Autoforum

/

Foto: RM Sothebys, tiskové materiály

Jsou auta výjimečná, vzácná nebo extrémně výrobně limitovaná. A pak je tu tohle - jeden jediný takový stroj na celém světě, který si tak trochu sám pro sebe vyrobil hudebník ověnčený třemi Oscary k filmové hudbě. Teď může hrát svou píseň ve vaší garáži.

Ve druhé polovině 80. let začalo Lamborghini pracovat na nástupci modelu Countach. V roce 1987 ale společnost převzal Chrysler, který nebyl dvakrát nadšený z návrhů nových modelů od Marcella Gandiniho, a to přesto, že se italský designér podílel na vývoji prakticky všech dosavadních hitů značky. Do projektu se tehdy vložili američtí stylisté, kteří zjemnili Gandiniho ostré linie a dali za vznik tomu, co jsme později poznali jako model Diablo. Maestro Marcello ale na nic takového nebyl zvědavý a spolupráci s Lamborghini mu to znechutilo natolik, že začal hledat uplatnění jinde.

Jeho přání se splnilo rychle, ovšem tak trochu napůl. Prakticky ve stejné době, kdy se Gandini dočkal svého italsko-amerického zklamání, došlo k jiné, poněkud americko-italské události. V 80. letech tehdy nepříliš známý technik Claudio Zampolli provozoval v Los Angeles centrum pečující o italské supersporty, které se svými vozy navštěvoval hudební skladatel Giorgio Moroder, extratřída ve světě tehdejšího disca a také filmové hudby - je držitelem tří Oscarů za hudbu k filmům Midnight Express, Flashdance a Top Gun.

Když Moroder nechával Zampolliho techniky pracovat na svém Lamborghini Countach, s jejich šéfem se bavil o autech, která kromě hudby byla vždy jeho největší vášní. Z těchto debat se postupně rozvinulo nejen přátelství, ale také touha dát světu aut něco, co tu ještě nebylo. Tak vznikla nová automobilová značka Cizeta-Moroder odkazující na Zampolliho iniciály (CZ) a právě proslulého hudebníka.

Dvojice Italů přibrala do party třetího, tedy Gandiniho, který měl desky plné svých původních návrhů nového Diabla. Nebyla to ovšem jediná spojnice mezi slavným designérem a jeho někdejším chlebodárcem. Chystaný supersport totiž dostal pohonnou jednotku z Lamborghini Urraco, jen ji má... No dvakrát. Cizeta-Moroder totiž spojila dva osmiválce do jednoho a přišla s šestilitrovým vidlicovým šestnáctiválcem, který byl uložen sice uprostřed, ale velmi překvapivě napříč a nikoli podélně. Je to historicky zcela unikátní koncepce - není jiného supersportu, který by kdy na takové řešení vsadil.

Pohonná jednotka produkovala 560 koní, což byl v 80. letech naprostý extrém - Ferrari F40 mělo 477 koní a potřebovalo na to přeplňování. Motor 6,0 V16 v Cizetě ne a jeho výkon na zadní kola přenášela pětistupňová manuální převodovka, která byla v kabině doplněna těmi nejluxusnějšími vymoženostmi. I proto Cizeta vážila 1 700 kilogramů, přes tuto hmotnost ale dosahovala dynamiky, která je působivá i dnes. Stovku vůz zvládal za rovné 4 sekundy, nejvyšší rychlost pak činila 328 km/h.

Firma vyrobila jeden prototyp, který nesl označení Cizeta-Moroder podle původních zakladatelů značky, i s patřičným logem. Tak se vůz představil na jaře 1988 na autosalonu v Ženevě (dole jsou z toho fotky) a možná ještě slavněji v prosinci 1988 v Los Angeles před očima tamní smetánky. Stalo se tak na speciální akci moderované Jayem Lenem, k níž Moroder složil speciální píseň (!) s názvem „A Car Is Born”. A právě na tohle auto se dnes díváte.

Bohužel pro něj a jeho další osud to nebyly dokonale šťastné chvíle. Hudební skladatel nebyl spokojen s neustálými odklady sériové výroby a dodatečnými investicemi do vývoje, a tak dal projektu v roce 1990 vale. Společnost proto nadále používala už jen označení Cizeta, vozu zůstalo pojmenování V16T. To už je ale trochu jiný příběh - sám Moroder si ponechal onen první prototyp ponechal si jej ve svém vlastnictví až do roku 2022. Tehdy byl poprvé prodán, nyní je k mání znovu.

Informuje o tom aukční firma RM Sotheby's, která jej 15. srpna 2026 pošle do dražby v rámci Týdne aut v americkém Monterey. Zájemci tak dostanou možnost pořídit si naprostý unikát a kus automobilové historie, který nakonec nedostal ani moc bratříčků jiného jména. Firma po Morodorově odchodu fungovala dál, ale ne moc dlouho. Výroba už jen Cizety V16T se rozjela v roce 1991 a během následujících tří let vzniklo pouhých devět exemplářů. Poté automobilka zkrachovala, načež se Zampolli přestěhoval do Los Angeles, kde dodnes provozuje společnost starající se alespoň o servis.

Ale zpět k nabízenému unikátu, který dodnes vypadá jako nový vůz, také najel jen 433 mil a má za sebou důkladný detailing i nezbytný servis. Oproti pozdějším produkčním kusům není specifický jen jménem, ale i některými vzhledovými detaily, jako jsou například výraznější „žábry” vstupů vzduchu, nakonec jsme v 80. letech. Získat tento stroj má přijít na 1,4 až 1,8 milionu dolarů, o levný špás tedy nepůjde, bavíme se snadno o 40 milionech korun. Ale kdo jiný pak může říct, že jezdí autem nesoucím jméno autora hudby k Top Gunu? Odpověď zní nikdo, jiné zkrátka neexistuje...

Zdroje: 1988 Cizeta-Moroder V16T @RM Sotheby's

Petr Miler