Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Některá auta chtějí Natural 98 čí více, koupit lze ale i 95. A jiná chtějí Natural 95 a koupit lze i 91. V obou případech pochopitelně levněji, ale je to úspora?

Pohonné hmoty jsou drahé. To není věta staromilce, který by vzpomínal na časy, kdy „všechno bylo za korunu” a zapomínal, že tehdy si jich stěží vydělal sto za den, ale holý fakt. Nemohou za to přitom ani tak benzin a nafta samy, ale hlavně extrémní zdanění, které jejich skutečnou cenu šroubuje na více než dvojnásobek. Plná nádrž běžného auta tak dnes vyjde na více než 1 500 Kč, což je pro průměrně vydělávajícího člověka dost peněz, zvlášť když si uvědomíme, jak daleko na takovou jednu nádrž dojedete.

Mnoho lidí se tak pochopitelně na palivu snaží šetřit. Někdy úspornou jízdou, to je v pořádku, jindy nákupem pochybných paliv, to už v pořádku není. Kdesi mezi těmito dvěma extrémy je nákup paliva u sice bezproblémových čerpacích stanic, ale v neodpovídající specifikaci. Každé auto si, typicky na víčku palivové nádrže, říká o nějaký typ paliva a zůstaneme-li u benzinu, jde v posledních dekádách hlavně o ROZ/RON 98 či 95, které jsou u nás známé pod obchodním označením „Natural” se stejným číslem, v okolních zemích pak obvykle jako Super Plus (98) a Super (95). Vedle toho pak existuje ještě Natural 91 (jinde obvykle prostě Benzin či Normal), který některá auta tolerují a jiná méně, předepsaný je ale jen pro minimum evropských vozů.

Nejdražší je pochopitelně „devadesátosmička”, popř. její ekvivalenty v podobě stooktanových paliv - ta obvykle stává o několik korun na litru více než Natural 95. Cenový rozdíl mezi 95 a 91 nebývá velký, proto se také 91 vidí stále méně, zejména u levnějších čerpacích stanic jde ale navzdory ceně rozdílné obvykle v řádu desítek haléřů stále o žádané zboží, protože... cena.

Můžete si říkat, že pokud má někdo auto, které vyžaduje Natural 98 či vyšší, má pravděpodobně dost peněz na to, aby mu ho dopřával. Jenže není to tak jednoduché. Jednak se k takovému vozu dá dostat z druhé ruky, kdy podobná matematika neplatí vůbec a šetřívají i lidé, kteří by nemuseli. Nakonec, jsou známé případy velkých boháčů, kteří by si nechali pro korunu koleno vrtat a v nákupu Naturalu 95 místo 98 se skrývá spousta korun - pokud vezmeme v úvahu rozdíl 3 Kč na litru, pak nákup 50 litrů znamená 150 Kč. Nic pro člověka, co si včera koupil Subaru WRX STi za milion? Možná, ale také je to už slušný oběd a ojeté STi milion nestojí...

Vídám pravidelně kupovat lidi, i známé, co nejlevněji a na místě je otázka, jestli tím něco skutečně šetří. Obvyklý argument je, že moderní auto se horšímu benzinu přizpůsobí a nedovolí to, co by jinak benzin s nižším oktanovým číslem znamenal - tzv. klepání motoru, detonační hoření jen kvůli stlačení směsi před plánovaným zápalem, což motor velmi rychle zničí. Ale je to tak snadné? Komplexní odpověď nabízí jeden z techniků koncernu General Motors, u nás známého hlavně skrze (stále ještě přetrvávající) vlastnictví automobilky Opel, kterého vyzpovídali kolegové z Jalopniku. Co jim prozradil?

„Obecná shoda u nás je na tom, že ano, můžete ušetřit pár korun tankováním levnějšího paliva a v krátkodobém horizontu to nebude mít velký dopad. Čidla klepání dělají docela dobrou práci a klepání motoru minimalizují. Přijdete nicméně o část výkonu, neboť kalibrace řídící jednotky je založena na předepsaném palivu,” říká technik GM a dodává, že skutečná cena na jeden ujetý kilometr může být v závislosti na jízdním stylu stejná, protože neoptimálním využíváním motoru použijete více paliva na generování stejného výkonu. To je zajímavé, nicméně není vše.

„V dlouhodobém horizontu to ale není tak jasná věc. Jsou tu jisté anekdotické důkazy, že může dojít k vyššímu namáhání některých komponentů, něco takového ale nebylo kvantifikováno, neboť náklady přesného testování by byly příliš vysoké. Představte si stovky aut, které by musely najet stovky tisíc kilometrů, aby daly dohromady dostatečný vzorek na jasné kvantifikování rozdílu v opotřebení jednotlivých komponent,” říká dále technik s tím, že do takového testu se automobilka nepustí a vychází v určitých ohledech pouze z předpokladů a simulací.

Upozorňuje dále na to, že použití horšího paliva zvyšuje emise motoru - sice ne nad zákonem tolerované hodnoty, ale zvyšuje, takže pokud vám na téhle věci záleží... Jinak věc uzavírá takto: „Když mám vše shrnout, je pravděpodobně nejlepší zůstat u paliva předepsaného pro vaše auto. V koupi toho levnějšího není dostatečný přínos, aby ospravedlnil potenciální dodatečné náklady.”

Máme-li vše shrnout my, pak koupí horšího paliva přijdete o část výkonu a pokud od auta budete něco chtít, stejně nic neušetříte. Pokud nebudete, pak je úspora na palivu reálná, je ale otázkou, jak moc tím můžete ublížit některým komponentům motoru, které také nejsou zadarmo. A pokud nejde o zánovní vůz, může tato praxe „dorazit” něco, co už to má s životností značně nahnuté. A příroda vám nepoděkuje zaručeně.

Pochopitelně, můžete to vidět jinak, jasný důkaz o tom, že by používání horšího než předepsaného benzinu u moderních aut něco mimořádně problematického znamenalo, neexistuje. U starších, ještě bez senzorů klepání a sofistikovaného řízení, to může být jiné, tam ale pro změnu nemusí být problém vůz na horší palivo nastavit ručně. Přesto bychom se pro všechno zmíněné předepsaného oktanového čísla drželi - auto s takovým palivem funguje nejlépe a „šidit” ho zrovna na tomto nám přijde být poněkud macešské...

Většina aut „si říká” o Natural 95, 91 dnes otevřeně akceptuje málokteré,m byť v návodech v obsluze bývá uváděno jako tolerované

U čerpacích stanic většinou narazíte na oktanová čísla 98 a 95, ani 100 a 91 ale nejsou raritou. Rozdíl v cenách pak panuje hlavně mezi Nautralem 95 a „víc než 95”

Zdroj: Jalopnik

Petr Miler