Autoforum

/

Foto: Audi

Pravidelně si klademe otázku, na základě čeho a pro koho automobilky zaplevelují své vozy určitými prvky, které jejich vozům zřetelně víc škodí, než pomáhají. Odpověď se zdá být prostá - na základě ničeho a pro nikoho, studie J.D. Power to odhaluje v plné nahotě.

V posledních pár letech tlačí Mercedes do všech svých novinek řešení zvané Hyperscreen. Nabírá různých podob, v principu jde ale o novou podobu palubních desek německých aut, kdy původní lány kůže a dřeva byly nahrazeny digitálními obrazovkami. U všech novějších modelů už je možné standardně počítat se třemi, byť záleží na tom, jaké provedení zvolíte. Skutečně funkční jsou vždy jen dva, třetí získá víc interaktivity jen za peníze navíc. Těžko říci, zda je to lepší než postup konkurenčního Audi, kdy je za příplatek jakýkoli třetí displej, standardně místo něj dostanete jen laciný plast dekl.

Německé značky jsou dnes nejznámějším zástupcem tohoto přístupu, další automobilky ale jako by nechtěly zůstávat pozadu. Už to může vytvářet dojem, že výrobci jen reagují na přání zákazníků, my jsme ale žádný takový hlad nikdy nezaznamenali. Jenže podobně jako u snahy nahradit elektrický pohon tím spalovacím s tím klientela nemá pranic společného, tohle je iniciativa výrobců, kterou očividně s nikým a nijak nekonzultovali.

Nejlépe o tom svědčí výsledek studie Tech Experience Index alias TXI od společnosti J.D. Power, která mapuje spokojenost zákazníků právě s podobnými vychytávkami na palubě. JDP tedy oslovila 68 084 majitelů nových vozů, kteří popsat, jak se během úvodních 90 dnů vlastnictví popasovali s 40 palubními technologiemi zaměřenými na kdeco od komfortu až po samotnou jízdu.

A je skutečně fascinující, že nejvíce naloženo od nich dostaly právě obrazovky s pořadovým číslem 3. Jako problém, nikoli jako přínos, je hodnotí v průměru 21,3 majitelů ze sta, přičemž hned 35 procent lidí přiznává, že je nikdy nepoužilo, ve spoustě dražších aut si za ně dnes zaplatíte, až chcete nebo ne. Využívá je pak pouhých 6 procent respondentů, skutečně tak jde o naprostý nesmysl, který by měl skončit v propadlišti dějin.

Že méně je někdy více, dokazují i systémy autonomního řízení úrovně SAE 2+, které již umožňuje lidem, aby sundali ruce z volantu. To je totiž kritizováno daleko víc než systémy úrovně SAE 2, slibují prostě víc než zmůžou. Zajímavé pak je, že nejmíň problémů je u Američanů hlášeno v souvislosti s technologií start-stop, a to 2,4 problémy PP100. To ale bude tím, že se tam nikdy pořádně nerozšířila a z auta prodávaných v USA dále mizí.

Jako značka z celé studie vyšel Cadillac, který dosáhl na 641 bodů, za ním pak skončily Genesis (559 b) či BMW (524 b). To na první pohled může vypadat jako skvělý výsledek, ovšem jen do chvíle, než si člověk uvědomí, že J.D. Power hodnotí spokojenost na tisícibodové škále. Pouze šest značek (vedle zmíněných jde o Hyundai, Lincoln a Mercedes) tak dokáže svou klientelu potěšit alespoň z poloviny. Jiné nezvládají ani to.

Lze už jen dodat, že do studie byly zařazeny i značky jako Tesla a Rivian, kdy první dosáhla na 924 a druhá na 781 bodů. Mělo by tedy jít o naprosté vítěze srovnání, jenže J.D. Power dodává, že ani jeden z výrobců nesplnil kritéria pro renomované umístění. Hlavně proto, že se nesešlo dostatek odpovědí, ze kterých by následně šlo vykreslit reálný obrázek. Ale to už jen pro úplnost.

Zdroj: J.D. Power

Petr Prokopec