Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

I když se výrobci v posledních letech snaží dostat do aut co nejúspornější techniku, efektivita jízdy pořád záleží hlavně na tom, jak se s ní zachází. Správné řazení na tom má velký podíl.

Spousta lidí ráda říká, že je jim spotřeba paliva jejich auta ukradená, věřit to můžete jen minimu z nich. Je jasné, že pro spoustu řidičů není důležité, jestli jedou za 6, 7 nebo 8 litrů benzinu na 100 km, ale aby jim byla úplně ukradená? To by museli používat auto jen naprosto minimálně, protože pak opravdu není podstatné, jestli ujedete 100 km měsíčně se spotřebou 10 nebo 30 litrů. Jinak i relativně bohatí lidé spotřebu „řeší”, protože ani oni nechtějí vyhazovat zbytečně peníze za něco, co mohou pořídit levněji. Nakonec, přetrvávající obliba dieselových motorů v luxusních autech vyšších tříd je toho nejlepším důkazem.

Právě na jízdu s co nejnižší spotřebou nebo co nejvyšší efektivitou se zaměřil náš přítel Jason Fenske z Engineering Explained. Tentokrát se ale nezabýval ani tak technikou, ale spotřebou závislosti na chování řidiče. Přesněji řečeno na způsob, jakým řadí rychlosti především manuální, ale klidně i automatické převodovky v manuálním módu. Pokládá si tedy základní otázku: Kdy je nejvhodnější doba k přeřazení rychlosti pro maximální snížení reálné spotřeby?

Kdykoliv vozidlo zrychluje a dojde ke změně rychlostního stupně, je důležité udržet motor v oblasti optimální účinnosti, kde agregát pracuje nejefektivněji. Tato oblast motoru je určena měrnou spotřebou paliva (též BSFC podle anglického Brake Specific Fuel Consumption). Tato veličina udává, kolik hmotnostního množství paliva je potřebného k vyprodukování jednotky mechanické práce, jinak řečeno jaká je spotřeba v určité rychlosti. Čím je měrná spotřeba nižší, tím je palivo lépe využito pro konaní mechanické práce.

Obecně řečeno je měrná spotřeba nejnižší v oblastech, kdy jsou otáčky motoru nižší a jeho zatížení (tedy to, jak moc jej vybízíte k aktivitě plynovým pedálem) vyšší. Tohle místo názorně ukazuje graf níže, na němž můžete nejefektivnější oblast fungování motoru znázorněnou červenou barvou a jde opravdu o relativně nízké otáčky s více zmáčknutým plynem. Důvodem, proč je efektivita vyšší právě zde, jsou hlavně nižší ztráty. Nižší otáčky znamenají nižší tření, vyšší zátěž zase více otevřenou klapku sání a tím i nižší pneumatické ztráty.

Aby závěry plynoucí z grafu potvrdil, Jason provedl zajímavý experiment. Vybraný úsek silnice postupně projel při rychlosti 60 mph (97 km/h) na druhý, třetí, čtvrtý a pátý převod. Zařazená dvojka znamenala nejvyšší otáčky, nejnižší zatížení motoru a spotřebu od 13,7 do 16,8 litru na 100 kilometrů. Přeřazením na pětku otáčky spadly níž, zvýšilo se zatížení a spotřeba padla od 3,1 do 6,8 litru.

Změřená čísla graf jednoznačně potvrzují i v praxi. Chcete-li tedy zrychlovat při co nejnižší spotřebě, dělejte tak na co nejvyšší stupeň s co nejvíce otevřeným plynem. Ovšem pozor na podtáčení motoru - jakmile překročíte určitou mez a dostanete se na příliš nízké otáčky, motor se naopak stane méně efektivním a vede to k jeho nadměrnému opotřebení, kterým jej můžete i zcela zničit.

Jason rozebírá tuto problematiku stručně, aby byla srozumitelná pro každého. Dopouští se tedy nutně jistých nepřesností, neboť graf měrné spotřeby paliva je pro každý motor trochu jiný a nelze tedy jednoznačně říci, jaký bod fungování motoru je obecně nejefektivnější. Zmíněné obecné závěry ale platí a pokud byste si o této problematice chtěli přečíst více, náš starší a podrobnější článek o vztahu otáček motoru a spotřeby paliva je vám stále k dispozici.

Zdroj: Engineering Explained@Youtube

Mirek Mazal