Autoforum

/

Foto: Ford

Některé automobilky mají recept na úspěch přímo pod vlastním nosem, inspirovat se jím pro zbytek nabídky ale odmítají. Ford patří mezi ně, jeho jediné pořádné spalovací auto vládne sportovnímu segmentu, přesto automobilka žádný další podobný vůz nenabídne.

Ford Mustang je americkou ikonou už od roku 1964. Automobilka s modrým oválem ve znaku jej už v prvním roce prodeje dodala zákazníkům ve víc než 400 tisících kusech a milionovou prodejní metu pokořila během dvou let. V roce 1970 už měla na kontě 2,5 milionu registrací, další životní eskapády Mustangu však víc než co jiného připomínaly jízdu na horské dráze. Prodeje totiž začaly povážlivě klesat a zvedly se vždy jen na chvíli, to po představení druhé a třetí generace. Od premiéry té čtvrté ale už Ford žádný takový pozitivní výkyv nezaznamenal, místo toho se Mustang řítil jen z kopce dolů.

Zatímco tedy v roce 1966 bylo prodáno rekordních 607 568 kusů, loni šlo jen o 45 333 aut. Automobilka však i přesto měla důvod k oslavám, neboť se jí o 1 330 aut povedlo překonat předchozí období. Letos si pak nejspíše bude mnout ruce ještě více, neboť za první pololetí dosáhl Mustang ve své domovině na 28 725 prodejů. Oproti 60. letům minulého století je to sice stále zlomek, ve srovnání s prvním loňským půlrokem si však Ford polepšil o více než pět tisíc aut. Neboli o 22 procent.

Mustang se tak znovu stal nejlépe prodávaným sportovním vozem USA, když ovládl 59 procent neprémiového segmentu. Překonal tak veškerou konkurenci dohromady, což je úctyhodné, jakkoli je otázkou, kde pro Američany končí neprémiová část trhu. Zámořská média jako druhé auto v pořadí obvykle zmiňují Toyotu GR86 s 4 007 registracemi, jenže takový Dodge Charger zamířil za letošní první půlrok do 4 586 garáží. A to mluvíme jen o spalovací verzi, která si meziročně polepšila o 181 procent, ne o elektrické s 534 registracemi.

Reálně by tedy Charger měl být číslem dva, je však otázkou, co Američané berou za neprémiový segment. Mustang totiž sice startuje na 32 995 dolarech neboli 701 tisících korun, za to ale dostáváte 2,3litrový čtyřválec EcoBoost pod kapotou. Pokud chcete osmiválec, musíte si připravit 46 800 USD (994 tisíc Kč). Stále je to ovšem méně než u Dodge, kde za slabší šestiválcovou verzi dáte 49 995 USD (1,06 milionu Kč). Pokud ovšem chcete tu silnější, již jste o pět tisíc dolarů, tedy o 106 500 Kč, výše.

Tím se ovšem Charger přibližuje k Chevroletu Corvette, který je k dispozici od 70 tisíc dolarů (1,48 milionu Kč). Toho se pro změnu za první půlrok prodalo 13 417 aut, což je 6,5procentní posun vůči loňsku. Američané tak zjevně sportovní auta letos kupují ve větší míře, což je patrně dáno i jiným politickým podnebím - elektromobily totiž přišly o federální podporu, zatímco u spotřebních aut došlo na zmírnění limitů spotřeby. I proto si třeba elektrický Mustang Mach-E pohoršil o 46,5 procenta.

Buď jak buď, Ford zjevně pořád víc, jak vyrobit auto, po kterém se lidé utlučou. Musí mít charakter, smysluplnou využitelnost a přijatelnou cenu. Mustang to je, Mustang Mach-E to není, to má automobilka přímo před očima. Přesto pořád neopustila myšlenku, že její budoucnost tkví spíš v něčem, jako je Mach-E - jak na to přišla, nemáme tušení, stejně jako nevíme, jak tyto úvahy obhajuje ve stínu výše popsaného.

Zdroje: Ford, Dodge, Chevrolet, Autoblog

Petr Prokopec