Autoforum

/

Foto: BMW

Razantní krok automobilky poukazuje nejen na pozoruhodný technický problém, díky neprozřetelnosti BMW ale nejspíše odhaluje i poněkud pochybné obchodní praktiky.

BMW je automobilka, která by z podstaty měla mít problémy s plněným nových limitů emisí CO2 v zemích Evropské unie. Většinu jejího odbytu dnes tvoří velká a těžká SUV, která jsou obvykle poháněna výkonnými motory s fakticky relativně nízkou, z pohledu EU ale hříšně vysokou spotřebou. Třeba i úplně základní verze bestselleru jménem X5, tedy naftová varianta 30d, generuje 175 až 197 g CO2/km v závislosti na verzi. A už základní benzin 40i je na 227 až 248 g/km. Pokud uvážíme letošní limit 95 g CO2/km, jsou to velmi vysoká čísla.

Mnichov ale přesto říká - a nezávislé studie mu dosud dávají zapravdu -, že letošní limit splní a pokuty nebude muset platit. Kouzlo? Ne tak úplně, BMW se rozhodlo řádně přitopit pod kotlem dobíjecích hybridů, které sice ve skutečnost nejsou úspornější, ale EU pro ně nalajnovala pravidla tak, že se takovým způsobem tváří. A pokud dosáhnou emisí CO2 pod 50 g/km, automobilka si do bilance může každý prodaný kus započítat vícekrát a svou „emisní stopu” zásadně snížit. Ještě více pomáhají ryzí elektromobily s údajem 0 g CO2/km (též nesmysl, podle EU prostě ovšem výroba elektřiny žádné emise nezpůsobuje), těch ale BMW zase tolik nenabízí.

Mohlo by se zdát, že jde o skvělé řešení, čerstvá výzva automobilky ale ukazuje, že to zase tak skvělá věc nebude, a to hned ze dvou pohledů. Jednak je patrné, že BMW má s výrobou takových aut minimální zkušenosti, a tak se potýká s technickým problémem v oblasti baterií. Při jejich výrobě mělo u některých z nich dojít k průniku blíže neupřesněných částic do nitra akumulátoru. Při dobíjení může právě kvůli tomu dojít ke zkratu a vznícení vozu.

Automobilka tak žádá majitele, aby svá auta okamžitě přestali dobíjet, neboť to pro ně může být to poslední, co si na tomto světě užijí. Výzva se týká všech nejmodernějších hybridních modelů vyrobených letos mezi lednem a zářím, které zahrnují řadu 2 Active Tourer, řady X1, X2, X3, X5, 3, 5, 7, poslední vyrobené i8 a dokonce i Mini Countryman PHEV. Automobilka slibuje, že majitele vyzve k návštěvě servisu, kde jim bude auto bezplatně zkontrolováno a případně bude baterie vyměněna. Zatím ale neříká, kdy přesně se tak stane, zřejmě bude třeba techniky servisů ještě proškolit.

Ještě zajímavější ovšem může být fakt, že problém se podle BMW týká 26 900 aut prodaných téměř bezvýhradně v Evropě. To je docela hodně, což vysvětluje ono plnění limitů CO2, ovšem současně firma dodává, že méně než třetina (!) těchto aut je u koncových zákazníků. Majiteli více jak dvou třetin z nich jsou dealeři, zpřesňuje BMW. Tím chce jistě uklidnit veřejnost, že problém není tak velký, trochu nešikovně tím ale poukazuje na něco docela jiného.

BMW není značka, která by prodávala hotová auta ze skladu, naprostá většina prodávaných vozů je vyráběna na míru konkrétním objednávkám, skladové automobily jsou spíše okrajovou záležitostí. Přesto jsme nyní svědky toho, že více jak 18 000 plug-in hybridů vyrobených mezi letošním lednem a zářím stojí u prodejců. To nemohou být z většiny ani běžné „skladovky”, ani auta mířící k zákazníkům, nesedí to k obchodnímu modelu BMW ani časovému rozsahu problému.

Není nikterak odvážné tvrdit, že BMW svůj emisní průměr snižuje masivními registracemi na sebe sama nebo na dealery s tím, že pravděpodobně doufá, že auta prodá někdy později. Třeba i pod cenou, protože vyhnutí se pokutám CO2 může mít snadno cenu miliard euro. Není to nelegální, takovou možnost má každý výrobce, je to ale poněkud pochybné. Zvláště v případě BMW, které bylo nedávno americkou komisí pro cenné papíry potrestáno za to, že si prakticky stejným způsobem po léta uměle navyšovalo prodeje v USA, aby se lépe vyjímalo v prodejních tabulkách, a tedy lépe vypadalo před investory.

Zdroj: BMW

Petr Miler