Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Belgie byla po léta jednou z evropských bašt naftových motorů, našli byste je v 80 procentech nových aut. Stalo se tak dílem státní podpory, podruhé lidé vládě nenaletěli.

V souvislosti s diesely v posledních měsících zmiňujeme hlavně Německo, neboť v této zemi jako první v Evropské unii zavedli zákaz vjezdu takových aut do center měst. Zatím se sice opatření týká pouze dvou ulic v Hamburku, nicméně již od počátku příštího roku začne celoplošně platit také ve Stuttgartu. A je pravděpodobné, že se časem rozšíří také do dalších metropolí. Pokud se tak stane, budeme moci nejspíše začít sepisovat dieselům parte, protože nikdo nebude chtít auto s motorem, které jednou možná bude muset nechat na periferii města, do kterého míří.

Není to ovšem Německo, které se jako první pokouší v Evropě poslat diesely pod drn. K hrobařům se už dříve přihlásila Belgie, vedle Německa prťavý automobilový trh. Byla to ale jedna z evropských bašt dieselů, kde bylo tímto typem motoru po léta osazeno 80 procent všech nových aut. Loni si ale vůbec poprvé v poslední dekádě našly naftové jednotky cestu do méně než poloviny nově prodaných aut a letos jsou definitivně u konce s dechem, kupuje je už jen jeden člověk z deseti.

Že by už lidem nevoněly? Ne tak docela. Vlámská automobilová asociace (Vlaamse Automobilistenbond, VAB) informuje, že za jejich rozmachem stála vláda, která kvůli nízkým emisím CO2 diesely masivně zvýhodňovala skrze zdanění paliv. A teď stojí i za jejich úpadkem, když jejich zvýhodnění kvůli emisím NOx zase zrušila. Zatímco tedy v roce 2000 stál litr motorové nafty 0,80 Eur (cca 21 Kč), na sklonku loňského roku to již bylo 1,24 Eur (32 Kč). Zvýhodnění nezmizela skokově, nicméně letos v květnu belgická vláda dokončila sérii daňových opatření, které naftu přestaly favorizovat a jeden litr se nyní prodává za cca 1,50 Eur (39 Kč). Daňová zátěž je tak nyní prakticky stejná jako u benzinu.

Nezůstalo ale jen u rušení podpory, souběžně se zmíněným se vláda rozhodla nemalou měrou podpořit koupi elektromobilů a hybridů. Elektrická auta nebo hybridy s emisemi CO2 pod 60 g/km si tak firmy mohou jednorázově nákladovat částkou odpovídající 120 procent jejich ceny, koncoví zákazníci dostanou dotaci 30 procent ceny (maximálně 9 190 Eur) prostřednictvím daňového kreditu a ve Valonsku ještě až dalších 3 500 Eur přímé dotace.

Až 12 690 Eur, tedy asi 327 tisíc Kč, to je spousta peněz, které mohou z drahého elektromobilu dělat relativně dostupné auto. Vláda tedy pochopitelně čekala, že lidé v reakci na tato opatření přestanou kupovat diesely a zamíří pro elektrická auta. Jenže nic takového se neděje. VAB říká, že lidé se již podruhé nedají opít rohlíkem a nevěří, že když jim vláda jednou „nutila” diesely a pak se k nim otočila zády, neudělá podruhé totéž i s elektromobily.

„Lidé vládní politice již nevěří. Elektromobily jsou nyní daňově zvýhodňovány, nicméně jak tomu bude v budoucnosti?“ ptá se Maarten Matienko z VAB. Svými slovy udeřil hřebíček přímo na hlavičku. Je třeba si uvědomit, že vládní rozpočty ve velké míře spoléhají na spotřební daň. A ta je generována hlavně prodejem pohonných hmot. Pokud ovšem dojde k zavření jednoho kohoutku, bude potřeba otevřít jiný finanční tok. A právě toho se lidé bojí.

Belgické vládní kroky tedy nepřivedly lidi ke koupi elektromobilů, poslaly je rovnou do náruče benzinových pohonných jednotek. Ty nejsou nikterak zvýhodňovány, ale právě proto je Belgičané preferují - ekonomika jejich provozu není do budoucna závislá na tom, jestli jim vláda zrovna bude a nebo nebude fandit. Lidé zjevně nejsou takové ovce, jak si někteří politici myslí.

...vehnat zákazníky do náruče elektromobilů se jí ale ani přes štědré dotace nedaří. Lidé už jí nevěří, že se jednou k elektrickým autům neobrátí zády jako právě k dieselům

Zdroj: VAB

Petr Prokopec