Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Dle Wolfganga Schäfera faktory bránící rozmachu elektrických aut hned tak nezmizí. Zájem zákazníků sice roste už teď, podíl na trhu ale zůstává okrajový.

Stále přísnější emisní v kombinaci s dopady naftové aféry Volkswagenu v posledních letech rychle mění automobilovou mapu světa. Zatímco donedávna byly zejména v Evropě kvůli nízké produkci CO2 vychvalovány diesely, nyní jsou na koni elektromobily. Jsou zatím příliš drahé a komplikovaně využitelné na to, aby se výrazněji prosadily, obvykle ale slýcháme, že není otázkou „zda”, ale „kdy” nastane jejich boom. Jenže to „kdy” nemusí být vůbec brzy.

Elon Musk a jeho Tesla chtějí už v roce 2020 prodávat milion elektromobilů ročně, finanční šéf společnosti Continental Wolfgang Schäfer ale něco takového nevidí jako příliš reálné. Podle něj potrvá ještě hodně dlouho, než se elektrické vozy stanou pro zákazníky srovnatelně ekonomicky výhodné jako „naftožrouti“. Do roku 2025, tedy ještě dalších 8 let, tak mají vládnout klasické spalovací motory.

„Vysoké ceny baterií, omezený dojezd a zdlouhavé dobíjení jsou důvodem, proč elektromobily nebudou mít nad spalovacími motory ekonomickou výhodu dříve než v roce 2025,“ uvedl Schäfer v rozhovoru s magazínem Bloomberg. A Schäfer se jako správný ekonom domnívá, že to jsou hlavně ekonomické faktory, které rychlejší rozmach elektromobilů znemožní.

Jeho slova se asi nebudou líbit nejen lidem z Tesly, ale ani koncernům Daimler a Volkswagen. Ve snaze dohnat amerického výrobce elektrických aut totiž obě německé automobilky navýšily rozpočet na vývoj elektromobilů. První dala na oltář elektrických aut 10 miliard Eur (cca 267,5 miliard korun), druhá pak jen o 1 miliardu Eur méně (240,7 mld. Kč). To jsou nemalé náklady, s jejichž návratností dle Schäfera nelze v brzké době počítat. Zapravdu mu přitom dávají prodejní statistiky.

Během prvního letošního čtvrtletí sice v Evropě došlo k navýšení registrací všech vozů s alternativním zdrojem pohonu - tedy nejen elektromobilů, hybridů, ale i aut spalujících LPG či CNG - o nemalých 36 %, konkrétně mluvíme o 235 438 vozech. To vážně není málo, však celkové registrace od ledna do března na Starém kontinentu činily 1,94 milionu aut a podíl „alternativních“ modelů je tedy už 12procentní. Jenže když si z toho vyjmeme pouze elektromobily a plug-in hybridy, bavíme se o 64 890 autech. A když zůstaneme u těch ryze elektrických, jsme už jen na 33 924 vozech. A to je pouhých 1,7 procenta tržního podílu.

Je jisté, že toto číslo bude v příštích letech narůstat, zejména s ohledem na navyšování dojezdu a zejména snižování pořizovacích cen. Pokles cen ale bude pomalý a samotný Continental (není to jen výrobce pneumatik, ale i automobilových komponentů) to ani moc netrápí - kvůli větší komplexnosti alternativních hnacích ústrojí si může za své komponenty účtovat vyšší ceny.

Dle Schäfera společnost dodává řadě automobilek komponenty na spalovací motory v průměrné hodnotě zhruba 750 Eur (20 100 Kč), v případě elektrických agregátů však tato suma roste až na 3 000 Eur (80 300 Kč) na vůz. Není tedy vlastně ani překvapivé, že finanční šéf Continentalu dodává, kterak má jím zastupovaná firma „plné ruce práce“ už teď, kdy jsou elektromobily stále popelkou...

Mercedes hodlá svět dobít elektrickými modely EQ a masivně do nich investuje. Podle Continentalu nemůže s jejich větším rozmachem počítat dříve než za 8 let

Zdroj: Bloomberg

Petr Prokopec