Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

O zachování tradičních australských strojů s pohonem zadních kol se snaží v širších kruzích neznámý Belgičan Guido Dumarey. Odkoupit chce jejich továrnu i platformu.

Budoucnost automobilky Holden není zrovna nejrůžovější. Tradiční australská značka oznámila, že s rokem 2017 skončí u protinožců výroba a pokračovat bude jen prodejem přeznačkovaných modelů GM dovezených odevšad, tedy nikoliv jen z Ameriky, ale rovněž z Evropy. Na nejmenším světovém kontinentu by se tedy s logem Holdenu měly objevit i Astra, Cascada či Insignia, čili vozy osazené pohonem předních či maximálně všech čtyř kol.

Nově se ovšem zdá, že pokračovat by mohl i výrobní program modelu Commodore disponujícího hnanou zadní nápravou. Belgický podnikatel Guido Dumarey odhalil některé detaily svého plánu nazvaného „Project Erich“, jehož základem je odkoupení továrny Elizabeth, kde se ryze australské Holdeny montují. Souběžně s tím by se vrátil mezi živé i samotný model Commodore, i když logicky pod zcela jiným názvem.

„Všechno je již naplánováno,“ uvedl pětašedesátiletý podnikatel. „Dalším krokem je přitom obeznámení všech zúčastněných stran s tímto plánem. A to se stane příští rok. Podle oznámení se továrna bude zavírat na konci roku 2017. V prvních šesti měsících příštího roku tedy musíme pracovat velmi tvrdě, abychom našli možná řešení. Rok 2016 je rokem klíčovým, neboť pak se veškeré programy začnou postupně zavírat a na jakoukoliv resuscitaci již bude pozdě.“

Dumarey ví, o čem mluví, v automobilové branži není žádným nováčkem. Za svou třiatřicetiletou kariéru již stál v čele řady firem, které byly odsouzeny k zániku, a posléze je přivedl k životu. Nyní věří, že platforma Zeta, která model Commodore podepírá, má před sebou ještě dlouhou životní kariéru. A může prý být použita nejen pro domácí, ale také pro exportní modely. Kromě osobních verzí by navíc mohla posloužit i lehkým užitkovým vozům, které by taktéž zamířily i mimo svou domovinu.

Belgický podnikatel si je sice vědom nutného přejmenování celé modelové řady, to však podle něj není neřešitelný problém. Zároveň si je jist, že novému produktu se velmi rychle přizpůsobí také dealeři. Už jen proto, že „automobilový průmysl v Austrálii je prémiovým průmyslem, průmyslem točícím se okolo pohonu zadní nápravy. A pro mně pohon zadní nápravy představuje prémii,“ dodává Dumarey a přitom poukazuje na Alfu Romeo a její návrat právě k této koncepci.

Se značkou Holden má přitom Dumarey již své zkušenosti, neboť jeho továrna na převodovky produkuje šestistupňové automaty 6L45 užívané právě modelovou řadou Commodore. Továrnu nacházející se ve Strasbourgu přitom belgický podnikatel získal od koncernu GM víceméně stejným způsobem, jakým by nyní chtěl převzít australský podnik. Také v jejím případě bylo totiž oznámeno, že v roce 2014 dojde k úplnému uzavření, což vyústí ve ztrátu tisícovky pracovních míst. Nakonec však Dumarey zvládl vyjednat podmínky, díky nimž se riziková investice proměnila v nemalý úspěch.

GM belgickému podnikateli poskytlo garanci, že po dva roky bude odebírat komponenty z této továrny, a zároveň přišlo s licencí na výrobu převodovek 6L40 a 6L45 zcela zdarma. Nově tak továrna disponuje 1 350 zaměstnanci a počítá s investicí ve výši 250 milionů dolarů (cca 6,2 mld. Kč), díky které bude moci vyrábět osmistupňový automat 8HP50 pro společnost ZF. General Motors přitom již není jejím největším zákazníkem, tím se nově stalo BMW.

Dumarey přitom dodává, že během pětiletého jednání o převzetí této továrny se naučil, jak je důležité mít na své straně politiky. Pokud totiž vláda zainvestuje do některého takového zařízení, pak jej jednoduše nenechá tak snadno padnout. I proto ostatně již má za sebou tři cesty do Canberry, výsledkem čehož je silná podpora jihoaustralského senátora za nezávislé Nicka Xenophona. Zda ale nakonec tamní vláda do projektu vloží nějaké peníze, to zatím není jasné.

Holden pak dodává, že prozatím neobdržel od Dumareyho žádnou nabídku, nicméně prodeji továrny se prý nebrání. Vše tak evidentně bude záležet na podmínkách. My pak jen můžeme závěrem zmínit, že název plánu „Project Erich“ odkazuje na postavu německého podnikatele Ericha Bittera, který modely Commodore použil jako základ pro zakázkové výkonné vozy. Ty se pod jeho příjmením prodávaly vždy v malých sériích, přičemž vzbudily nemalý zájem.

Otázkou je, zda k obdobnému úspěchu dospěje i Dumarey. Nemá na svém kontě jen pozitiva spojená s továrnou na převodovky, ale také řadu pádů souvisejících kupříkladu s převzetím výrobce litých kol BBS. Jak ovšem sám dodává, „pro 80 procent lidí jsem riskující podnikatel. Nicméně vše je risk, a kde není risk, tam není ani byznys.“ Tak uvidíme, zda to tentokráte opětovně klapne na výbornou.

Zdroj: Motoring

Petr Prokopec