Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Býval to problém naftových aut, který do značné míry vyřešily povinné filtry. Moderní benzinové motory trápí ale stejný problém, někdy opravdu hodně.

Emise pevných částic nejsou problém jen u dieselových motorů. Vypouštějí je i moderní benzínová auta zejména s přímým vstřikem paliva a také vznikají i činností dalších částí vozu. Žádný automobil včetně těch elektrických se jich tedy nemůže zcela zbavit, ani kdyby se naučilo létat.

Filtry sazí, přesněji pevných částic, označované jako DPF, jsou u aut se vznětovými motory již léta běžné, neboť bez nich prakticky není možné splnit aktuální emisní normy Euro. U benzínových aut ale nic takového nenajdeme - zatím a u většiny, sluší se dodat, Už dnes ovšem existují vozy s benzínovým motorem, který filtry pevných částic vybaveny jsou, jak se za chvíli dozvíme. O standardní instalaci filtru k zážehovým motorům již konkrétně hovoří třeba Volkswagen, který se tím posune ke splnění emisní normy Euro 6c vstupující v platnost v září letošního roku.

Přímé vstřikování paliva přináší ve srovnání s nepřímým úsporu paliva, současně ale u něj dochází k nedokonalému promísení paliva a vzduchu. Jiskra pak zapaluje nehomogenní směs, navíc za vysokého tlaku, daného vyšším kompresním poměrem anebo přeplňováním, což vede ke vzniku pevných částic při spalování.

Zároveň platí, že čím vyšší jsou vstřikovací tlaky, a i u benzínů už jsme svědky hodnot okolo 200 barů, tím menší pevné částice vznikají. Ty nejmenší, jejichž velikost se měří v nanometrech (miliontinách milimetru), jsou podle vědců nejnebezpečnější, protože se můžou nejen usazovat v plicích lidí a zvířat, ale můžou pronikat buněčnými membránami do krevního oběhu a působit kardiovaskulární onemocnění.

Pevné částice jsou prý nebezpečnější než oxidy dusíku, na které je v poslední době upřena pozornost v souvislosti s podvody VW známými jako Dieselgate. Podle epidemiologa Ericha Wichmanna jsou právě ty nejmenší pevné částice spojovány se zvyšováním výskytu respiračních a kardiovaskulárních chorob.

Jak na tom některé zážehové motory jsou s emisemi sazí, zjišťoval konkrétně německý Auto Bild. Měření proběhlo v laboratoři prostřednictvím simulace městského provozu jízda rychlostmi mezi 30 a 60 km/h. Současně bylo k autům připojeno měřicí zařízení. Výsledky ukazují počet pevných částic - nikoliv mikrogramy nebo miligramy, prostě absolutní počet - v centimetru krychlovém výfukových plynů. A jsou skutečně pozoruhodné.

Jako „míra” byl vybrán dieselový Citroën C4 Cactus, který emitoval pouze 5 pevných částic na cm3 výfukových plynů, a to v prostředí, ve kterém okolní vzduch obsahoval 5 500 pevných částic v centimetru krychlovém. Plyny, které šly z výfuku Cactusu, byly tedy po stránce pevných částic 1 100x čistší, než ty, které jeho motor nasál do válců.

„Vítěz” testu ovšem vypustil téměř 360 000x (opravdu tři sta šedesát tisíckrát, není to překlep) větší množství pevných částic než Cactus, který samozřejmě filtrem pevných částic vybaven je. Podrobné výsledky najdete v tabulce a jsou to konkrétní hodnoty i rozdíly mezi jednotlivými vozy, které dokáží ohromit.

Naměřené množství pevných částic v emisích benzinových motorů

Jak stojí i výše, výsledky nejsou zcela srovnatelné s čísly uvedenými v emisních normách Euro. Tam jsou emise limitovány určitou hmotností (v gramech, miligramech či mikrogramech) na ujetý kilometr. Naopak v tabulce vidíme průměrný počet pevných částic v jednom krychlovém centimetru výfukových plynů, přesněji jejich průměr z celého měření.

Nízké hodnoty vidíme u aut s nepřímým vstřikováním, naopak zejména špatné výsledky vidíme u Volkswagenu Golf a Fordu Mondeo. Golf údajně pochází z flotily vydavatelství a má prý za sebou více než 200 tisíc kilometrů - a je prý možné, že větší množství částic jde na vrub opotřebení motoru. Mondeo zase podle ADACu může mít nevhodné vstřikovače, což by se dalo označit za chybu při vývoji.

Samozřejmě ale je téměř univerzálním řešením filtr pevných částic, který si vynutí zpřísnění normy Euro. Cena filtru sazí pro benzínové motory se bude pohybovat mezi 50 a 100 Eur za kus. Tedy asi 1 300 až 2 600 Kč - oproti filtrům pro vznětové motory mají být filtry pevných částic pro benzíny jednodušší a tedy i citelně levnější.

Kromě Mercedesu a VW na vývoji filtru pevných částic pro benzínové motory pracuje i řada dalších automobilek - zmiňme zejména koncern FCA, Ford, Volvo, Porsche nebo BMW. Údajně také všichni němečtí výrobci aut zadali objednávku na filtr pevných částic pro benzíny svým subdodavatelům. Jak efektivní budou filtry ve skutečnosti, si počkejme nejdříve na konec letošního roku, současný stav je na každý pád překvapivý...

Plyny z výfuku referenčního dieselového Cactusu byly po stránce pevných částic čistší než okolní vzduch

Mercedes S 500 má filtr pevných částic a dopadl dobře

Ford Mondeo 1,5 EcoBoost naopak dopadl velmi špatně, ze všech testovaných aut byl jasně nejhorší

Zdroj: Auto Bild

Marek Bednář