Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Většina lidí se považuje za pozorné a klidné, zatímco ostatní řidiče označí za nezodpovědné a agresivní. A hromada lidí věří, že rychlost zabíjí.

Třebaže za důvodem zavedení rychlostních limitů někdy v 70. letech nebyla snaha o bezpečnost, nýbrž snaha o úsporu paliva kvůli ropné krizi, v posledních letech se nám řidičům a občanům až překvapivé množství lidí snaží namluvit, že rychlost zabíjí. A podle nového výzkumu, který letos v únoru probíhal v několika zemích Evropy, tomu lidi věří.

My k takovým důvěřivcům nepatříme a stojí za námi zkušenosti z Dánska, Spojených států i Austrálie - a v neposlední řadě také z Německa. A ve Velké Británii dokonce zjistili, že snížení rychlostního limitu může znamenat víc nehod se zraněním. Ostatně, i u nás je v plánu na spoustě silnic I. třídy zvýšit dovolenou rychlost z 90 na 110 km/h.

Výzkumu, provedenému pro Nadaci pro bezpečnou dopravu Vinci Autoroutes, se zúčastnilo přes 10 tisíc lidí z Německa, Francie, Velké Británie, Itálie, Španělska, Švédska, Belgie, Nizozemska, Řecka a Polska. 83 % z nich byli řidiči. Na otázku, co pokládají za hlavní příčinu smrtelných nehod na dálnicích, odpovědělo 42 % lidí, že to je vysoká rychlost. Následovala únava se 40 %, nepozornost se 30 % a jízda pod vlivem alkoholu či drog s 25 %; bylo možno vybrat více možností.

Pokud by to byla pravda, Německo by do pár let vyhynulo, protože na většině tamních dálnic není rychlost nijak omezena. Jistě, ne každý tam jezdí přes 150 km/h, ale je dost lidí, kteří klidně přesáhnou dvoustovku. Dalo by se tedy předpokládat, že ostatní země Němce v této otázce statisticky převálcují, ale není tomu tak - bylo to právě Německo, kde vysokou rychlost mělo za velký problém 57 % dotázaných, nejvíce ze všech států.

Velmi zajímavou částí výzkumu je také, jak řidiči vnímají své řidičské schopnosti a sebe za volantem ve srovnání s ostatními řidiči. Sebe ohodnotili lidé v 77 % jako pozorné a v 54 % jako klidné, následovalo 26 % zdvořilých lidí a 6 % zranitelných. 98 % lidí při sebehodnocení uvedlo alespoň jednu kladnou vlastnost, zatímco jen 12 % uvedlo alespoň jednu zápornou vlastnost - zde byly nejčastější hodnocení vystrestovaný u 9 %, agresivní u 3 % a nezodpovědný u 1 % dotázaných. Jako nebezpečný se nehodnotil nikdo.

Hodnocení ostatních řidičů však dopadlo opačně. 83 % lidí uvedlo alespoň jednu zápornou vlastnost, ale jen 34 % uvedlo alespoň jednu kladnou vlastnost. Nejčastější záporná hodnocení byla nezodpovědný u 44 %, vystresovaný u 38 %, agresivní u 30% a nebezpečný u 26 % dotázaných, mezi kladnými se objevil pozorný u 16 %, klidný u 12 %, zdvořilý u 10 % a zranitelný u 9 % odpovědí. Kdo tedy může za problémy na silnicích? Přece „ti druzí”...

S tím patrně souvisí také fakt, že spousta řidičů má sklony přeceňovat své schopnosti. Jako velmi dobré řidiče, 9 - 10 body z 10, by se ohodnotilo 22 % dotázaných řidičů, jako dobré řidiče, 7 - 8 body z 10, se hodnotí celých 67 % dotázaných; celkem se tedy 89 % respondentů považuje za nadprůměr. Nejlépe se - ne zcela překvapivě - hodnotili Řekové a Italové, průměrné bodové hodnocení bylo 8. Nejhůře se 7,2 bodu se ohodnotili Poláci a celkový průměr byl 7,7 bodu.

Zároveň ale 74 % Řeků při jízdě občas nadává ostatním řidičům, v Itálii je toto číslo 63 %, je tedy na čtvrtém místě. Druzí jsou trochu překvapivě Němci s 67 % a třetí jsou Francouzi s 64 %. Jednadevadesát procent lidí také přiznalo, že aspoň občas lehce překročí dovolenou rychlost, a 65 % lidí občas nedodrží bezpečnou vzdálenost od auta vpředu. Vyjma Polska ve všech státech, které se výzkumu účastnily, více než polovina dotázaných občas zůstane v prostředním pruhu, i když je pravý (či levý v případě Velké Británie) volný - včetně Německa.

Právě Německo bylo hned za Švédskem druhé v otázce, který stát podle všech zúčastněných respondentů má nejzodpovědnější řidiče. Švédsko označilo 37 % lidí a Německo 27 %, ze Švédů se za zodpovědné považovalo 59 % lidí a z Němců 43 %. Naopak v případě nejméně zodpovědných řidičů „vyhrála” Itálie s 31 % před Řeckem s 20 % a Polskem s 16 %.

Výsledky se mohou v některých částech zdát nepříliš reálné. Ovšem, z anket některých čtvrtí v některých českých městech, zejména pokud se týkají cyklostezek, parkovacích zón nebo zklidňování dopravy, víme, že není problém dotazník vyrobit tak, aby výsledky vypadaly určitým žádoucím způsobem. Reálná vypovídací hodnota takového výzkumu je samozřejmě nulová, to ale nebrání tomu, aby se používaly jako hlavní argument pro zmrzačení fungujícího a nebo doražení už tak nefunkčního systému.

Tohle ale pravděpodobně nebude ten případ, protože se nám výsledky jeví tak, že si lidé mohli vybrat z různých možností. Také jsou výsledky rozpracovány velmi detailně, což nebývá zvykem u studií, které mají už ze zadání vyjít určitým způsobem; kompletní výsledky najdete obrazem níže - je to 53 stránek v podstatě jen tabulek a grafů, do detailu rozpracovaných.

Tomu, že většina lidí označí sebe za dobré řidiče a ostatní za špatné, jsme ochotni věřit, stejně tak spousta lidí bude mít Italy za nezodpovědné a agresivní řidiče. Výsledky bohužel neuvádí, kdo z dotázaných lidí v dané zemi řídil auto a kdo má zkušenosti jen zprostředkované, i tak ale přináší zajímavý vhled do myšlení evropských řidičů. Souhlasíte s výzkumem, či jsou podle vás například Italové na silnicích velmi zodpovědní? Podělte se o svůj názor v diskuzi...

Já jsem za volantem dobrý, za všechno špatné mohou ostatní, řekne většina evropských řidičů

Zdroj: Vinci Autoroutes

Marek Bednář