyslové využití.

Ohledně toho všeho s akumulátory - jestli se uchytí aku s výměnným elektrolytem, tak budiž, ale výměna akumulátorů kus za kus znamená výrazný zásah do konstrukce elektromobilu a navíc někde se ty akumulátory musí nabít. Den má jen 24 hodin...¨¨

Repulzní motor, tak jak jsem ho viděl na obrázcích podle všeho nemá výstupní hřídel a spíš se chová jako proudový motor, tedy vytváří nějaký tah. Původně byl vyvíjen pro letectví, měl Hitlerovi zajistit nadvládu na nebi, když to nešlo s vrtulemi nebo tryskovými motory. To éro skutečně létalo, nemělo křídla ani žádné vrtule, tedy muselo fungovat na principu nějakého tahu nebo ovlivňování gravitace, případně využívání energie magnetického pole Země.

Jirka: Nad každou úvahou o získávání vodíku musí platit zákon o zachování energie. Pokud zůstanu v úvahách o blízkých budoucích pohonech vozů při zemi, vidím to na spalování metanu. Ten si může Evropa částečně vyrábět sama na polích, zbytek doveze. Trochu se tím zlepší energetická závislost, i když zdaleka nevyřeší, ale hlavně se tím pomůže smradu ve velkých městech a aglomeracích, což je dosti palčivé. Obrovskou výhodou je, že technologie na to jsou už dnes a technická připravenost je značná. Stejně už dnes z polí pochází část paliv (methylester a líh).

S tím parkovacím místem to říkám taky. Nemáš to kde parkovat aspoň doma přes noc? Tak s tím nezatěžuj už tak dost přeplněný města. Méně přísná varianta by mohla být v modrých zónách vydávat maximálně 1 parkovací kartu na 1 bytovou jednotku.

Jirka: Nad každou úvahou o získávání vodíku musí platit zákon o zachování energie. Pokud zůstanu v úvahách o blízkých budoucích pohonech vozů při zemi, vidím to na spalování metanu. Ten si může Evropa částečně vyrábět sama na polích, zbytek doveze. Trochu se tím zlepší energetická závislost, i když zdaleka nevyřeší, ale hlavně se tím pomůže smradu ve velkých městech a aglomeracích, což je dosti palčivé. Obrovskou výhodou je, že technologie na to jsou už dnes a technická připravenost je značná. Stejně už dnes z polí pochází část paliv (methylester a líh).