Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Tohle kdysi býval sériový Dodge Charger, dnes to je věc se zadními pneu o šíři 345 mm. Vážně jsou třeba, obdiv si ale nezaslouží jen to.

Možná si ještě pamatujete na Equus Bass 770, americký stroj, který připomínal Ford Mustang I. generace, ale měřil skoro pět metrů na délku a z 6,2litrového osmiválce LS9, který díky kompresoru na kola posílal 640 koní. Dnes tu máme něco podobného, třebaže ne stejného - SpeedKore Tantrum.

Pouze podobné je to proto, že Bass byl od základu nově postavený vůz včetně šasí a v podstatě všeho. Tantrum více připomíná Dodge Charger z roku 1970, protože to také je Charger z roku 1970, ovšem výrazně upravený. Tak výrazně, že tu nezůstal kámen na kameni; základ je ale skutečně pětačtyřicet let starý.

Wisconsinskou firmu SpeedKore si možná uvědomí fanoušci série Fast & Furious, protože stojí za Plymouthem Barracuda, který se objevil ve filmu Furious 7. Jinak o ní v Evropě povědomí moc není - až do nynějška. Tantrum je totiž stroj vážně ohromující a začíná jednoduše - vzhledem. Charger v původní formě učaroval mnoha lidem, také to je jeden z nejznámějších muscle cars, ovšem v této podobě s novými velkými koly a uhlazenou karoserií je skutečně krásný.

Přední maska byla vyfrézována z jednoho kusu hliníku a byla do ní vsazena čtyři LEDková světla, bohužel se neschovávají jako u původního Chargeru, ale to se dá ospravedlnit snahou o úsporu hmotnosti. Dále si všimněme karbonových vláken kolem masky; z karbonu je celá příď a jen čirý lak postupně na kapotě a předních blatnících přechází v černý lak, naleštěný, že připomíná zrcadlo. Zadní světla pochází z Dodge Challenger z roku 2014, jen dostala kryt přes střed.

Zmíněná kola jsou kousky HRE S104 o průměru 19" vpředu a 20" vzadu a za nimi vidíme brzdy značky Baer s kotouči o průměru 14". Existuje dobrý důvod, proč tu jsou, stejně jako mají zadní pneumatiky dobrý důvod být široké 345 milimetrů. Je jím mamutí výkon osmiválce pod kapotou.

Není to Hemi, jak by si jistě mnohý fanoušek produktů Moparu přál, nýbrž Mercury Racing V8 QC4v - podle slov Quad Cam Four valve, tedy čtyři vačky a čtyři ventily. Tenhle motor prodává firma Mercury Marine, většinou vyrábějící motory pro lodě, ale tahle verze QC4v je určena pro auta. Má objem devíti litrů, o šest deci víc, než největší motor v produkčním osobním autě současnosti. A díky dvěma vážně velkým turbodmychadlům nabídne 1 673 koní v 6 500 - 6 800 otáčkách. Hodnotu točivého momentu neznáme, ale odhadovat něco ke dvěma tisícům by nemuselo být úplně mimo mísu.

Samozřejmě není sériový ani zbytek pohonného ústrojí, s motorem spolupracuje šestistupňový manuál Tremec a mezi zadními koly je masivní samosvor od Fordu. Pod kapotou Chargeru je ve standardní výbavě docela dost místa, ale jak vidno na fotografii, devítilitrová V8 a dvě turba zaberou prostoru dost a dost. Podlaha Chargeru a motorový prostor musely být patřičným způsobem upraveny, aby se sem tohle monstrum vešlo i se všemi potřebnými trubkami.

Pochopitelně také interiér doznal změn, přibyla ochranná klec a palubní deska je kompletně nová, stejně jako sedačky. Obé je ale pojetím dost blízko původnímu interiéru Chargeru z roku 1970. A samozřejmě, i tady vidíme spoustu karbonu, lehkého a pevného materiálu, který se pro takto extrémní auta velmi dobře hodí.

Doufáte-li, že si Tantrum stihnete pod stromeček aspoň objednat, máme špatnou zprávu. Firma SpeedKore vyrobila jeden exemplář a v současné době ho neplánuje prodávat. Bude možnost ho vidět naživo, pochopitelně v USA; konkrétně na Grand National Roadster Show v Pomoně v Kalifornii na konci ledna příštího roku. Můžete se tam pokusit Speedkore přesvědčit, aby vám postavili další, ale určitě nebudete sami.

Zdroj: Car and Driver

Marek Bednář