Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Snížení rychlosti nemusí přinést více bezpečnosti, zjišťují Britové. Přibývá nehod na místech s nejnižšími limity.

Snahy za zavedení plošného rychlostního limitu 30 km/h ve městech nejsou nijak nové, různé iniciativy horují za šnečí tempo neúnavně už léta i přes spoustu zpráv o tom, že třicetikilometrový limit neznamená snížení množství vypouštěných emisí ani větší bezpečnost na ulicích.

Právě o bezpečnosti hovoří zpráva britského IAM (Institute of Advanced Motorists) - v ulicích s rychlostním limitem 20 mil v hodině (32 km/h) se v roce 2013 zvýšil počet nehod s vážným zraněním o výrazných 29 %. Nehody s lehkým zraněním byly také na vzestupu, a to o 19 %. Budeme-li hovořit o dopravních nehodách jako takových, těch vážných přibylo na „dvacetimílových” silnicích 26 % a těch lehkých 17 %, zatímco na silnicích s limitem 30 mil v hodině (48 km/h) počet vážných nehod klesl o 9 % počet vážných nehod a o 5 % se snížil počet lehkých nehod. Silnice s povolenou čtyřicetimílovou rychlostí (64 km/h) také zažily pokles všech typů nehod.

Rod King, zakladatel iniciativy „20's Plenty” (tedy „twenty is plenty” alias „dvacet mil v hodině stačí”), přispěchal s protiargumentem, že uvedené rozdíly nic neznamenají, protože silnic s dovolenou rychlostí 20 mph přibývá, zatímco těch s limitem 30 mph ubývá, a že neexistuje statistika délky silnic s jednou nebo druhou dovolenou rychlostí.

To je sice pravda, přesto však vidíme nesrovnalosti. Kdyby v Británii přibývalo „dvacetimílových” silnic čtyřikrát tolik, kolik ubývá „třicetimílových”, a to se určitě neděje, bezpečnost by byla na obou stejná. To samo o sobě nuluje Kingův argument o větší bezpečnosti rychlostního omezení na 20 mílích v hodině. Vzhledem k tomu, že lze spíše předpokládat zhruba stejný úbytek silnic s 30mph limitem jako přírůstek těch s 20mph limitem, bezpečnost na těch, kde se smí jet pomaleji, je spíše horší.

Proč tomu tak je, jsme vysvětlili už vloni v souvislosti se snahou povolit jen 30 km/h v českých městech. „Iniciativa evropských občanů” tehdy argumentovala tím, že člověka vstoupivšího do vozovky 14 metrů před autem jedoucím 30 km/h vůz nesrazí, protože zabrzdí za 13,3 metru, ale v 50 km/h by po 14 metrech ještě nezačal brzdit. To byla lež - Iniciativa započítala reakční dobu řidiče (beztak kontroverzní veličinu) pouze do brzdné dráhy z 50 km/h a nikoliv do té z 30 km/h.

Nyní vidíme, že britští „omezovači” z 20's Plenty jsou ze stejného soudku. Rob King argumentuje podobným způsobem, jen je o něco více drzý: „Existuje veřejný konsensus, že 20 mph je bezpečnější než 30 mph. Fyzika to dokazuje. Ve vzdálenosti, za kterou auto z 20mph rychlosti zastaví, z 30mph rychlosti ještě jede 24 mil v hodině (39 km/h).”

Statistiky z ostatních zemí světa také prokazují, že se King mýlí. Austrálie například v minulosti zavedla limit 130 km/h na dálnicích, což vedlo ve střednědobém horizontu ke zvýšení počtu mrtvých v důsledku dopravních nehod. Následoval jediný rozumný krok - návrat k neomezené rychlosti. Dálnice bez rychlostních omezení mají také v Německu a ty patří k nejbezpečnějším v Evropě. A i Dánsko zjistilo, že vyšší rychlost neznamená více nehod.

Pouhá změna značky evidentně přináší spíše jen falešný pocit bezpečí jedněm (v tomto případě hlavně chodcům a cyklistům), kteří si přestávají uvědomovat, že silnice je pořád silnice, i méně koncentrace druhým (v tomto případě řidičům), kteří při nižší rychlosti evidentně nevěnují řízení tolik pozornosti. Kombinace těchto dvou faktorů pak přináší to, co nyní okouší Británie na vlastní kůži. Vazba mezi snižováním nejvyšší povolené rychlosti a počtem nehod na silnicích je přinejmenším vágní a příklady z praxe ukazují, že tyto dvě veličiny jsou nezřídka nepřímo úměrné jedna druhé.

Nabízí se tedy otázka, proč ty limity vůbec měnit, když je to očividně kontraproduktivní, či proč vůbec nějaké paušální zavádět, když jejich neexistence žádná silniční jatka neznamená? Že by tu zase šlo o něco jiného, než se nám autoři všemožných iniciativ snaží namluvit?

Zdroje: IAM, RoadsafetyGB

Marek Bednář