Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Že vás policisté nařknou ze spáchání nějakého přestupku ještě neznamená, že pro svá tvrzení mají oporu. Přesně o tom svědčí náš dnešní příběh.

V redakčním e-mailu nám přistál dopis popisující příběh sice s dobrým koncem, ovšem naznačující, kam až může dojít „kvalita” práce naší Dopravní policie. Protože to je příběh poučný, rádi se o něj podělíme.

I když to tak bohužel někdy nevypadá, dá se předpokládat, že každý z občanů České republiky, který je držitelem řidičského oprávnění, si je vědom existence dopravních pravidel. Ta jsou doplněna souborem sankcí, jež při jejich porušení hrozí, a také existují orgány, které na jejich dodržování dohlíží. Prvním je, laicky řečeno, dopravní policie zřizovaná státem a pak skupiny uniformovaných individuí pod velením starostů a primátorů našich obcí a měst. O nich si většina z nás myslí své, ale státní policie je většinovou populací považována za onu spravedlivou ruku zákona, která se pokouší svou práci konat co nejlépe. Jak ukazuje následující příběh, někdy ta snaha sahá do netušených výšin.

Tip: Přečtěte si, co si myslíme o českém bodovém systému.

Vyjdeme-li z popisu celé situace ze strany našeho čtenáře, pak se celá věc měla asi takto. Jednoho víkendového dne minulého roku se po dálnici D5 ve směru na Rozvadov žene rodinný hatchback. Je teplý podzimní večer, obloha bez mráčku, hodiny ukazují, že do půlnoci už toho moc nezbývá. Dálnice je prázdná, a tak se „pirát” za volantem nerozpakuje vyhnat rafičku rychloměru někam nad 160 km/h. Vůz míjí sjezd na Rokycany a začíná stoupat ke sjezdu na Plzeň. Předjíždí pomalejší vůz, když tu se ve zpětném zrcátku objevují rychle se přibližující světla. Řidič dokončí předjíždění a odbočí do pravého pruhu, přece nebude někoho blokovat.

Ovšem z onoho rychlíka se vyklubala Octavia ve válečných barvách Policie ČR, zpomalila a zařadila se před vůz hlavního hrdiny. Rozsvítily se modré majáky a nápis STOP. Řidič z našeho příběhu se podvolil, orgány následoval a poslušně zastavil. Počkal, až k jeho dveřím došel policista, otevřel okénko a čekal, co se bude dít. Policista řidiči oznámil, že mu byla naměřena vyšší než povolená rychlost, která se celkem přesně shodovala s tou, na které se před tím zastavila ručička rychloměru. Jsouce si vědom svého provinění, neprotestoval a odkýval to s tím, že zaplatí na místě. Policista mu oznámil, že ho to bude stát 2 500 Kč, načež řidič odvětil, že tolik nemá a že si žádá složenku. Ruka zákona překvapivě zareagovala dotazem na obsah řidičovy peněženky a po zjištění, že se tam nachází jen dvě modré bankovky, prohlásila, že to tedy udělá tak, že rychlost jakoby nebyla přes, ale do 160 km/h, to že je za 1 000 Kč. Řidič rád souhlasil, převzal bloky, odevzdal peníz, vydal se dál na cestu a celou událost pustil z hlavy. V té době měl čisté bodové konto a 2 body bral jako nutné zlo.

Nedávno ale obdržel obálku s červeným pruhem zaslanou Krajským ředitelstvím Policie Plzeňského kraje. Něco takového obvykle nikoho nepotěší. O to větší bylo jeho překvapení, když po jejím otevření ze zaslaného dokumentu zjistil, že jelikož nebyl jeho přestupek spolehlivě zjištěn, rozhodnutí policejního orgánu v podobě udělení blokové pokuty a dvou bodů se v plném rozsahu ruší. Důvodem je fakt, že hlídka, která ho zastavila, v uvedený den neměla k dispozici patřičné měřidlo. Je trochu záhadou, jak se policistům podařilo zjistit reálnou rychlost vozidla, ale možná jen měli štěstí v odhadu.

Pro našeho řidiče má celá věc šťastný konec. Přestože už při samotné akci udělal základní chybu, měl trvat na předložení jednoznačného důkazu o provedeném měření popř. neřešit záležitost na místě a poslat ji do správního řízení, je dnes jeho bodové konto opět čisté a dokonce mu bude vrácena i zaplacená pokuta. Pro nás ostatní to ovšem přináší velké varování. Ať už jsou dopravní policisté příliš snaživí a pokouší se udělit maximum pokut za zjištěné přestupky, nebo si chtějí vylepšit svůj rodinný rozpočet, velmi dobře se může stát, že si nějaký přestupek prostě vymyslí a spoléhají na to, že natrefí na neprůbojného „ovčana”, u kterého se projeví hluboko pod kůži zarytý respekt před autoritou a bez reptání se podvolí.

Jedinou obranou před podobnou zvůlí je nepodléhat stresu a panice, k ničemu se nepřiznávat a trvat na předložení jednoznačných důkazů buď přímo na místě nebo ve správním řízení. Vědomí, že jste něco porušili, ještě není důvodem, abyste dohlížitelům jejich práci ulehčovali. Nastudujte si svá práva a hlavně práva protistrany, na internetu je vhodných zdrojů více než dost. Nebojte se svých znalostí pro svou obranu využít, presumpci neviny totiž stále ještě nikdo nezrušil.

Závěrem musím vyjádřit překvapení nad tím, že i v rámci Policie ČR existují nějaké kontrolní mechanismy, které jsou schopny zachytit a napravit alespoň část excesů jejich příslušníků. Obávám se ale, že to bude spíše kapka v moři a i zjištěná selhání jsou obvykle zametena pod koberec, o těch nezjištěných ani nemluvě. A v potaz raději neberu ani městské ozbrojené spolky, v jejich případě bych byl opatrný dvojnásob. Přesto v tomto případě vše proběhlo tak, jak by v civilizované zemi mělo...

Mirek Brokeš