Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Značku z Maranella čeká zcela nová éra, kdy se opře o modulární hliníkové komponenty. Zároveň počítá s dalším downsizingem i elektrifikací.

Italská automobilka se momentálně nachází na počátku zcela nové éry, která zapřísáhlým fanouškům značky nemusí být zrovna po chuti. Nově se totiž stále častěji hlásí ke slovu elektromotory, mimo to se pod kapotu osmiválcových modelů vrací přeplňování. Tím nejzásadnějším krokem, který však Ferrari pošle do zcela jiných dimenzí, je vstup značky na newyorskou burzu. K tomu by mělo dojít v posledním čtvrtletí letošního roku, veřejnosti však bude nabídnuto jen 10 procent všech akcií.

Tímto tahem se ovšem dnes dále zabývat nebudeme, jakkoli se vším dále zmíněným může mít úzkou souvislost. Místo toho si posvítíme na další radikální změnu strategie, která se týká samotné výroby. Tu čeká otočka o 180 stupňů - po více než šest dekád totiž Ferrari stavělo své modely v blízké spolupráci se závodní divizí, pročež jsme ve výsledku pokaždé dostali naprostý vrchol daného segmentu a laťku nastavenou ostatním automobilkám. Důvodem byl přitom i ten fakt, že každý vůz měl unikátní platformu a pohonnou jednotku.

Nově by ovšem Ferrari po vzoru celé řady mainstreamových výrobců mělo přesedlat na modulární platformu, která by měla být natolik flexibilní, aby umožnila zástavbu motoru vpředu nebo uprostřed. Vyrobena přitom bude pouze z hliníku, což je poněkud odlišný přístup než třeba u takového McLarenu, který jako základní stavební prvek používá karbonový monokok, okolo kterého jsou soustředěny hliníkové komponenty.

Důvodem méně exotické konstrukce jsou nejen náklady spojené s poněkud rozsáhlejší produkcí než u britské automobilky, ale zároveň i mnohem snadnější následné opravy. Vůbec poprvé by se přitom nová platforma měla objevit u nové generace Ferrari California, která dorazí v roce 2017. Poté by ovšem měla podepírat i nástupce modelů 488, FF a F12, tedy veškeré „běžné“ vozy značky.

Jedinou výjimkou z výše popsaného pravidla se stanou speciální edice jako LaFerrari, i ty však oproti současnosti čekají menší modifikace. Automobilka totiž již nehodlá používat elektromotor jen jako podpůrnou jednotku, ale přepřáhne na plnohodnotný hybrid, který bude schopen i delší a rychlejší jízdy čistě na elektřinu. Ferrari dokonce již má k dispozici i prototyp, který ve výsledku produkuje jen 220 gramů emisí CO2 na kilometr.

Honba značky za vyhověním chystaným evropským i americkým spotřebovým regulacím tím ovšem nekončí, neboť v plánu je opravdu výrazný downsizing. Ačkoliv již Ferrari 488 dostalo do vínku menší objem, který je suplován přeplňováním, do budoucna máme počítat rovněž s šestiválcovou pohonnou jednotkou. Ta bude pohánět chystané nové Dino, nejspíše se ovšem objeví také v další generaci modelu California.

Nástupce Ferrari FF by pro změnu měl nechat ladem dvanáctiválcový motor a místo toho zaměstnat oturbený osmiválec, který bude sdílet s nástupcem modelu 488. Tím by chystané změny měly být u konce, tedy alespoň prozatím. Dá se přitom předpokládat, že hlavně onen downsizing souvisí s navýšením produkce na minimálně deset tisíc kusů ročně, kdy již značka budou regulace EU vnímat jinak než v tuto chvíli.

Pro fanoušky značky logicky o příliš dobré zprávy nejde, Ferrari si ale myslí, že s takovou strategií uspěje. Elektromotory zajistí i možnost vjezdu do center některých měst, navýšení produkce pak znamená rozšíření zákaznické skupiny. To automobilce přinese vyšší obrat a dost možná i zisk, což by mělo potěšit akcionáře. Budou tedy nakonec všichni spokojení?

Zdroj: Business Insider

Petr Prokopec