Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Volkswagen Scirocco vzbuzuje svým vzhledem dojem ohromně dynamického vozu, ale v běžných verzích zůstává svým chováním za očekáváními. Byli jsme proto zvědavi na verzi R. Je to jen další přemotorovaná předokolka, nebo postrach nejlepších hot hatchů?

Motor překvapil

Pojďme ale k „mechaničtějším“ záležitostem a tou první a zásadní je pohonná jednotka. Je jí dvoulitrový turbomotor FSI, který dobře známe z celé řady koncernových aut ve výkonových verzích od 170 do 265 koní, nejčastěji se pak objevuje ve dvouset- či dvousetdesetikoňovém provedení. V Sciroccu R ale pochopitelně najdeme tu nejvýkonnější verzi, která už tak obvyklá není, jakkoli ji již z dřívějška můžeme znát z Audi S3 a TT-S nebo nyní i z Golfu R.

Ačkoli jsem už párkrát s tímto motorem jel, delší zkušenost mi chyběla, a tak jsem byl zvědavý, jak se 65 koní navíc projevuje na chování motoru, který je ve své dvousekoňové verzi jednou z oprávněných chloub Volkswagenu. V onom provedení má relativně kultivovaný průběh výkonu, docela rychlé odezvy a nižší spotřebu, než je u turbomotorů obvyklé. Co výkonnější verze?

Musím říci, že jsem byl jejím chováním příjemně překvapen. Ano, průběh výkonu je méně lineární, jeho nástupy intenzivnější a odezvy na plynový pedál jsou delší, ale je to všechno mnohem lepší, než byste čekali od agregátu, který ze dvou krabic od mléka vydupává více než 250 koní. Motor se stále chová docela civilizovaně, nemá problém pracovat ve velmi nízkých otáčkách a ochotně spolupracovat i při klidné a pomalé jízdě. Nepochybuji o tom, že puristé nad ním ohrnou nos, oproti atmosférickému šestiválci je to hotový pan Prodleva, ale budeme-li objektivní, pak je třeba říci jasně: o mnoho lepší to být nemohlo.

Nízkou spotřebu nečekejte

Kapitolou samou pro sebe je spotřeba paliva. V podstatě i ta je pro mě pozitivním překvapením, jakkoli pocity jsou ve výsledku poněkud smíšené. Na každý pád jsem očekával spotřebu vyšší, zejména při rychlé jízdě - ve srovnání třeba s dříve testovanou Imprezou STi je v náročných režimech takřka poloviční a přitom výkonově od sebe oba vozy nejsou tak vzdáleny. Nedoufejte však v rozumnou spotřebu při jiné než dravé jízdě, jakákoli alespoň relativně úsporná rychlá jízda je u Scirocca R pouhým snem.

Pokud se smíříte s rychlostními limity a pojedete devadesátkou na tempomat, dá se jezdit i se spotřebou pod 8 litrů paliva na sto kilometrů. To ale žádá mnohé - nepřidávat více než málo, prakticky nepředjíždět a držet se u pravého kraje silnice s tím, že vás předjete i Fabie HTP se spotřebou blízkou polovině té vaší. Pokud po cestě jen párkrát předjedete a tedy jen velmi nárazově to pořádně „osolíte“, zapomeňte na cifru menší než 10 litrů na sto. Svižná, ale klidná jízda, třebaže po dálnici rychlostmi 140 až 180 km/h už težko dovolí spotřebu nižší než 15 až 18 litrů a při hrátkách na Waltera Röhrla se připravte na číslovku okolo 25. Paradoxem ale je, že právě velmi rychlá jízda je s dvousetpětašedesátikoňovým TFSI docela úsporná, číslovka 25 není nikterak drastická a podobně výkonné atmosférické motory si v takovém režimu neřeknou o mnoho méně. Většinou tomu bývá naopak - pomalou jízdu turbo levně zvládá, rychlou vůbec.

Naše kombinovaná spotřeba za ne tak úplně krátký, cca tisícikilometrový, dynamicky převážně náročný test (jehož charakter ale nebyl daleko od toho, jak by s vozem mohl jezdit ten, kdo si jej skutečně koupí - část tvořily klidné, ale svižné přesuny, část více či méně ostrá jízda v rámci bezpečných mezí) činila 19,2 litru benzinu na 100 km, navíc drahého Naturalu 98. A to už opravdu není pěkné číslo.

U 2,0 TFSI v Sciroccu R je totiž nepříjemná jakási nevyhnutelnost vysoké spotřebě - jet s tímto autem za méně než 13 až 15 litrů chce opravdu velmi defenzivní styl, který zcela popírá smysl investice do takto mrštného a rychlého vozu. Daň za oněch dodatečných 65 resp. 55 koní oproti typickému 2,0 TFSI je zkrátka velká, při mém stylu jízdy byla spotřeba ve sovnání s ježděním s Golfem GTI vyšší téměř o polovinu. Kombinace s relativně malou nádrží, do níž při běžném tankování doplníte maximálně 50 až 53 litrů „pitiva“, pak pramení v dosti malý dojezd, já jsem tankoval v průměru každých 240 kilometrů...

Přes všechny otazníky ale opakuji - jsou to pořád nižší čísla než u řady podobně výkonných konkurentů. A to zejména při opravdu rychlé jízdě, pro níž je Scirocco zjevně optimalizováno.

Převodovka neurazí, nenadchne

Motor byl spjat s automatickou převodovkou DSG se šesti stupni, která zkrátka dělala to, na co jsme od ní zvyklí - extrémně rychle řadila zejména při akceleraci, náročnější režimy jízdy už ale nebyla s to dokonale odhadovat a občas hodila trochu klacíků pod nohy tím, že měla připravený jako další „kvalt“ jiný než ten, který jste chtěli zařadit - tedy bavíme-li se o polomanuálním režimu, který dovoluje volit převody tlačítky pod volantem.

Alespoň že zvládala „uřadit“ brzdění, což dříve dělalo DSG problémy, jakkoli meziplyny zůstávají vesměs dosti nepřesné, většinou příliš velké, někdy ale i příliš malé. Ocenit je třeba režim „D“, který velmi dobře asistoval klidné jízdě. „S“ už moc sktuečně sportovní jízdě nesvědčí a manuální režim má známý neduh, který zmiňuji výše. Na druhou stranu musím dodat, že hodně záleží na tom, jak moc chcete nutit DSG svou vůli a jak moc jste ochotni vyjít ji vstříc a nechat více číst vaše budoucí záměry. V druhém případě se s ní dá naučit žít, i pokud automaty zrovna nepreferujete. Buď jak buď, tato převodovka stojí 70 tisíc korun navíc, tedy skoro 10 procent ceny; pokud umíte řadit, užijete si s manuálem více legrace a ušetříte si slušnou porci peněz na palivo.