Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Jestli Němci něco v posledních letech s oblibou démonizují, je to dieselový pohon. A při současných cenách nafty je zase o něco snazší si do něj kopnout. Některá auta s ním ale prostě fungují tak uspokojivě, že je těžké neuznat jejich přednosti.

Časy se zjevně mění, i když pomalu. Ještě vcelku nedávno jste se hlavně na západ od našich hranic nemohli o dieselových motorech vyjádřit pochvalně, aniž by na vás v tu chvíli hleděla řada zachmuřených obličejů. Proti kdysi protežovanému pohonu evropských motoristů se hlavně v politických kruzích zvedla velká averze, která ale ve finále spíše jen poukazovala na technickou negramotnost zákonodárců. Stačí totiž jen vzpomenout, jak ti samí lidé ještě před rokem 2015 mluvili o dieselech s nadšením jakožto o spáse planety. Pak ale vyšel najevo skandál Volkswagenu a rázem jsou pozitiva spojována jen s elektromobily.

Pro řadu normálních lidí, zvláště pak těch, kteří dennodenně absolvují dálkové trasy, ovšem diesel stále zůstává ideálním pohonem. Problémem pro ně je, že mnozí výrobci začali s politiky držet basu a naftová auta vyřadili z nabídky. Místo nich pak s velkou pompou uváděli na trh právě elektromobily či hybridy. Jenže ani jeden z těchto pohonů vám nezajistí, že na jednu nádrž ujedete i tisíce kilometrů. To vše jen žene vodu na mlýn Škody, která dieselová auta stále nabízí. A nejde jen o SUV jako Kodiaq, k dispozici zůstává také Octavia a Superb TDI.

Přesně posledním zmíněném autě v čerstvém testu sáhl Auto Bild, který nakonec český vůz ohodnotil známkou 1,8. Přičemž chválil hlavně jeho jízdní projev, dynamiku a spotřebu. S lehkou nohou na plynu lze totiž jezdit za 4,9 litru, což je dokonce o litr nižší hodnota, než jakou uvádí automobilka na základě metodiky WLTP. Při 66litrové nádrži to znamená, že třeba na Azurové pobřeží se dostanete na jeden zátah a ještě vám zůstane palivo na popojíždění na místě. A i když plynový pedál zašlápnete trochu hlouběji, stále můžete počítat s 6litrovým průměrem a dojezdem 1 100 km.

To jsou více než působivé hodnoty, které dále doplňuje 7,5sekundové zrychlení na stovku a 19,9sekundové na 160 km/h. Při daném tempu přitom vnitřní hluk dosahuje úrovně 71 dB, stále tedy není třeba při hovorech se spolujezdci křičet. Ti vzadu navíc mají pro nohy a hlavu pomalu více prostoru než v luxusních limuzínách. O zavazadelníku to pak díky delšímu zadnímu převisu platí stoprocentně, standardně totiž pobere 645 litrů a při sklopených sedadlech 1 795 l. Obrovské víko se navíc ve výbavě Laurin a Klement ovládá elektricky.

Má tedy vlastně dieselový Superb, jehož 193 koní míří na všechna čtyři kola, nějakou chybu? Jak naznačilo již zmíněné hodnocení, pár výtek kolegové měli. Škoda si totiž za své dílo nechává řádně zaplatit, testovací exemplář totiž s veškerou standardní a doplňkovou výbavou vyšel na 60 360 Eur, tedy na takřka 1,5 milionu korun. To už nejsou malé peníze, kvůli čemuž vás o to více iritují hlavně špatně fungující asistenční systémy. Třeba aktivní monitoring jízdních pruhů vůz vede nepřesně, zatímco brzdový asistent reaguje agresivně a zbytečně.

Ve finále tedy stačí, abyste zvolili nejnižší úroveň výbavy, která je se silnější verzí dvoulitrového turbodieselu nabízena. V Česku vás takové provedení vyjde na 1 145 000 Kč, přičemž uvnitř v té chvíli máte vše, nač si vzpomenete. Zvenčí pak možná nebudou vaším šálkem kávy 17palcová litá kola, která přeci jen v podbězích vypadají utopeně. Připlatit si ale klidně můžete i za devatenáctky, a stále nebudete na metě 1,2 milionu korun. Kvůli zachování komfortu ale doporučujeme spíše střední cestu, tedy levnější osmnáctky.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec