Autoforum

/

Foto: BMW

V historii každé automobilky najdeme auta, která mohla být a nakonec nebyla, snad žádná ale neexperimentovala s extrémy tak moc, jako BMW. Tento vůz dnes mohl být dnes sběratelskou raritou, nakonec ale vznikl jeden jediný.

BMW 3 generace E36 se vyrábělo v řadě verzí, a to překvapivě i jako M3. Třebaže ta byla předtím i potom nabízena nanejvýš jako kupé a kabriolet, v případě generace E36 dorazil také sedan. Vůz měl krom různých karoserií také různé motory v závislosti na roku výroby a místu určení, u nás byl k mání nejprve šestiválcový třílitr a od roku 1995 řadový šestiválec o objemu 3,2 litru s o něco vyšším výkonem. Dvě varianty M3 E36 se ale v katalozích nikdy neobjevily - M3 E36 Touring a M3 E36 Compact zůstávaly vlhkým snem některých nadšenců. Druhé jmenované provedení ovšem v Mnichově přesto vzniklo.

Nemluvíme o stavbě některého z fanoušků, jakým byla třeba 350i Compact s dvanáctiválcem. Za touhle „sraženou” M3 stojí sama automobilka, prototyp vznikl s vážným záměrem dopřát nadšeným kupcům kapesní raketu s minimální hmotností i převisy karoserie na přídi i zádi, tehdy šlo o nejmenší model značky. Přes podivný vzhled by právě tyto vlastnosti puristy jistě táhly, šanci si vůz pořídit ale nakonec nedostal jediný.

Pod jeho kapotou nečekejme překvapení, je tu řadový šestiválec z produkčních verzí M3 E36, v minulých dekádách ve své komplexnosti tradičně nejlepší motor z celé nabídky BMW. V tomto případě šlo konkrétně o variantu S50B32, která nabídla 321 koní výkonu a 350 Nm točivého momentu, které na zadní kola posílal manuální pětikvalt Getrag. Hlavní kouzlo bylo jinde - Compact byl asi o 150 kg lehčí než kupé M3 E36, vážil 1 339 kg, což znamená lepší zrychlení na stovku, konkrétně za 5,3 sekundy. Na 160 km/h byl za 11,4 s a na dvoustovce za 18,5 s, to nejsou nezajímavé hodnoty ani dnes, v autě třídy VW Golf rozhodně ne.

Ani po karosářské stránce toho BMW mnoho nevymýšlelo - zpětná zrcátka, nárazníky a nástavce prahů jsou stejné nebo velmi podobné těm na kupé M3 E36. Také sedmnáctipalcová kola pocházejí z tohoto vozu a s nimi i brzdy. Kabina dostala přístrojový štít z M3 a alcantarový volant a hlavici řadicí páky, ovšem skořepiny Recaro s červenými čtyřbodovými pásy se sériovou M3 mnoho společného neměly.

Kde se M3 E36 Compact od produkčních M3 E36 též liší, jsou koncovky výfuku. Zatímco ostatní verze mají dvě koncovky na straně, Compact má dvě dvojice blíž ke středu zádě. Přesně takto se koncovky výfuku objevily na pozdějších M Coupé a M Roadster a také na všech dalších generacích M3.

Za zmínku stojí, že zadní náprava pocházela z běžných kompaktů E36, nikoliv z dobových M3. Byla ovšem zesílena a na klíčových místech upravena a hlavně dostala samosvor, takže šlo o vskutku seriózní náčiní. Díky výkonu motoru z M3 a nižší hmotnosti prý tohle auto působilo mnohem rychleji, objevily se zmínky o genech Porsche 911, ale mohly být přehnané.

I když auto díky rozsáhlému sdílení dílů s existujícími modely nemohlo být bůhvíjak drahé na vývoj ani výrobu, do sériové produkce se nedostalo - šéfové projekt zařízli těsně před tím, než se jí M3 E36 Compact mohla dočkat. I když mimo fabriku takové vozy vznikly, originál je jen jeden a jak můžete vidět na čerstvém videu níže, dodnes stojí v tajné garáži BMW M vedle unikátů jako M5 E39 Touring, M3 E46 Touring nebo třeba prototypu M8 či X5 Le Mans. Je jistě škoda, že BMW nepostavilo aspoň pár sériových kousků, my jsme pro trojkové kompakty navzdory jejich specifickému vzhledu měli vždy jistou slabost. A i kdyby ne, dnes by to byly zaručeně ceněné rarity hodné obdivu.

Zdroj: BMW

Petr Miler