Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zdá se, že pokud vás živí řízení aut v jakémkoli smyslu těchto slov, světlé zítřky vás nečekají. A v některých oborech jsou krušné časy zjevně blízko.

Nejsme zrovna velkými příznivci dnešních autonomních vozů. Pokroku dozajista bránit nechceme, problém je v tom, že současné systémy mají k dokonalosti daleko a mnohé automobilky s jejich nasazením příliš spěchají. Teoreticky je auto řízené počítačem výhrou, jenže v praxi žijeme v nedokonalém světě, kde se může kdykoliv stát cokoliv a řadě problémů dokáže předejít jen lidská intuice a inteligence.

To se ale bavíme o běžném silničním provozu i se vší jeho chaotičností. Na některých místech jsou autonomní dopravní prostředky běžnou věcí a dalším, kde by se jí mohly stát, jsou letištní ranveje. Nemluvíme nyní o samotných letadlech, ta jsou částečně autonomní už hodně dlouho, ale o odklízení sněhu z ploch letišť. Právě tímto směrem míří Mercedes-Benz, který započal s testy svých autonomních sněžných pluhů, jimž říká Automated Airfield Ground Maintenance, tedy automatizovaná údržba letištního povrchu.

Tady jde o plně kontrolované prostředí, kde k neočekávanému dochází jen velmi zřídka. Navíc nad frézami vždy bdí operátor, který může jejich provoz okamžitě zastavit. Ve výsledku tedy stačí jen správně nastavit software a následně mohou tyto vozy vyrazit do služby. Ta může být čtyřiadvacetihodinová, neboť stroje neznají únavu a jejich operátoři si snadno mohou předávat službu.

Mercedes má aktuálně k dispozici čtyřčlennou testovací flotilu, přičemž každá fréza je postavena na nákladním voze Arocs. Ten je osazen pohonem všech kol, přední radlicí širokou 7,9 metru a navíc ještě speciálním „koštětem“, které je usazeno vzadu na přívěsu. To dočišťuje ty úseky, kde přední radlice zanechala ještě nějaké menší množství sněhu. Na délku tyto vozy měří 22,9 metru a váží 27 tun.

Každý exemplář je dále vybaven duálním systémem GPS, stejně jako elektronickým mozkem zvaným Remote Truck Interface. Ten umožňuje zmíněnému operátorovi, aby kontroloval veškeré funkce a zároveň měl naprostý přehled o všech vstupních i výstupních datech. Mimo to spolu jednotlivé vozy dovedou navzájem komunikovat, přičemž ví o činnosti těch dalších a mohou mít i svého „vůdce“.

Německá automobilka momentálně započala s testy na bývalé letecké základně nedaleko Frankfurtu, přičemž dodává, že ačkoliv je flotila složena zatím jen ze čtyř strojů, ve finále jich může na jedné ranveji kooperovat až 14. Jsme přitom zvědavi, kdy se od testů přestoupí k reálnému nasazení. Nebude totiž třeba žádné změny legislativy, a jak jsme již zmínili, v tomto případě to snad všem dává smysl. Tedy všem krom pluhařů, kteří se v případě rozšíření podobných vozů stanou zbytnými...

Petr Prokopec