Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Výroba Leafu v Británii snížila jeho cenu pro Evropu, navíc Nissan chce pronajímat jeho baterky, aby byl ještě přístupnější. Je v tom ale několik háčků.

Japonská automobilka Nissan minulý týden hrdě oznámila, že se jí v březnu podařilo ve Spojených státech prodat rekordní počet modelu Leaf. Na výrazném skoku z únorových 650 aut až na více než 2 200 kusů má nepochybně svůj podíl rozjezd výrobní linky v Tennessee, která z Leafu udělala „domácí“ produkt a tím pádem snížila i jeho cenu, pořád jsou to však federální a státní dotace pohybující se od sedmi a půl až do deseti tisíc dolarů na každý elektromobil, které drží poptávku elektrického Nissanu tam, kde je.

Jak vypadá zájem o Leaf bez přímého příspěvku z veřejných prostředků, pro změnu hezky demonstrují čísla z Německa, kde se sice o zelené politice mluví hodně, nicméně názor na „udržitelnou mobilitu“ v tomto směru demonstruje v prvé řadě každý sám za sebe a platí jej tak především ze své vlastní kapsy. Výsledek? Přestože tamní trh s novými automobily je ve srovnání s USA přibližně pětinový, Nissan v minulém měsíci prodal v Německu pouze 21 elektromobilů, tedy ani ne procento z toho, co ve Spojených státech.

Pokud by měl někdo dojem, že zde účelově srovnáváme slabý měsíc u našich západních sousedů s tím nejsilnějším za Atlantikem, možná je vhodné říci, že z více než tří milionů registrací nových aut za rok 2012 připadlo v Německu na elektrický Nissan pouze 451.

Nepatrně lepší čísla registruje japonská automobilka v některých dalších evropských státech, vesměs ale ani tam nejsou vysoké a uvedené platí pouze v místech s masivní vládní podporou jako je třeba Francie, Belgie, Španělsko, Británie či Norsko. Jak by dnes vypadal skutečný zájem o elektromobily bez miliardových dotací a navíc v době recese, by Carlos Ghosn a další zastánci alternativní mobility rozhodně poznat nechtěli, svoboda volného trhu je však v současnosti už jen iluzí, a tak se mrtvý kůň dál pobízí do kroku. Nissan se jej nově pokouší popohnat modernizovaným Leafem pro Evropu, jehož produkce se právě rozjela v britském Sunderlandu. Psali jsme o něm již několikrát, nově však automobilka zveřejnila další detaily, a tak se mu můžeme podívat na zoubek.

Firma ve svém tiskovém prohlášení tvrdí, že se konstruktérům pomocí úprav aerodynamiky, vylepšené efektivity pohonného ústrojí a změn v systému regenerativního brzdění (tedy bez navýšení kapacity akumulátorů), podařilo prodloužit dojezd ze 175 na rovných 200 kilometrů. Na papíře vypadá nový akční rádius nepochybně sympaticky, vzhledem k metodice NEDC a způsobu měření spotřeby automobilkami však bude zaručeně rozumnější vyzkoušet si dojezd ve skutečném světě na vlastní kůži.

Výrobce kromě dalšího slibuje zkrácení času nabíjení z osmi na čtyři hodiny pomocí příplatkové 6,6kilowattové nabíječky, časovou výhodu však pochopitelně získá pouze řidič s přístupem k třiadvacetiampérové zásuvce. Majitel by měl podle Nissanu ocenit také mírné zvětšení zavazadlového prostoru, tepelné čerpadlo pomáhající omezit výrazný pokles dojezdu v chladném počasí a lehce přeladěn bylo také podvozek i s řízením.

To nejdůležitější pro Nissan samozřejmě je, že mohl v Británii snížit cenu Leafu o 2 500 liber a ve zbytku Evropy (přesněji tam, kde je k mání) o 3 000 Eur. Západně od Doveru to znamená možnost pořídit si tento japonský elektromobil - při využití státní dotace ve výši 5 000 liber - za v přepočtu 640 tisíc korun. Za tuto částku už může pro mnohé vypadat atraktivněji, stejně tak by ale vypadal zajímavě jakýkoli jiný vůz nižší střední třídy, na který by vám ostatní přispěli sumou okolo 150 tisíc korun.

Nissan však chce jít s cenovkou ještě níže, rozhodl se proto, že bude akumulátory Leafu pronajímat. V takovém případě poklesne základní cena v v Británii v přepočtu na 486 tisíc korun (bez dotace na cca 640 tisíc), má to však háček. V případě tříletého leasingu po vás automobilka nebude chtít pouze 70 liber měsíčně, ale také záruku, že ročně nenajezdíte více než 7 500 mil (12 tisíc kilometrů). Naopak pokud máte na to, abyste platili baterky do roka 129 libry měsíčně, můžete najet 15 000 mil (něco přes 24 tisíc km). Jinými slovy - Nissan vám akumulátory půjčí, chce ale záruku, že mu je „nezničíte” používáním.

V případě využití Leafu jako druhého nebo třetího vozu v rodině se to (v porovnání s plnou částkou za stejné auto, 640 nebo 486 tisíc je za vůz schopností Leaf pořád hodně) samozřejmě vyplatí, vtipné však je, že se Nissan poněkud v protikladu s omezením kilometrů při splátkovém prodeji akumulátorů rozhodl prodloužit jejich záruku vztahující se i na ztrátu kapacity na pět let. S výměnou při jakémkoli poklesu výdrže byste však raději počítat neměli. Automobilka si vyhrazuje právo vyměnit baterie pouze tehdy, „nedosahují-li kapacity, kterou bylo možné důvodně očekávat“. Co to přesně znamená, Nissan jaksi nespecifikuje, patrně ale cokoli, co může při běžném užívání nastat.

Zdroj: Autocar

Miro Mihálik