Autoforum

/

Foto: McLaren

Ani menší míra elektrifikace není v tomto segmentu receptem na úspěch, pokud nejde o něco opravdu mimořádného. A nezdá se, že by takového vnímaní od počátku problémy stíhaný hybridní McLaren dosáhl. Má tak skončit bez nástupce a s sebou vzít další dvojici aut.

O britský McLaren jsme se tento týden už jednou otřeli. Stalo se tak v souvislosti s jeho kapitulací svého druhu, neboť automobilka, která dekády trvala na zachování odkazu původního F1 a výrobě pouze lehkých sportovních kupé a roadsterů, už také počítá s výrobou SUV.

Je to trochu tahání kočky za ocas, neboť se nezdá, že by problémem značky byla absence takového modelu v nabídce. Potíží se podle nás stalo v prvé řadě to, že automobilka už dekádu přichází s velmi podobně koncipovanými auty dokola kolem. Kupců tak postupně ubývalo, pročež nakonec McLaren loni ovládl arabský fond CYVN Holding. Do čela značky pak zamířil Nick Collins, který aktuálně odklepnul kompletní změnu portfolia.

V roce 2028 by tedy mělo dorazit ono dlouho odmítané SUV jakožto odpověď na Ferrari Purosangue či Porsche Cayenne. To je už ve vývoji pod interním označením P47, přičemž svými rozměry má německého soupeře překonávat. Italskou konkurenci pak Britové chtějí porážet vzhledem či spíš celkovým pojetím, neboť jejich zástupce by měl mít tak blízko ke klasickým kupátkům, jak jen to půjde. Napomoci tomu mají až 24palcová litá kola, která bude zaměstnávat hybridní pohon, na kterém se už taktéž pracuje a dostat jej má také nové sportovní kupé, které je aktuálně známo jako P34. Šestiválec se dvěma turbodmychadly doplněný hybridní technikou má výkonem překonat hranici 800 koní.

To nezní špatně, problém je trochu v tom, že s hybridním pohonem zatím Britové velké štěstí neudělali. Na tomto poli dnes McLaren nabízí typ Artura, který disponuje 680 kobylami, z čehož 585 je spalovacích. Ani to nutně nezní špatně, podle informací Auto News od zdroje zevnitř automobilky je Artura natolik problematická, že ji čeká předčasný konec. Z nabídky by měla zmizet v roce 2028, tedy pouhých šest let poté, co došlo na předání prvních kusů zákazníkům.

Hybridní kupé je považováno za jeden z mlýnských kamenů, které McLaren stáhly ke dnu. Artura byla představena v nejhorší možnou chvíli, tedy v listopadu 2020, kdy světem zmítala koronavirová pandemie. Ta narušila dodavatelské řetězce a způsobila především nedostatek čipů, načež výroba odstartovala až o dva roky později a třeba americká klientela se svých aut dočkala až v roce 2023. Jenže jakmile dodávky odstartovaly, objevily se problémy s kvalitou, kvůli čemuž McLaren nakonec musel prodej dočasně pozastavit, než vysokou poruchovost vyřeší.

To se sice povedlo, prodejní zázrak se však z vozu přesto nestal. Třeba ve Státech sice loni bylo dodáno 510 aut, což vůči roku 2024 představuje 15procentní nárůst, ovšem letos je značka pro změnu o 18 procent dole, neboť za první pololetí prodala jen 205 aut. To jsou mizivá čísla ve srovnání s konkurenčním Ferrari 296 GTB. McLaren je tedy přesvědčen, že bez výrazného zlevnění či posunutí výkonu do vyšších sfér už Artura nezaboduje, navíc problematickou pověst si s sebou potáhne dál.

Chystané kupé P34 by v tomto ohledu mělo šance Britů na úspěch zvednout, přičemž v nabídce nezaskočí jen za Arturu, ale také větší McLaren 750S, který se má přestat vyrábět v příštím roce. Ze „staré party“ tak zůstane už jen model GTS, ovšem i ten má následující rok skončit. Nahrazen pak má být novým cestovním kupé, které dorazí nejen se dvěma předními, ale i zadními sedadly. Přičemž stejně jako P34 a P47 má v interiéru nabídnout více luxusu než současná produkce.

V podstatě to tedy znamená, že éra McLarenu jakožto výrobce velmi lehkých sporťáků (Artura i přes hybridní ústrojí váží jen 1 498 kg) během dvou let skončí. Poté zjevně odstartuje období, kdy lze počítat s růstem kil, neboť Britové míří za větším prostorem, komfortem a elektrifikací. Zda je to ten správný směr, nám ukáže teprve čas. Faktem však zůstává, že ani ten dosavadní nevede k úspěchu, takže něco McLaren změnit musí.

Zdroj: Auto News

Petr Prokopec