Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Každý příběh má svůj začátek a svůj konec. Ten jménem „Škody s motorem vzadu” se uzavírá právě zde, u v ČR skoro neznámých verzí se vstřikováním paliva místo karburátoru.

Málokdo ji u nás řekne jinak než „stodvacítka”, Škoda 120 byla ale ve skutečnosti jen jednou z verzí modelu s interním označením 742. Byla tím nejprodávanějším a tedy i nejrozšířenějším typem, její nabídka ale sahala od nejskromnější 105 po - od modelového roku 1985 - i nejsilnější 130. Ta už používala motor o objemu 1 289 cm3, pětistupňovou manuální převodovku a víceprvkové zavěšení zadní nápravy. S výkonem 43 kW (58 koní) nabízela na svou dobu docela slušnou dynamiku, ty pravé vrcholy ale měly teprve přijít.

Šlo o verze 135 a 136, které leckdo zaměňuje s pozdějším Favoritem. Vyráběly se totiž částečně i ve stejnou dobu a používaly i do značné míry totožný motor, šlo jednalo se ale stále o staré škodovky s prapůvodem kdesi v eMBéčku a stovce, které měly motor za zadní nápravou a pohon zadních kol. Stejně jako dobový Rapid se stejným označením sázely na motor o výkonu až 46 kW (63 koní) a se stovkou dosahovanou za 14 sekund po startu byly skutečnými vrcholy evoluce. S jedním malým dodatkem - ani to nebylo úplně nejvíc.

Absolutní vrchol vývoje se totiž dostavil až v roce 1989, na samém sklonku existence komunistického Československa. Tehdy se komunistické AZNP, dnes Škoda Auto, naposledy pokusily oslovit zákazníky na západě inovovaným provedením verzí 135 v provedení GLi. V plánu tedy byly i skromnější Li a Si, na jejich výrobu už ale nikdy nedošlo. Počínaje létem 1989 tak bylo po boku podobně výjimečné skvadry Rapidů RiC vyrobeno také 400 sedanů 135 GLi určených zejména pro Rakousko a Velkou Británii, ale také Finsko či Kanadu. A přesně na tuto verzi si posvítíme.

Právě kvůli vývozu, striktnějším emisním normám a vyšším požadavkům zákazníků byl už tak neobvyklý typ 135 vybaven vstřikováním paliva značky Bendix a řízeným třícestným katalyzátorem S2 s lambda-sondou. Zůstala schopnost motoru spalovat bezolovnatý benzin a vůz byl rázem schopen plnit i relativně tvrdé americké exhalační předpisy EPA 75 resp. US 83. Kvůli použití katalyzátoru o něco klesl výkon a točivý moment (41 kW resp. 92 Nm při 5 000 resp. 3 500 ot./min) a trochu se zhoršila i dynamika, oficiální údaje ale dále hovořily o stovce za 15 sekund a maximální rychlosti 140 km/h.

Škoda s touto verzí vyrážela na západ se vší vážností. Jak můžete vidět níže, vznikly k ní návody k obsluze a údržbě, servisní manuály i propagační materiály v němčině či v angličtině. Rakouské zastoupení značky dokonce zapůjčovalo vůz tamním novinářům a doufalo v dobrou odezvu. Dobový československý tisk psal, že se ji dočkalo. Vídeňský Kurier prý přes některé drobné námitky k citlivosti na boční vítr, hlučnosti a omezenému zavazadlovému prostoru konstatoval následující:

„Zkouška ukázala, že škodovka jede spolehlivě. Její modernizovaný motor je teď klidnější, temperamentnější, s dobrou akcelerací a nemá problémy se spouštěním. Pokud jde o vybavení, pak je tento vůz ve srovnání s předchůdci vybaven daleko komfortněji. Po stovkách kilometrů s ním jedete uvolněně a klidně, i když odhlučnění motoru brumlajícího vzadu by mohlo být o trochu lepší. Velmi dobře funguje topení a větrání. (...) Přes všechna příjemná vylepšení zůstává automobil věrný své tradici: je pevný, robustní, trochu slabší ve vedení.”

Tohle auto bylo navíc s cenou 96 600 šilinků daleko nejlacinějším vozem své třídy na rakouském trhu. I na to Kurier prý narážel: „Cena vozu je mimořádně výhodná, je to plnohodnotná čtyřdvéřová limuzína s dobrými jízdními vlastnostmi v zimě, jednoduchým servisem a robustní konstrukcí,” uváděl dále vídeňský list.

Přes podobné ohlasy a připravenost Škody nabídnout v případě zájmu takových aut „na západě” se z verzí 135, 136, ani finální 135 GLi už hit nestal. A nepomohla ani britská kampaň odvolávající se na dobová slova Autocaru: „Co má jízdní projev jako Porsche, stojí jen 4 200 liber a je zábavnější než GTi?” s tím, že jde přece o novou Škodu GLi 1989 s elektronickým vstřikováním paliva. A tehdejší britská periodika skutečně označovala škodovky jako jedinou alternativu k Porsche 911 - jiné masověji rozšířené vozy už motor za zadní nápravou dávno neměly.

Z oněch 400 kusů jistě nemalou část sešverkal zub času, pár českých fandů si ale několik těchto vzácností dovezlo zpět do země jejich zrodu a vrací jim zpátky zašlou slávu. Až tedy někdy uvidíte na silnici starou škodovku s nápisem 135 GLi na zádi, věřte, že to nemusí být „hec” s písmenem „i” v podobě nálepky od pumpy, ale výjimečné auto vzácnější než spousta dobových i modernějších supersportů.

Dobové materiály ke Škodě 135 GLi pro Rakousko a Velkou Británii

Zdroje: Škoda Auto, Archiv Autoforum

Petr Miler