Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Třetí model značky si vyžádá velkou část pracovních sil i značnou kapacitu továrny. Hybridní sporťák proto musí ustoupit stranou, i když byl kladně přijat.

Italská automobilka před pár týdny konečně potvrdila, že dlouho očekávaný třetí model má zelenou. Ve výrobě bychom přitom Lamborghini Urus měli spatřit za nějaké tři roky, přičemž toto období bude pro značku více než horečnaté. Jak totiž zmínil její šéf Stephan Winkelmann, jde o nemalý krok, který si vyžádal takřka padesátiprocentní navýšení pracovních sil a především výstavbu zcela nové montážní linky. Není proto divu, že Italové pomalu na nic jiného nemají čas.

Momentálně přitom není jasné, nakolik budou příchodem nového SUV ohroženy kupříkladu speciální edice modelů Huracán a Aventador. Jedna oběť této expanze však jistá je, a tou je hybridní Asterion. Ačkoliv se ještě loni v prosinci zdálo, že výroba není věcí nereálnou, nyní ji Winkelmann zcela vylučuje. A zároveň dodává, že koncept měl naznačit, jak by se Lamborghini vypořádalo s výzvou 50kilometrového dojezdu čistě na elektřinu.

„Kvůli bateriím jsme museli vůz postavit větší a prostornější. V tu chvíli jsme chtěli znát názor našich zákazníků, kteří nám sdělili, že inovacím včetně hybridních technologií jsou otevřeni. Ovšem pouze ve chvíli, kdy se navýší sportovní potenciál. Je totiž třeba si uvědomit, že vozy Lamborghini najedou okolo pěti tisíc kilometrů ročně, nikoliv denně. Pokud tedy elektrifikace má být ospravedlněna, musí vylepšit náruživý charakter vozu.“

V tomto ohledu vyznívá možná až poněkud paradoxně, že Asterion je vnímán spíše jakožto luxusní GT než okruhový nástroj. Určen přitom má být lidem, pro které běžná produkce značky je až příliš extrémní, čemuž napomáhá i stavba karoserie. Ačkoliv totiž spodní část karbonového monokoku vychází z Aventadoru, ta vrchní je unikátní a počítá se vzpřímenějším oknem. Nastupování a vystupování je tak o něco snazší.

Maurizio Reggiani, šéf vývoje značky, pak dodává, že samotný vývoj započal před pár lety osazením hybridního ústrojí do karoserie standardního Aventadoru. Následovalo testování, přičemž cílem byla (pochopitelně virtuální) produkce emisí CO2 pod 100 gramů na kilometr a onen 50kilometrový elektrický dojezd. Reggiani totiž naznačuje, že v příštích pár letech budou vozy s klasickým pohonem zcela zapovězeny.

Logicky proto vyvstává otázka, co máme od Lamborghini do budoucna očekávat. Tím si však šéf vývoje zatím příliš jist není. Dodává však, že „regulace mnohých vlád ohledně emisí CO2 jsou stále striktnější. Stojíme tedy proti novým výzvám. Nicméně si myslím, že aby bylo zachováno DNA sportovních vozů, je zapotřebí atmosférických motorů s velkým počtem válců.“

I přesto ovšem Reggiani připouští, že jednou možná bude třeba přistoupit k downsizingu a přeplňování. „Osobně si ale myslím, že plug-in hybridy jsou lepším řešením. Nicméně aktuálně jsou pro sportovní vozy baterie příliš velké a těžké. Za pár let se třeba subdodavatelům podaří vyvinout lehčí a levnější kousky, ale dnešní supersporty takovou penalizaci nemohou akceptovat.“

I z tohoto důvodu tedy nevznikne nejen Asterion, ale také minimálně během příštích pěti let nemáme očekávat ve výrobě ani hybridní Aventador. Přestože první jmenovaný by v konkurenci McLarenu P1 a Porsche 918 Spyder byl skutečně horkým zbožím. Stát měl totiž okolo 350 000 liber (cca 13,5 mil. Kč), což je v porovnání s britským nebo německým vozem de facto pakatel.

Za tuto částku by přitom zákazníci dostali kombinaci 5,2litrového desetiválce, sedmistupňové dvouspojkové převodovky, lithium-iontových baterií a dvou elektromotorů u přední nápravy. Spalovací jednotka by přitom produkovala 610 koní, zatímco dráty a cívky by dodaly dalších 300. Celkově by tak hybridní soustava mohla nabídnout přes devět set koní.

S tímto výkonem pod kapotou by nemělo být problémem zrychlení z klidu na stovku pod tři sekundy a nejvyšší rychlost 320 km/h. Při jízdě čistě na elektřinu by pak Asterion měl zvládnout 125 km/h, kdy do hry by byla zapojena pouze přední kola. V hybridním režimu by proto elektromotory napomáhaly i navýšit ovladatelnost, což by prý vedlo k působivé dynamice na okruhu.

Na to vše ale prozatím můžeme zapomenout. Dá se ale počítat s tím, že ačkoliv Lamborghini má v rámci koncernu VW Group zjevně více autonomie než ostatní sportovní značky, přesto se jednou před EU bude muset sklonit. Je tedy nejspíše otázkou pro zákazníky, jaké zlo chápou jako menší - po přeplňování nebo hybridní systémy.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec