Autoforum

/

Foto: Lamborghini

Pokud máte pocit, že italská automobilka se vší svou technickou excelencí za pasem v této věci musela mít od začátku rozum, pak vás musíme zklamat. Neměla. Na rozdíl od jiných k němu aspoň přišla, trvalo jí to ovšem dlouhé čtyři roky.

Jednou budou muset vzniknout knihy, které pozadí této záležitosti popíší. Stále si totiž nedovedeme vysvětlit, jaká mánie se musela zmocnit téměř všech významných automobilek mezi roky 2020 a 2021, že všechny najednou začaly slibovat takové nesmysly - zázraky na počkání, nemožné do druhého dne a stoprocentní přechod elektrický pohon během několika málo let.

Výjimek bylo tak málo, až to bere dech. Přitom jaký to dávalo smysl? Technický? Ne, možnosti elektrických aut s limity současných baterií nebyly a nejsou s to komplexně vyrovnat to, co dovedou spalovací auta. Ekonomický? Ne, výsledek je ještě dražší a životnost takových aut menší. Zákaznický? Jistě, kupci takových aut se našli a najedou, měli ale nekonečně daleko ke 100 procentům z nich. Takže uživatelský? Ale no tak. Pak tedy jaký?

Žádný není a nikdy nebyl, racionální důvod pro ohlášení stoprocentní elektrifikace portfolia k jakémukoli datu nikdy neexistoval ani jeden. Přesto k tomu docházelo jako na běžícím pásu. A u některých značek to bylo tak absurdní, až to dodnes tříská dveřmi v jejich ústředí.

Lamborghini je nepochybně jednou z nich. Už se na to asi zapomnělo, ale skoro přesně před 4 roky, v polovině května představilo Lambo svou novou strategii jménem Direzione Cor Tauri. Neděláme si legraci, nazvalo ji až takto pateticky, tedy Směr Aldebaran, nejjasnější hvězda Souhvězdí Býka. Automobilka tedy musela mít interně nekonečně silný pocit, že míří ke hvězdám, když avizovala, že do roku 2023 skončí s čistě spalovacími motory, v roce 2024 dorazí první hybridy, v roce 2025 bude celé portfolio nějak elektrifikované a během následujících dvou let dorazí první elektrická novinka. Další vozy už budou pouze elektrické a zbytek už si dovedete představit. Bylo to nekonečně hloupé.

I kdyby náhodou Lamborghini došlo k přesvědčení, že na dosažení ohlášených cílů má technický recept (který nemělo), že mu může být ukradený ekonomický aspekt (což nakonec stejně nikomu být nemůže), že nějak zlomí preference zákazníků (těžko) a uživatelský aspekt není u jeho aut tak podstatný (dejme tomu, ale odtud potud, pokud je nejprodávanějším Lambem docela každodenní model Q8, pardon Urus), pořád platí jedno - jako výjimečná značka musíte být něčím výjimeční. A co to bude, když budete prodávat v podstatě to samé jako Hyundai v jeho Ioniqu 5 N v trochu jiném, kvalitnějším a exkluzivnějším balení? Nestačí to. A je nakonec celkem jedno, co je modernější nebo rychlejší, lidé chtějí za 10 milionů něco mimořádného, ne „vytuněný” Golf. A to bez ohledu na to, jak dobře bude jezdit.

Však proč lidé platí Tag Heueru stovky tisíc za jeho hodinky, když vaše Casia za setinovou cenu měří čas lépe a chytré hodinky za desetinu umí víc než pár let staré počítače? Je to technická excelence, je to výjimečnost mechanické stavby a emocí s tím spojených, které nutí lidi si Tag Heuery koupit. Lamborghini není na jiné lodi a mělo to vědět.

Bohužel nevědělo. A než na to přišlo, stačilo docela nesmyslným hybridem zdevastovat nástupce Huracánu. Tato část plánu byla bohužel už naplněna, tím ale prozatím vše končí. První elektrický model byl odložen, zatím na rok 2030, kompletní elektrifikace pak nebude vůbec. Naopak, automobilka nyní tvrdí, že u spalovacích motorů zůstane tak dlouho, jak to jen půjde.

Možná je to zase až zbytečný opačný dogmatismus, na každý pád je to realita. Světu to nedal najevo nikdo menší než technický ředitel automobilky, který Car Expertu otevřeně řekl, že Lamborghini už „nehoní” co nejlepší dynamické parametry svých aut, ale spíš emocionální zážitek s nimi spojený. A pro ten je zachování spalovacího motoru klíčové.

„Pokud jde o budoucnost spalovacích motorů, pro nás je cílem pokračovat s nimi tak dlouho, dokud to bude možné,” řekl Mohr a zcela otočil čtyři roky staré plány. Uvedl to během technické prezentace už zmíněného Temeraria, které poněkud nešťastně dostalo hybridní pohon, který neřeší nic jiného než papírové emise. Bez něj by byl vůz zásadně lehčí a při reálně možném posílení spalovacího osmiválce klidně i rychlejší, navíc stabilně.

Takto je sice rychlejší než Huracán, ale jen dokud mu nedojde energie v bateriích. Pak se začne intenzivněji projevovat absurdní hmotnost Temeraria ve výši 1 765 kg v základu, což je o víc jak 300 kg vyšší číslo než u předchozího Huracánu Tecnica. Elektrická verze by pochopitelně byla ještě těžší, zrovna to ale není primární Mohrův problém, protože Temerario je samo o sobě velmi těžké. Jeho výhrady se vztahují spíš k emocionální stránce hry než k té technické.

„Jistě, musíme rozlišovat, pokud mluvíme o automobilech obecně,” dodává Mohr v podstatě onu „hodinkovou analogii”. „Mluvím o emocionálním vnímání v našem segmentu. (...) My jsme vrcholem emocí, ostatní značky, které říkají, že chtějí být vrcholem v časech na kolo, chtějí být těmi nejlepšími v motoristickém sportu, a držet se tak tradic značky,” naráží hlavně na odlšný přístup konkurenčního Ferrari. „Jsme vrcholem emocí - to je to, o co se snažíme. Proto je pro nás zásadní, abychom pokračovali (se spalovacími motory - pozn. red.).”

Musíme si pochopitelně položit otázku, zda ty promrhané čtyři roky v mezičase musely být, zda se na to - stačil krátký kontakt se zákazníky - nedalo přijít dřív. Ale víte, jak to chodí - lepší pozdě nežli později. Nakonec někteří na to, co už Lambo dobře ví, nepřišli dodnes...

Zdroj: Car Expert

Petr Miler