Takhle to dopadlo, když všem nařídili jezdit na opačné straně silnice až v roce 1967

Jezdí-li sousední státy vpravo a jen vy vlevo, je to zdrojem nepříjemností. Ty pravé ale nastanou teprve tehdy, když ke změně svolíte později než kdo dříve.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Fascinace a historie

Takhle to dopadlo, když všem nařídili jezdit na opačné straně silnice až v roce 1967

21.6.2016 | Marek Bednář | 7 příspěvků

Jezdí-li sousední státy vpravo a jen vy vlevo, je to zdrojem nepříjemností. Ty pravé ale nastanou teprve tehdy, když ke změně svolíte později než kdo dříve.

Většina států světa dnes jezdí po pravé straně silnice, stejně tak jich ale naprostá většina kdysi jezdila po levé. Česká a Slovenská republika v tomto směru nejsou výjimkou, ještě jako spojené Československo preferovaly levostranný provoz až do roku 1939. Ačkoli je tato změna někdy připisována německé okupaci, není to tak úplně pravda - Československo se ke změně levostranného provozu na pravostranný zavázalo svobodně v roce 1931. Stát se tak mělo do pěti let, nakonec byla ale změna schválena až k 1. květnu 1939. A německá okupace ji pouze uspíšila - nastala už v průběhu března roku 1939.

Jízda vlevo má historické důvody. Když jedete na koni po levé straně cesty, můžete především pravou rukou lépe ovládat zbraň (tedy jste-li pravák). Proto, když se ještě jezdilo na koních, bylo přirozené jezdit vlevo. Jenže s nástupem koňských spřežení bylo zase lepší pro kočího sedět na levém zadním koni, pokud neseděl na voze, aby měl koně před sebou a vpravo, na pravou ruku. Takže dávalo větší smysl jezdit na pravé straně silnice, aby kočí byl blíže středu a měl tak lepší výhled.

S příchodem automobilů začaly být důvody ke změně stále tíživější - pravá ruka se více než pro meč hodila pro ovládání řazení či dalších částí vozu a ty se obvykle snáze kumulovaly v jejich středu, nikoli ve dveřích. Časem tak auta začala mít řízení primárně vlevo a byla určena k pravostrannému provozu, k němuž postupně svolovaly další a další země.

Ve většině z nich došlo ke změně v podobném momentě, jako u nás - tedy v době, kdy stačilo vydat vyhlášku a pár vyvolených se tomu snadno přizpůsobilo, automobilů tehdy jezdilo po silnicích minimum. Pokud se to nestalo v podobný moment, nestalo se to pak obvykle už nikdy - proto se dnes ve Velké Británii, řadě jeho bývalých kolonií, ale třeba i v Japonsku a na dalších místech stále jezdí vlevo a těžko už se to kdy změní. A pak je tu ještě Švédsko.

Tam se do roku 1967 jezdilo vlevo, na 3. září toho roku byl ale naplánován „Den H”, celým názvem Högertrafikomläggningen - přesun veškeré dopravy na pravou stranu silnice. Zní to až bláznivě, protože aut byly tehdy ve Švédsku už spousty, přesto se udál. Důvody pro švédský přesun bylo rozumné - že se v Norsku, Finsku a Dánsku se jezdilo vpravo, což znamenalo zmatky a údajně i dopravní nehody, když Švéd jel za hranice nebo cizinec přijel do Švédska.

Také z oho měl benefitovat trh s automobily - švédské značky vyráběly auta s volantem vpravo pro domácí trh a s volantem vlevo pro export, ovšem některá exportní auta se dostala i do Švédska a to také působilo problémy. Když máte volant vlevo a jedete po levé straně silnice, nemáte zdaleka tak dobrý rozhled, protože jste od středu vozovky dost daleko.

Pár pokusů tuto změnu provést proběhlo několik už dříve, ovšem až v 60. letech si švédská vláda řekla, že teď je ten správný moment - a uspořádala referendum. V tom se 83 % lidí vyslovilo proti změně, ale vláda přesto začala změnu připravovat. Od roku 1963 byly tištěny letáky, probíhala osvětová kampaň v tištěných i vysílacích médiích a dokonce vznikla nová značka, která měla být osazena v den změny - žluté H na černém podkladu. H znamenalo „höger”, tedy „vpravo”, a připomínalo tu správnou stranu silnice.

V noci z 2. na 3. září 1967 byl zakázán provoz téměř všech aut. Samozřejmě existovaly výjimky pro záchranáře a policii, ale také pro silničáře, kteří celou noc pracovali na změně dopravního značení. Právě kvůli rozsáhlým pracem na silnicích byla jízda autem většině lidí zakázána. Výjimky měli také údajně někteří taxikáři a novináři, protože to byla mediálně velmi zajímavá, ba klíčová událost.

A ve 4:50 ráno 3. 9. 1967 zaznělo z rozhlasu, že je čas přejet na pravou stranu silnice. Všichni téměř zastavili a za asistence hord policistů si opatrně vyměnili strany s protijedoucími řidiči. Následovalo odpočítávání k 5:00 a od úderu páté se ve Švédsku jezdilo vpravo. Samozřejmě to způsobilo problémy - např. jednosměrky byly stále jednosměrkami, ale jezdilo se v nich najednou opačným směrem, takže se leckdo ve svém vlastním městě ztratil. Pozoruhodné byly také autobusové zastávky uprostřed silnic - to proto, že autobusy měly najednou dveře na špatné straně.

A pochopitelně, své dělalo zavedení přes odpor veřejnosti - někteří se prostě na opačnou stranu silnice přesunout nechtěli a změně takto bránili. Přes tyto a další problémy ale prý 3. září roku 1967 nezemřel ve Švédsku ani jeden jediný člověk při dopravní nehodě. Na první pohled to nedává smysl, ale důvodem je to, že řidiči jezdili velmi opatrně, protože jízda po „špatné” straně silnice nemusí být pro některé řidiče vůbec jednoduchá, navíc když mají volant u krajnice namísto u středu vozovky. Proto si dávali pozor, stejně jako chodci, a proto je informace o nulovém počtu mrtvých uvěřitelná.

Příští rok to bude od tohoto přerodu 50 let. Dodnes je údajně v některých starých autech ve Švédsku vidět černožlutá nálepka „H”, korespondující s výše zmíněnou dopravní značkou, kterou si řidiči mohli do svého auta nalepit, aby jim připomínala, na které straně silnice mají jezdit. Samozřejmě jsou na světě fotografie, které dokumentují onen přesun na pravou stranu silnice, i když jich není k nalezení zrovna moc; je to přeci jen půl století stará událost. Většina z nich si je dost podobných a na některé se můžete podívat níže.

Švédsko není jedinou zemí, která něco podobného zažila, žádná z nich ale nebyla tak velká, významná a hlavně vyspělá, tedy motorizovaná. Island z ekonomických důvodů stěhoval provoz doprava o rok později než Švédsko a Ghana a Nigérie, někdejší britské kolonie, provedly tuhle změnu v 70. letech. Důvod byl také ten, aby sjednotily provoz s okolními státy.

Opačně na to šla Samoa, ostrovní stát v Tichém oceánu. Ta změnila provoz z pravostranného na levostranný, ale ne před půl stoletím, nýbrž 7. září 2009. Důvod byl ryze ekonomický - nejbližší velké ekonomiky jsou Austrálie, Nový Zéland a Japonsko a právě Japonsko má nejlevnější ojetá auta na světě. Změna tedy měla usnadnit import ojetých aut z těchto zemí. Má to své klady; k těm hlavním patří věci jako Skyline R34 GT-R nebo HSV GTS Maloo, které tak v Samoji lze nyní snáze provozovat. Takováhle změna je ale naprosté unikum, žádný jiný stát na světě nikdy z pravostranného na levostranný provoz nepřecházel...

Takhle to dopadlo, když všem nařídili jezdit na opačné straně silnice až v roce 1967 - 1 - den h svedsko 01Takhle to dopadlo, když všem nařídili jezdit na opačné straně silnice až v roce 1967 - 2 - den h svedsko 02Takhle to dopadlo, když všem nařídili jezdit na opačné straně silnice až v roce 1967 - 3 - den h svedsko 03Takhle to dopadlo, když všem nařídili jezdit na opačné straně silnice až v roce 1967 - 4 - den h svedsko 04
Přejezd z levé na pravé strany silnice se ve Švédsku uskutečnil 3. září 1967

Takhle to dopadlo, když všem nařídili jezdit na opačné straně silnice až v roce 1967 - 5 - den h svedsko 05Takhle to dopadlo, když všem nařídili jezdit na opačné straně silnice až v roce 1967 - 6 - den h svedsko 06
Šestiúhelníková dopravní značka (vlevo) a logo (vpravo) změny na pravostranný provoz

Takhle to dopadlo, když všem nařídili jezdit na opačné straně silnice až v roce 1967 - 7 - den h svedsko 07
Nálepka na světle pro úpravu světelného kuželu

Takhle to dopadlo, když všem nařídili jezdit na opačné straně silnice až v roce 1967 - 8 - Zavedeni jizdy vpravo CSR vyhlaska 01
Takto byla změna strany silnice, po které auty primárně jezdíme, provedena o mnoho dříve v Praze

Zdroj: 99percentinvisible

Marek Bednář

Další zajímavé články:

Diskuze 7 příspěvků

Živá témata na fóru

zobrazit vše

Autobazar

zobrazit vše