Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Nová verze DS3 se hlásí k prémiovým mini ještě hlasitěji. Motor 1,6 THP z ní dělá kabelku, kterou si může půjčit i muž. Jde mu k pleti?

Když se řekne sportovní jízda a zábava za volantem, mnoho lidí si na prvním místě Citroën nevybaví. Je to škoda, ale dvojitý šíp jiný než marketingový most pro spojení závodních úspěchů s produkčními vozy dosud nenašel, třebaže ho hledal a o jeho stavbu se pokoušel. Protestovali by jen fandové, kteří vzpomínají s láskou na „hrdiny minulosti“, jelikož takové kusy jako ZX 16V, AX GT či Saxa a Xsary VTS byla moc dobrá auta. Nuda za volantem u nich rozhodně nebyla na pořadu dne, jejich roky jsou ale bohužel dávno sečteny.

Citroën má u odbornější motoristické veřejnosti v současnosti docela jinou image. Jeví se jako výrobce dostupných automobilů orientujících se na komfort a pohodlí posádky, jako výrobce modelů prostých emocí a řidičské jiskry. Občas nějakou tu snaha o sportovnější model registrujeme, ale do morku kostí svých modelů inženýři Citroënu obvykle nechodí. Přece jen se ae najdou modely, které z typických mantinelů vyklouzly - jsou to ty s označením DS.

Méně znalí mohou občas i pochybovat, zda mají vůbec co do činění s Citroënem, i když označení DS směruje k historickým kořenům do 50. let. Důvodem toho je především odlišnější vzhled a prémiová výbava, koneckonců také jiná cenová politika. Nejde o náhodu, protože DS znamená jednoduše „Different Spirit“, tedy odlišného ducha. Jiný přístup. Nezřídka slýcháme, že vedení Citroënu hodlá z této podznačky v delším časovém horizontu učinit plnohodnotného výrobce.

Prvním reprezentantem řady DS se v roce 2009 stala DS3 a do dnešní doby není snad jízdně poutavějšího Citroënu. Větší DS4 ani vlajková DS5 mu po stránce jízdních vlastností nemohou konkurovat, raději by mu měli říkat pane sportovče. A skutečně. Ve snaze proniknout do třídy stylových hatchbacků jde DS3 ve stejných stopách jako Mini Cooper, Alfa Romeo MiTo, i když designem se Citroën neodvolává do minulosti, nýbrž na futuristické koncepty současnosti. Navíc chce na svého řidiče zapůsobit jízdně a vypadat při tom velmi neotřele a originálně, což se po mém soudu docela daří. Otázkou je spíše, zda to není až moc a zda je jízdně opravdu tak dobrý, jak se traduje.

Při odhalování odpovědí však tentokrát neusednu za volant vrcholné specifikace DS3 Racing. Vrcholný model s výkonem 207 koní už v redakci byl a dostal od nás nálepku slušného, i když ne zcela dokonalého hot-hatche. Dnešní recenze se bude týkat jeho bratra, který ovšem musel Racingu proklestit cestu. Mám tedy čest s britským přívlastkem „warm-hatchem“, a sice druhou nejsilnější verzí, která ze stejného motoru vybudí 156 koní.

Mohli byste se ptát proč, vždyť se přece vyrábí už pátým rokem a testovali jí snad už všichni. Odpověď je jednoduchá. Citroën rozšiřuje řadu DS o novou edici Faubourg Addict, se kterou slibuje trošku „pařížského přepychu”. Nevím, co si pod tím konkrétně představit, ovšem k tomu se ještě určitě dostaneme. Kdyby nic jiného, můžu alespoň odrecenzovat motorizaci, která je vzhledem k méně agresivnímu přístupu a vstřícnější ceně masovější variantou. Jak tedy jezdí, co je nového a stojí vlastně DS3 vůbec za ten hřích? Minimálně po stránce designu je nezapomenutelná.

Pařížský luxus znamená jen několik odlišností

Nejsem sice zastáncem reklamních sloganů, ale je mi jasné, že se dnes bez nich už nikdo neobejde. Pokud dávají smysl, nemám námitek, ale v případě edice Faubourg Addict mi spojení slov „pařížský luxus“ přijde lehce přemrštěné. Jedná se totiž v podstatě jen o exteriérové detaily, která na první a možná ani na žádný další pohled dech nevyrazí. Testovaný vůz ani nenesl žádné plakety, a tak jsem se o paketu dozvěděl až ze zaslané specifikace. Nejsem si vědom toho, že by tyto prvky dodávaly déestrojce nějaká zvláštní kouzla, ale třeba to někomu pro drobné vybočení z davu bude stačit. Připouštím, že slovo dav v případě DS3 na místě není. Inspiraci pro tuto paket Faubourg Addict Citroën údajně hledal u konceptu Numéro 9.

Z něho ostatně pochází černofialový metalický lak, jenž na DS3 běžně nedostanete, stejně jako ta kola se středy vyvedenými v barvě karoserie. Pokud bych se měl vžít do role potenciálního zákazníka, alternativní bílý lak by pro mě byl atraktivnější volbou, jelikož DS3 je jinak ztělesněním extroverta a až se světlejšími laky ukáže všechny křivky v plné nahotě. S touto metalízou se některé výrazné detaily lehce vytrácejí do neznáma, slévají se tak trochu do jednoho celku a zakrývají to, co dělá déestrojku déestrojkou. Vyniknou pak akorát chromované dekory. Také mi vadí, že se stále nedají objednat xenonové světlomety.

Zajímavý motiv písmen DS na střeše z paketu Faubourg Addict navíc uvidíte dobře jen z vyšších pater budovy a zrcátka s laserovým výbrusem (mají připomínat ručně vyráběné šperky) vyjdou najevo až ve chvíli, kdy stojíte přímo u vozu. V ceníku DS3 najdete tuhle parádu coby paketovou položku, která vás bude s výbavou Sport stát 15 900 Kč, s vrcholnou výbavou ji dostanete zadarmo. Jakmile se vám ale zachce i „edičního“ laku nebo jiné metalízy, musíte si k ceně připočíst dalších 12 600 Kč. Kultivovanost a elegance, kterou chtěl Citroën řadě DS vetknout nejde po mém soudu DS3 tak úplně k pleti. Třeba se to lépe podaří s většími modely.

DS3 vychází obecně ze současného pětidveřového modelu C3, i když zvenčí byste to poznali jen stěží. Výsledkem je o osm milimetrů delší tříveřová karoserie s charakteristickým „obráceným“ B-sloupkem namířeným směrem dopředu a C-sloupkem ukrytým pod bočním sklem. Nevím, zda bych DS3 při zkoumání d esignu prohlásil za sportovní, třebaže na sedmnáctipalcových kolech se ani ne čtyřmetrové vajíčko s dvojitou koncovkou výfuku a náznakem difuzoru o navození takového pocitu evidentně snaží.

Je to takový velký angličák z blízké budoucnosti, který v době vzniku spíše připomínal koncepty než sériovku a za takovou odvahu francouzské značce patří můj obdiv. Zdá se, že od něj zákazníci nedávají ruce pryč a že jim tento přístup není proti srsti. DS3 se opravdu nedrží žádného hlavního proudu a jde docela jinou cestou. Originalita je mu vlastní.

Neříkám, že se mi líbí, ale zajímavý rozhodně je a s davem nesplynete, ani když se rozhodnete pro nový paket. Nemůžu se zbavit dojmu, že mi však připomíná spíše luxusní módní kabelku pro ženy než každodenního sluhu pánů. Je tedy opravdu jen doplňkem k pěknému dámskému oblečení, nebo také rychlým hatchbackem, který přitáhne i řidiče, kterým jde o více než přesuny po městě?

Nízká hmotnost, slušný výkon, tužší podvozek

Malé lehkonohé hatchbacky s vysokou dávkou výkonu bývají mnohdy zábavnější než o dvě kategorie větší auta s dvojnásobným počtem koní, proto se DS3 rozhodně musí už od počátku profilovat jako dravý mrňous na zábavu, který podle úvodního textu láká i na výjimečný vzhled. Předně se ale neobejdu bez rychlého nahlédnutí do technických údajů. Výkon 156 koní a hmotnost necelých 1 150 kilogramů, to vypadá vskutku lákavě. K tomu sportovněji laděný výfuk a musíte si říkat, že pozice předchozí generace Mini Cooper S najednou nevypadá tak neotřesitelně, jak se mohlo zdát.

Ku neprospěchu DS3 by mohlo hrát jen to, že podvozkově vychází ze standardního modelu C3 a ten je jak známo na nějaké to zábavné skotačení příliš měkký a plavný. Přední zavěšení je tedy podobné typu McPherson a zadní vlečná ramena spojená torzní příčkou víceprvek skutečně nenahradil. Oproti cétrojce je ale dé-esko naštěstí vyzbrojeno tužším odpružením, agresivnější geometrií a samozřejmě i jinými tlumiči. K tomu si přimysleme ještě sedmnáctky s pneumatikami o rozměru 205/45 R17. Testovaný vůz měl sice ještě zimní obutí, ale to by dojem kazit zase tolik nemuselo. Rozhodně nebude po silnici „hopkat” a v zatáčkách ztrácet kontakt s vozovkou jako C3.

Nakonec je tu ještě docela populární a námi pravidelně chválená motor THP, se kterým jsem měl čest před pár dny v útrobách nového Peugeotu 308. Mohl jsem tedy o to lépe porovnat rozdíly a říct, co udělá s lehčím vozem. Pro připomenutí k němu dodám, že jde o benzinovou jednotku 1,6 s přímým vtřikováním a turbodmychadlem, která pochází ze společného vývoje koncernu PSA a BMW.

Ano, přesně tenhle motor má také Mini a celá řada dalších francouzských a německých modelů. V druhé nejsilnější DS3 je naladěn na avizovaných 156 koní a maximum jeho točivého momentu 240 Nm je řidiči dostupné v rozmezí 1 750 až čtyř tisíc otáček. To vše samozřejmě na předních kolech a naštěstí jen s manuálním šestikvaltem. Citroën navíc verzi Racing a THP obdařil i vypínatelnou stabilizací... Sbíhají se mi sliny, a tak se se mnou pojďte konečně projet.