Autoforum

zvětšit fotografii /

Ani v době plné extrémně rychlých SUV nenajdeme na trhu jediné, které by se mohlo rovnat Lamborghini Urus. Svému segmentu kraluje výkonem i dynamikou.

Den D konečně nadešel, dlouho očekávané Lamborghini Urus bylo oficiálně odhaleno. Ve srovnání s prvním off-roadem značky, tedy modelem LM002, kráčí daleko méně extrémnější cestou, minimálně v případě jízdy v terénu či v rámci vzhledu. Na druhou stranu však od tohoto SUV můžeme očekávat mnohem působivější zážitky za volantem na silnici. A co je pro Lamborghini podstatnější, automobilka stoprocentně může počítat s větším odbytem, než jakého se dočkalo LM002. To totiž v letech 1986 až 1993 vzniklo v pouhých 328 kusech.

V případě modelu Urus cílí Italové na zhruba 3 500 exemplářů ročně, nicméně již pohled na design naznačuje, že tento odhad bude překonán. Ve výsledku bude limitem spíše produkční kapacita značky, která sice zdvojnásobila své ústředí v Sant'Agata Bolognese a ke dvěma výrobním linkám přidala i třetí, nicméně za velkosériovou ji můžeme považovat stěží. Ostatně i s modelem Urus se má dostat na zhruba sedm tisíc aut ročně, což je již překonaný někdejší strop Ferrari, které ovšem této kvóty dosahuje bez SUV.

Zákulisí ale již nechme stranou, místo toho si pojďme Urus proklepnout do toho posledního šroubku. Začneme logicky u designu, který lze popsat dvěma slovy, a sice „nadmíru agresivní“. Pod tvary, jenž nepřipomínají žádné jiné SUV, notabene koncernový vůz, přitom stojí Filippo Perini. Ten vládl designovému oddělení značky zvanému Centro Stile od roku 2006 až do loňska, než odešel k Italdesignu, který VW Group vlastní. Na jeho místo pak odrazil Mitja Borkert od Porsche, ten však již Urus vizuálně nezměnil.

Novinka měří 5 112 milimetrů na délku, 2 016 mm na šířku a 1 638 mm na výšku, přičemž počítá s rozvorem 3 003 mm. Prostor mezi nápravami je tedy třeba ve srovnání s Audi Q7 či Porsche Cayenne větší, Italové ovšem překonali i Bentley Bentayga. Na rozdíl od britské značky však necílili na luxusem napěchovanou kabinu, nýbrž na vyšší stabilitu ve vysokých rychlostech. Urus se totiž zvládá rozjet až na 305 km/h, zatímco zrychlení z klidu na stovku zvládá 2 200 kilo (vážně tolik) vážící kolos za pouhých 3,6 sekundy a na dvoustovku za 12,8 sekundy.

Za touto dynamikou stojí důvěrně známá koncernová jednotka, tedy čtyřlitrový osmiválec twin-turbo. Ten byl však pro potřeby nového SUV patřičně přepracován, pročež nyní produkuje 650 koní v 6 800 otáčkách a 850 Nm v pásmu 2 450 až 4 500 ot./min. Přenos výkonu i točivého momentu na všechna čtyři kola dostala na starosti osmistupňová automatická převodovka s pádly pod volantem, jejíž rychlost řazení lze nastavit pomocí centrálních otočných ovladačů tamburo. Konkrétně pak díky tomu levému, jenž byl nazván Anima (duch).

K dispozici je vám šestice jízdních režimů, kdy standardem je silniční nastavení Strada, dále pak lze vybírat z módů Sport, Corsa (okruhový režim), Sabbia (písek), Terra (bahno) a Neve (sníh). Systém přitom upravuje aktivní stabilizátory, natáčení zadních kol či systém 4x4, jenž využívá mezinápravový diferenciál Torsen. Ten běžně počítá s rozdělením výkonu v poměru 40:60 ve prospěch zadních kol, dokáže však poslat až 70 procent dopředu a 87 procent dozadu. Tam nechybí zadní diferenciál s vektorováním točivého momentu.

V rámci podvozku lze počítat s adaptivními tlumiči a vzduchovými měchy, díky čemuž může Urus alternovat světlou výšku v rozmezí 158 až 248 milimetrů. Jízdu v terénu ale budou diktovat především pneumatiky, kdy na výběr bude standardně celosezónní nebo zimní obutí vyvinuté na zakázku firmou Pirelli. Zákazníci přitom mohou volit mezi 21- až 23palcovými litými koly, s výlety mimo zpevněný asfalt se proto logicky příliš nepočítá. Eskapády na polních cestách lze tedy považovat spíše jen za přidanou hodnotu než samozřejmost.

Ještě než se přesuneme do interiéru, můžeme zmínit, že Urus již standardně počítá s karbon-keramickými brzdami. Přední kotouče mají rozměr 440 milimetrů a jsou svírané desetipístkovými třmeny, vzadu jsou pak 370milimetrové kotouče a šestipístky. Ty přitom SUV dovedou zastavit ze stovky během pouhých 33,7 metrů, což je s ohledem na onu hmotnost působivý výsledek. Lamborghini přitom dodává, že nakonec se raději rozhodlo přihodit pár kilo a ty eliminovat pomocí řízení zadních kol, než aby pachtilo po radikální dietě.

Dostáváme se k interiéru, který slibuje posezení pro pětici pasažérů, zákazníci ovšem mohou upřednostnit i čtyřmístnou konfiguraci. Veškeré ovládací prvky pak rozhodně nevypadají jako narychlo převzaté z Audi, jako je tomu třeba u modelu Huracán, místo toho došlo k daleko lepšímu zapracování dvojice centrálních displejů. Horní je přitom určen pro ovládání médií, navigace či telefonu, zatímco spodní vám zpřístupní klimatizaci či vyhřívání sedadel. Zároveň také může suplovat klávesnici pro zadání dalších pokynů.

Zmínit musíme také plně digitální přístrojový štít, který se skrývá za tříramenným volantem, jenž dostal tlumiče kvůli zabránění přenosu vibrací při jízdě po špatném povrchu. Multimédia podporují systémy Apple CarPlay a Android Auto, na seznamu příplatků nechybí ani audio aparatura Bang & Olufsen. Stejně tak je možné nahradit přední sedadla stavitelná elektronicky v 12 směrech 18směrnými sedáky. Zavazadelník pak při vzpřímených zadních opěradlech pobere 616 litrů.

Vyjma výše zmíněného Lamborghini osadí své nové SUV také řadou asistenčních systémů, mezi něž patří autonomní brzdy s detekcí chodců, přední a zadní parkovací senzory, adaptivní tempomat či dokonce technologie určená pro jízdu s přívěsem. Tažnou kapacitu zatím značka nezmínila, stoprocentně však půjde nad dvě tuny. Kam pak zamíří cena, to je zatím otázkou, startovat má ale okolo 4,8 milionu korun bez daně.

Tím jsme se dostali na samotný závěr, pročež jen dodáme, že prodej odstartuje na jaře příštího roku. V dubnu má najet výroba, první exempláře tedy nejspíše k zákazníkům dorazí v létě. Lamborghini přitom chystá i plug-in hybridní provedení, jenž by mělo s elektromotorem spárovat 2,9litrový přeplňovaný šestiválec. Objevit se má příští rok, ještě déle si ale počkáme na Performante s více než 700 koňmi.

Petr Prokopec