Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

IIHS vidí v klesajícím počtu mrtvých na amerických silnicích zprávu o tom, že rostoucí rychlostní limity počet mrtvých zvyšují.

Zvyšování rychlostních limitů na amerických silnicích vede k více mrtvým při nehodách. Uvádí to nejnovější výzkum americké instituce IIHS (Insurance Institute for Highway Safety), který hovoří o 33 tisících lidech na silnicích za posledních 20 let, kteří zemřeli v důsledku postupného zvyšování rychlostních limitů. Na první pohled to vypadá velmi jednoduše, jenže není.

Jak přiblížil nedávný článek o historii rychlostních limitů v Československu, jejich zavádění probíhalo v 70. letech v reakci na ropnou krizi. Podobné důvody mělo ustanovení celonárodního limitu v USA na 55 mil v hodině, tedy 88 km/h. K tomu došlo v roce 1973. Nezamýšleným následkem měl být velký pokles počtu mrtvých na silnicích.

V roce 1995, před 21 lety, byl tento zákon po předchozích rozvolněních zcela zrušen a stanovování rychlostních limitů bylo ponecháno na rozhodnutí jednotlivých států. To je také důvod, proč se někde smí jet 65 mph (cca 105 km/h) a někde 85 mph (cca 140 km/h), jak ukazuje mapa nejvyšších povolených rychlostí ve světě.

Vede Texas právě s maximem 85 mph, také Utah na svých dálnicích zkouší limit 80 mph a sleduje jeho vliv na vývoj počtu dopravních nehod. Prozatím se zjistilo, že po zvýšení dovolené rychlosti ji o pětinu méně řidičů překračuje a v závislosti na místě se počet nehod souvisejících s rychlostí snížil o 11 - 20 %. Že vazba mezi rychlostními limity a počtem mrtvých na silnicích je pouze iluzorní, ostatně nedávno ukázal již zmiňovaný článek o Československu.

Charles Farmer, autor zmíněné studie IIHS, ovšem hovoří zcela jinak. „Přestože úmrtnost za sledované období poklesla, byla by mnohem menší, kdyby se státy nerozhodly zvyšovat rychlostní limity.” Sledované období jsou léta 1993 - 2013 a skutečná změna je ze 40 868 mrtvých na 32 035 mrtvých, pokles o 21,6 %. Podle Farmerových výpočtů by při zachování limitů na 65 mph mohlo na silnicích zemřít v roce 2013 přesně 30 129 lidí, tedy o 1 906 méně.

Z výpočtů bylo vynecháno devět států a Washington D. C., protože v nich byly extrémně nízké počty najetých vozokilometrů, což vedlo k velké fluktuaci. Pokud ale počítáme s čísly za celé Spojené státy, tohle rozhodnutí působí přinejmenším diskutabilně. V každém případě, Farmer zkoumal počty mrtvých na 1,6 miliardy vozokilometrů (tj. 1 miliarda vozomil) a rozlišil i jednotlivé třídy silnic.

Porovnal čísla s odhadem počtu mrtvých, který by podle něj byl realitou při zachování 65mph limitu z roku 1993, a zjistil, že každých 5 mph (8 km/h) zvýšení dovolené rychlosti znamená nárůst úmrtí o 4 % v průměru a o 8 % v případě dálnic, kde jsou limity vyšší. Už tenhle rozdíl je zcela v rozporu se statistikou EuroRAP, která označuje dálnice dlouhodobě za nejbezpečnější. Je to sice evropská statistika, ale fyzika funguje v USA úplně stejně - když silnice vede jedním směrem, na té silnici nejsou ostřejší zatáčky a za těmi zatáčkami nejsou stromy, nehod i jejich obětí je relativně málo.

Kde vznikl onen odhad počtu mrtvých při zachování limitů roku 1993, netušíme. Je to aktuální číslo snížené o počet zabitých při nehodách v rychlostech nad 65 mph? Je to projekce vývoje za předchozích dvacet let, tedy v letech 1973 - 1993? „Od roku 2013 se rychlosti staly ještě extrémnějšími a tento trend neukazuje známky slábnutí. Doufáme, že zákonodárci budou mít smrtící následky vyšších rychlostí na paměti, když budou zvažovat růst limitů,” poznamenává Farmer, rozhodně ne nestranně.

Jak na své výsledky přišel a zda někde neudělal chybu, nevíme. Co známe velmi dobře, jsou zmíněná data z Utahu a také zkušenosti z Německa, kde dálnice - resp. jejich neomezené úseky - nejsou lemovány mrtvolami. Podobně hovoří i australské zrušení omezení na dvouproudé silnici bez středového oddělení. Formulace, že klesající počet mrtvých na silnicích ukazuje, že rostoucí limity počet mrtvých zvyšují, je na každý pád pozoruhodná...

Takto vypadaly limity v USA v letech 1993 a 2013. Všimněte si volby barev pro různé rychlosti

Zdroj: IIHS

Marek Bednář