- -

Spotřeba aut v Evropě loni po 10 letech poklesů poprvé stoupla. Čím to?

Evropská unie si maluje auta budoucnosti se stále nižší spotřebou, už loni ale začala růst, aniž by se cílům pro nejbližší léta byť jen přiblížila. Proč?
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Zajímavosti

Spotřeba aut v Evropě loni po 10 letech poklesů poprvé stoupla. Čím to?

12.3.2018 | Petr Prokopec | 15 příspěvků

Evropská unie si maluje auta budoucnosti se stále nižší spotřebou, už loni ale začala růst, aniž by se cílům pro nejbližší léta byť jen přiblížila. Proč?

Největší modlou mezi zákazníky jsou v posledních letech SUV. Automobilky si za ně sice mohou účtovat více peněz než za srovnatelně velká auta konvenční konstrukce, jenže současně za to platí daň v podobě vyšší papírové spotřeby. Tato auto bývají těžší, mají horší aerodynamiku a pro svůj pohyb tedy potřebují více energie. Ta se jinde než v palivu nenajde a jeho spotřeba je přímo úměrná emisím CO2 - strašáka bruselských byrokratů.

Právě Evropská unie tak v posledních letech mohutně tlačí na snižování emisí CO2 u aut a tedy i snižování jejich spotřeby. Nechme nyní stranou, jak moc dosavadní trend odpovídá realitě, na papíře ale vypadal pro Unii velmi příjemně - mezi léty 2007 a 2016 se podařilo průměrné emise CO2 u aut snížit ze 159,1 gramů na kilometr na 117,8 g/km. Loni se ale vytrvalý pokles zastavil. Dokonce více než to, obrátil se v růst.

Dokladuje to aktuálně zveřejněná zpráva společnosti JATO Dynamics za rok 2017, v níž jsou shrnuty prodeje aut z 23 evropských zemí. Ta konstatuje, že emisní průměr za loňský rok vzrostl o 0,3 gramu na kilometr na 118,1 g/km, což odpovídá spotřebě 5,1 litru benzinu na 100 km resp. 4,5 litru nafty na 100 km. Není to jistě drastický růst, EU ale míří k ještě podstatně nižším číslům, a tak je jakýkoli růst problém. Pro Unii, tím i pro automobilky a ve výsledku také pro nás, pro zákazníky.

Co za ním stojí? Je to právě zvýšená poptávka po SUV kombinovaná s klesajícím zájmem o naftové motory. Jejich výpadek se navíc nedaří vykompenzovat hybridům a elektromobilům, jejichž čas ještě nenadešel. Současný limit flotilových emisí je 130 gramů CO2 na kilometr (5,6 l benzinu resp. 4,9 l nafty na 100 km), takže celkový průměr je pořád bezproblémový, už od roku 2021 ale EU počítá s novými limity umožňující v průměru emitovat maximálně 95 gramů CO2 na kilometr (4,1 l benzinu resp. 3,6 litru nafty na 100 km), což se ve stínu aktuálního vývoje jeví být zcela nedosažitelným.

Pokud se to nepovede, čekají na výrobce obří pokuty, jejichž složitý mechanismus jsme nejednou popisovali. Například Mazda a jejích aktuálních 131,2 g/km je od 95 g/km velmi daleko. Japonská automobilka sice doplácí na skutečnost, že na rozdíl od ostatních nevsadila na přeplňování a zůstává nadále věrna atmosférickým motorům, které jsou úspornější v praxi než v normovaných testech. Realita ale EU nezajímá a v testech se Mazdy nejeví dostatečně úspornými.

Lídrem mezi značkami je momentálně Toyota, která průměrných 101,2 gramů CO2 na kilometr dosáhla hlavně díky výrazné hybridizaci svého portfolia. Ač tedy automobilka postupně zcela končí s diesely, zákazníci na její nabídku slyší a napomáhají snižovat emisní stopu. Ta meziročně klesla o 2,7 gramu, čímž Toyota překonala i Peugeot a Citroën, jimž předloni patřilo první a druhé místo.

Francouzi také hybridizují a elektrifikují své portfolio, stejně jako sahají po downsizingu. Nicméně jejich nejprodávanější modely jsou právě crossovery a SUV. S těmi jsou spojeny daleko vyšší emise než s malými vozy, celkový průměr sice poklesl o 1,9 gramu, ovšem pouze na 133 g/km (vůči 103,7 g/km městských aut).

Zajímavý je také pohled na demografické dělení. S nejnižšími emisemi je aktuálně spojeno Norsko, kde kvůli štědrým státním dotacím jezdí velké množství elektromobilů. Severská země má tak opravdu velký náskok před druhým Portugalskem, navíc dokázala meziročně snížit emise o 10,1 gramu. Jde ale o výsledek umělý, mohou za něj i ekokredity, které jeden prodaný elektromobil počítají jako několik aut s nulovou spotřebou i emisemi. Ani jedno neodpovídá skutečnosti.

Lze pak jen dodat, že dle statistiky je s dieselovými vozy spojen emisní průměr 117,9 gramu (4,45 l/100 km), zatímco s benzinovými 123,4 g/km (5,4 l/100 km). Průměrný výkon benzinových aut pak činí 123 koní, zatímco u „producentů sazí“ je to 142 koní. To koresponduje zejména s tím, že u menších a levných aut naftové motory prakticky vyklidily pole a dominantní jsou velkých aut, která logicky potřebují ke svému pohybu výkonnější motory.

Jak jsme zmínili, pro automobilky růst obliby crossoverů a SUV a zároveň pokles zájmu o diesely představuje nemalý problém. Pokud se za nějaké dva roky nepovede výraznou měrou prosadit elektromobily, což se v tuto chvíli nejeví být reálné, pak splnění budoucích limitů je ve vážném ohrožení a bude pramenit v pokuty. A hádejte, kdo je ve výsledku zaplatí. Automobilky to jistě nebudou...

Spotřeba aut v Evropě loni po 10 letech poklesů poprvé stoupla. Čím to? - 1 - Emise CO2 2017 JATO Dynamics 01Spotřeba aut v Evropě loni po 10 letech poklesů poprvé stoupla. Čím to? - 2 - Emise CO2 2017 JATO Dynamics 02Spotřeba aut v Evropě loni po 10 letech poklesů poprvé stoupla. Čím to? - 3 - Emise CO2 2017 JATO Dynamics 03
Průměrné emise CO2 v Evropě loni poprvé za posledních deset let vzrostly, a to především díky stále vyššímu zájmu o SUV

Zdroj: JATO Dynamics

Petr Prokopec

Další zajímavé články:

Diskuze 15 příspěvků

Reklama

Živá témata na fóru

zobrazit vše

Autobazar

zobrazit vše