Autoforum

/

Foto: Dodge

Postavit na první příčku deset motorů nedává smysl, dokud se na to nepodíváte jako na spotřebitelský servis. Vybere si tu totiž v podstatě každý.

Podobně jako se ve Spojených státech vyhlašuje Severoamerické auto roku 2015, také motory mají vlastní soutěž. Není s oním Autem roku nijak spojena, vítěze určuje magazín Ward's Auto. A není jeden, je jich rovnou deset a dají se seřadit podle eko-faktoru od světce po samotného Lucifera.

Ne všechno jsou motory ve smyslu slova pístů, klikové hřídele a tekutého paliva. Do desítky vítězů se dostala i pohonná jednotka o 136 koních využívající palivové články v Hyundai Tucson FCV, u nás známého jako ix35. A hned vedle stojí 173koňový elektromotor v BMW i3, jehož baterie můžete dobíjet ze zásuvky anebo Range Extenderem, palubním generátorem.

Jako vloni, i letos je hlavním mottem přeplňování - sedm z deseti motorů je vybaveno turbodmychadlem nebo kompresorem. A dva mají dokonce jen tři válce: jsou to litrový EcoBoost o 125 koních pod kapotou Fordu Fiesta, který pro nás trochu nepochopitelně vyhrál titul Motor roku 2014 i v Evropě, a patnáctistovka TwinPower v novém Mini, která dává 136 koní. Nejsme si nicméně jisti, zda bychom na seznam nejlepších motorů na světě zařadili tříválce, když i v nabídce těchto dvou vozů lze najít poctivé dvoulitrové čtyřválce s podstatně lepším projevem.

Ani na motory o čtyřech válcích však u Ward's Auto nezapomínají. K vítězům patří přeplňovaný dvoulitrový boxer pod kapotou Subaru WRX o 272 koních, dvoulitrové turbo Drive-E ve Volvu S60 nabízející 243 koní a také přeplňovaná osmnáctistovka ve Volkswagenu Jetta, která v USA dává 172 koní. Jediným dieselem v seznamu vítězů je třílitrový EcoDiesel od Chrysleru, který můžeme najít pod kapotami Jeepu Grand Cherokee a pick-upu Ram 1500. Nabízí 243 koní a 572 Nm a podle amerických webů zvládne spotřebu 7,8 litru v Jeepu a 8,4 litru v Ramu.

Vrchol žebříčku, alespoň tedy pro nás petrolheady, tvoří dva osmiválce. Ani u jednoho nečekejte žádnou velkou modernu, oba pracují s rozvody OHV. A právě tady také vidíme jediný atmosféricky plněný motor v desítce vítězů. Nikoliv neočekávaně jím je 6,2litrový osmiválec LT1 pod kapotou Chevroletu Corvette C7 Stingray, který na kola pošle 461 koní.

Posledním motorem je druhý příspěvek Chrysleru - „Pekelná kočka”, tedy 6,2litrový přeplňovaný osmiválec Hellcat, který najdeme pod kapotami vrcholných verzí Dodge Chargeru a Challengeru SRT. 716 koní a 885 Nm proudí na zadní kola přes automat o osmi stupních a u Challengeru i přes manuální šestikvalt, pokud si přejete. I přes takové výkony se ale Chrysler chlubí mimoměstskou spotřebou 11,8 litru na 100 km.

Vybrat deset vítězů bez jakékoli větší kategorizace může vypadat trochu chaoticky, jako by u Ward's Auto nevěděli, jestli chtějí zachraňovat planetu, nebo cedit matky s kočárky na asfalt přes pneumatiky. A náš názor na tříválce zazněl již výše a pravděpodobně v něm nebudeme sami. Mohlo to dopadnout hůř - třeba kdyby Fiat dost podstatně inovoval dvouválec TwinAir, mohli jsme ho tu vidět.

Pokud se ale na desítku nejlepších podle Ward's Auto podíváte jako na spotřebitelský servis, dává mnohem větší smysl. Vybere si tu totiž skoro každý, ať chcete jezdit co nejekologičtěji, rozumně odvézt rodinu i mimo asfalt nebo potřebujete zajíždět čtvrtmíli za dvanáct vteřin v tom autě, ve kterém jste na závodní dráhu přijeli...

Marek Bednář