Autoforum

/

Foto: Citroën

Koncern Stellantis cítí šanci ve vyprázdněném segmentu levných aut, k jejichž návratu má zamést cestu nová kategorie omezující množství povinných prvků. A není to kachna, jak se z tradovaného jména klíčového navrátivšího se vozu může zdát.

Mezi největší legendy automobilové historie patří bezesporu Citroën 2CV, kterému snad nikdo neřekne jinak než Kachna. Za jeho zrodem stál tehdejší viceprezident značky Pierre Boulanger, kterého ve 30. letech minulého století překvapilo, že většina farmářů i nadále používá koně a koňská spřežení. Na automobil, který byl v té době velmi drahým špásem, totiž zkrátka neměli. To měl změnit právě model 2CV, který se dočkal velmi jednoduché techniky. Díky tomu ovšem nebyl drahý ani na pořízení, ani na provoz či údržbu.

Navzdory tomu se ovšem dokázal vypořádat s velmi nekvalitním povrchem tehdejších cest, ostatně navržen byl tak, aby se při jízdě po hrbolech nerozbilo jediné vejce v košíku položeném na sedadle spolujezdce. S tím Citroënu mimo jiné pomohl i Michelin, který model 2CV osadil tehdy zcela novým a revolučním typem radiálních pneumatik. V roce 1948 se tak zrodila legenda, která se někde vyráběla až do roku 1990. Se všemi možnými deriváty za tu dobu vzniklo více než 9 milionů aut.

S ohledem na to, jak často se automobilky rády vrací do minulosti, je vlastně i překvapením, že Citroën dodnes nepřišel s novou generací. To se ovšem má změnit, neboť koncern Stellantis, pod který francouzská automobilka spadá, tento týden oznámil velký restart, v jehož rámci má přijít s novým malým dostupným autem. Na rozdíl od konkurence, která ráda mluví o tomtéž, by se ale takovému cíli měl aspoň o trochu víc přiblížit. A jak už jistě tušíte, v centru dění bude novodobá Kachna.

Evropská unie totiž dál touží po elektrifikaci automobilové branže, a proto hodlá zavést novou kategorii aut M1E. Vozy, které do ní budou spadat, délkou nesmí překročit 4,2 metru. Mnohem podstatnější je však záměr Bruselu omezit množství povinných prvků a tento stav po 10 let neměnit. Kromě toho s ním budou spojené tzv. superkredity, kdy jeden prodaný exemplář se bude v rámci emisí CO2 (pochopitelně nulových) počítat jako 1,3 auta. Výrobci tak nejen ušetří, ale ještě zezelenají.

Jde samozřejmě tak trochu o papírové hrátky, na druhou stranu by ale tentokrát skutečně mohla dorazit aspoň trochu dostupná elektrická auta. Stellantis totiž u svých zástupců, mezi které by vedle novodobého Citroënu 2CV měl patřit také levný elektrický Fiat Panda, cílí na cenu zhruba 15 tisíc Eur, tedy 365 tisíc korun. To jsou peníze, za které dnes dostáváte Hyundai i10, Kiu Picanto nebo Dacii Sandero. Ve všech případech je ale třeba počítat pod kapotou s litrovým tříválcem.

Zatím je moc brzy na spekulace o technice, jakou tyto novinky dostanou. Dá se však předpokládat, že elektromotor nenabídne víc než pár desítek koní a baterie svou kapacitou nepřekročí 30 kWh. Půjde tak vlastně o vozy do města, které by třeba i díky výhodám jako parkování zdarma mohly být alespoň nějak žádané. Pořád je ale třeba říci, že půjde o uměle dražší a uměle horší auta, která by se spalovací technikou mohla být ještě dostupnější s použitelnější současně.

Pokud by pod kapotu zamířil maximálně 0,66litrový tříválec, jako je tomu u podobně koncipovaných japonských kei cars, došlo by na výrazné snížení hmotnosti, a tedy na minimalizaci spotřeby. Při omezení nejvyšší rychlosti na nějakých 90 km/h by pak taková auta skutečně jezdila víceméně jen po městech, pročež by nemusela mít tak odolnou konstrukci. Startovat by tedy mohla někde okolo 200 tisíc korun. Protože by ale neodpovídala ideálům EU, zůstanou jen našim zbožným přáním.

Zatím takto poodhalená novinka bude jistě o něco silnější, ale ne nutně o moc. Foto: Stellantis

Zdroj: Stellantis

Petr Prokopec