Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Tahle auta ztratila velkou část své vizuální líbivosti, technické výjimečnosti i vnímané kvality. Přesto za ně automobilka chce víc peněz než kdy dřív. V tu chvíli si ale lidé jen víc všímají zmíněných neduhů, zejména v případě jakési „plastovosti” zachází nový GLB moc daleko.

Baterie stále tvoří největší část ceny každého elektrického auta, bavme se zhruba o 40 procentech. Konkrétní částky a podíly se pochopitelně liší podle toho, o jaký vůz jde a jak velký paket používá, obecně však platí, že baterie i pro docela obyčejná elektrická auta stojí vysoké statisíce korun. Už to zvedá obočí, navíc platí, že baterie o typické kapacitě okolo 80 kWh jsou jsou ekvivalentem asi 20litrové nádrže na naftu v dieselovém autě. To zvedá obočí jen víc.

Cenu tohoto komponentu si výrobci pochopitelně uvědomují, stejně jako další s ním spojená negativa. Čím jsou totiž baterie větší, tím jsou nejen dražší, ale také těžší. To pochopitelně ovlivňuje celou konstrukci vozu od podvozku až po brzdy, které musí být na vyšší hmotnost dimenzovány, což ale auto činí znovu jen těžším. Zapotřebí je tak i výkonnější motor, aby vůz nabídl atraktivní dynamiku, což ale znovu zvedá nároky na baterii, a tak pořád dokola. V podstatě se jen točíte v bludném kruhu, ze kterého se nedá dostat. Jako konstruktér tak pouze hledáte místo, které nazvete přijatelným kompromisem mezi cenou a použitelností, žádné skutečně dobré řešení tahle rovnice nemá.

Právě tento stav věcí ale nutí automobilky ořezávat ostatní náklady na vývoj a výrobu, seč to jen jde, protože mají pocit, že elektrickému pohonu se nevyhnou. Pořád potřebují udělat aspoň trochu konkurenceschopné auto, na kterém neprodělají majlant, s cenami baterek ale moc neudělají. A protože šetření je v rámci samotných elektrických aut nestačí, šidí i zbytek nabídky, aby vydělaly víc na něm. Proto je dnes automobilový průmysl v takovém stavu, v jakém je, jde o prokletí svého druhu, které ho sžírá den za dnem.

Zejména německé automobilky, u kterých jsme byli zvyklí na mnohem kvalitnější auta, s popsaným zadáním bojují dost neúspěšně - rozumnou polohu toho všeho se jim nalézt nedaří. Kde totiž dříve byla skutečná kvalita, tam dnes zůstává spíš jen pozlátko. Patrné je to také z nového Mercedesu GLB, který otestoval kolega Wolfgang Gomoll z Focus. A ačkoli Němci o německých autech obvykle špatné věci moc neříkají, Wolfgang na některé aspekty jen civěl.

Zapůjčené měl vrcholné provedení GLB 350 4Matic, které v Německu stojí nejméně 62 177 Eur, tedy zhruba 1,5 milionu korun. To je ale základ, který nikdo nekupuje, vůz tak přibral na palubu ještě dost příplatkové výbavy. Cena vozu tak přesáhla 1,75 milionu korun, a to je samo o sobě problémem už proto, jak vůz vypadá, jak působí. Automobilka se totiž v případě cen dostala do hvězdných výšin, ovšem již vám za ně nedodá kvalitu, s jakou jste mohli počítat v dobách, kdy svá auta prodávala citelně levněji.

Kolega se podivuje hlavně nad jakousi „plastovostí” auta. Za skoro dva miliony čekáte... něco mimořádného, ne auto z Temu. Mercedes ale použitými materiály i kvalitou montáže zůstává za očekáváními a nechává vzpomenout na doby racionálněji pojatých spalovacích modelů, kdy nebylo třeba ořezávat vše ostatní krom baterek. Mercedes navíc i přes záplavu skutečné kůže nebo pravého ořešáku dosahoval velmi solidních ziskových marží, neboť nevyhazoval peníze z okna za něco, co po něm stejně nikdo nežádal.

U bateriového pohonu musí navíc majitelé počítat s dalšími limity. GLB si v testu řeklo i při maximálně předpisové jízdě o 17,2 kWh na sto kilometrů místo udávaných 15,9 kWh, a to se bavíme o jízdě po městě a okreskách. Při paketu o kapacitě 85 kWh to ovšem znamená, že majitelé mohou reálně při využití jeho 70 procent počítat s nějakými 350 kilometry. Pokud ovšem zamíří na dálnice, mohou z toho rázem být dvě stovky kilometrů jako nic. Což by asi nevadilo u spalovacího sporťáku, který natankujete za pár minut, u elektrického auta zaměřeného na rodinu s jeho klasickými limity to může být problém.

Představte si třeba, že vyrazíte na dovolenou s dětmi, které od druhého kilometru nemají jinou zábavu, než se ptát: „Kdy už tam budem?!“ Co jim ovšem odpovíte po druhé zastávce, která i při využití stojanu o výkonu 322 kW zabere minimálně 22 minut, pokud se budete snažit doplnit kapacitu z 10 na 80 procent. Což v reálu znamená, že u běžně dostupných stojanů strávíte asi hodinu? Tohle na velkou pohodu nevypadá.

Být tohle auto za 700 tisíc asi to projde, o milion výš to provokuje. Kolega jinak chválí prostornost interiéru a multimédiím, byť dodává, že majitel bude potřebovat nějaký čas, aby se v ovládání vyznal. To hlasové je však lepší než dosud. Němci navíc zákazníkům v něčem skutečně naslouchali, pročež tu máme i návrat fyzických tlačítek pro nejužívanější funkce. Dvojice elektromotorů pak navíc produkuje 354 koní, s nimiž GLB i zvládá stovku za 5,5 sekundy. Ale pořád tu máme 2,3tunové auto, takže na nějaký líbivý jízdní projev zapomeňte, na pořád kompaktní SUV je to šílené číslo.

Negativa auta se tak točí kolem záležitostí pro elektromobilitu typické. A výrobci zjevně neznají míru, neboť zrovna Mercedes by se takovým dopadům měl vyhnout. Kdyby vám ale nic zmíněného nevadilo, přihoďte si dramatický propad hodnoty, kdy vám z utracených peněz zůstanou oči pro pláč ještě víc a dřív než u jiných vozů. Tohle prostě není lákavá nabídka a i Mercedes to musí vědět...

Zdroj: Focus

Petr Prokopec