Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zpomalující ekonomiky rozvojových zemí a vyšší efektivita vyspělých států snižují poptávku po ropě. Její cenu ovlivňuje i těžba té břidlicové.

Ještě před pár lety nás co chvíli světová média strašila tím, že veškeré zásoby ropy jsou již prakticky vyčerpané. I proto vznikaly především v 80. a 90. letech apokalyptické filmy, kde se vše točilo okolo černého zlata, jenž mělo vyšší cenu než život. Situace se však nakonec vyvrbila zcela jinak, než si tehdy kdokoliv představoval. O ropu tedy není nouze ani nyní a její cena dokonce v poslední době výrazně klesá. S tím jsou pak logicky spojeny i nižší částky, které platíme u čerpacích stanic, jakkoli jsou minimálně v Evropě kvůli extrémnímu zdanění mnohem vyšší, než by musely být.

Podle šéfa společnosti Vitol Group BV Iana Taylora by navíc taková situace měla vydržet přinejmenším po dobu příštích deseti let. „Aktuálně stěží vidím, že by se ceny ropy mohly nějak dramaticky zvýšit,“ říká k celé situaci Taylor, podle kterého by se barel ropy měl po následující dekádu velmi pravděpodobně prodávat za 40 až 60 dolarů (cca 970 až 1 454 Kč). To vůči současnosti, kdy se barel ropy Brent obchoduje za 33,38 USD za barel (809 Kč) sice znamená jisté zvýšení, nicméně trojciferná hranice by již prolomena být neměla.

Důvodem tohoto propadu je především zpomalující čínská ekonomika. Stejná situace ale panuje také v dalších rozvojových zemích, které byly až dosud největšími strůjci růstu poptávky po černém zlatě. Vyspělé ekonomiky oproti tomu hospodaří efektivněji, pročež poptávka klesá prakticky všude. Nabídka ve srovnání s tím ovšem roste, zvláště poté, co se na trh s ropou vrací Írán. Vše pak korunují Spojené státy, které ovlivňují ceny klasické ropy těžbou levnější břidlicové.

Aby toho navíc nebylo málo, OPEC od loňského prosince již nepočítá s těžebními limity, načež se ropa doslova hromadí ve světových zásobnících. Na tom přitom těžařské firmy tratí, ty obchodující, mezi něž Vitol patří, ale naopak mohou z dané situace dokonce profitovat. A to díky prolongační struktuře, kdy mohou nakoupit ropu, tu uskladnit v zásobnících a vyčkat, až se situace o trochu zlepší. I proto se již mezi zeměmi těžícími ropu rýsuje dohoda o nových limitech, většina účastníků je však zatím proti jejich zavedení.

I kdyby ovšem k uzavření paktu došlo, což je podle Taylora „možné“, stále bychom se měli v budoucnu pohybovat v mantinelech vytyčených 40 a 60 dolary. „Musíme věřit, že je zde velká pravděpodobnost, že ceny již nevyšplhají nad 100 USD (2 423 Kč), a tím myslím nikdy,“ říká šéf Vitolu. Jedním dechem ovšem dále dodává, že vůči stávajícímu stavu bychom se zásadního výkyvu měli dočkat již v druhé polovině letošního roku, neboť ceny se prý vrátí někam k 45 až 50 dolarům (1 090 až 1 212 korun).

Nakolik jde o realitu a nakolik o zbožné přání, tedy evidentně zjistíme v řádu měsíců. Při pohledu na Taylorovo resumé ovšem není důvod, proč mu nevěřit. Devětapadesátiletý veterán se totiž v branži pohybuje již od 70. let, kdy nastoupil k Shellu. Nyní řídí Vitol, který denně prodá více než pět milionů barelů ropy - tedy množství, jenž postačí k provozu celého Německa, Francie a Španělska. Očekává se přitom, že čistý zisk za loňský rok by měl převýšit 1,35 miliardy dolarů (32,7 mld. Kč), na které firma dosáhla předloni.

Zdroj: Bloomberg

Petr Prokopec