Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Vypadalo to jako dobrý nápad. Kamiony by následovaly v těsném sledu a jeden druhému by tak šetřily drahocenné palivo. Moderní technologie to měly umožnit, ale neumožní, nefunguje to.

Odvětví nákladní automobilové dopravy svého času ohromil nápad koordinované jízdy v konvoji zvané platooning. Snaha zvýšit efektivitu přepravy nákladu spočívala v nastolení minimálních rozestupů mezi automobily vybavenými automatizovaným řízením pomocí Wi-Fi, GPS, radarů a kamer. Cíleně blízké vzdálenosti mezi jedoucími kolosy měly snížit odpor vzduchu a tím pádem i spotřebu pohonných hmot, čímž by se snížilo také znečištění ovzduší výfukovými plyny. Pro dnešní dobu to bylo to pravé ořechové.

Jízda takového konvoje připomíná pohyb vlaku, protože řidič v prvním kamionu vede všechny ostatní za sebou. Vůdce skupiny nastaví data rychlosti i trasy, zatímco ostatní vozidla ho více či méně automaticky následují. Prostřednictvím Wi-Fi sítě probíhá synchronizace brzdění či akcelerace, je to zkrátka vlak bez přímého spojení jednotlivých vagónů.

Loni se uskutečnil experiment European Truck Platooning Challenge. Zapojilo se šest automobilek, aby technici na vlastní kůži otestovali životaschopnost ambiciózního projektu. Za volantem seděli zkušební řidiči, kteří byli připraveni kdykoliv zachytit vadné rozhodnutí autopilota. Výsledky spotřeby nafty ukázaly desetiprocentní úsporu paliva při snížení rozestupu aut na délku odpovídající jedné sekundě.

To zní dobře, širší pohled na věc ale přináší dříve nepojmenovaná negativa, která není možné přehlížet. Například uspořádání spoléhající na stejnou brzdnou dráhu funguje jen tehdy, pokud je celková údržba konvoje probíhá na stejné úrovni a vozy i soupravy mají mj. brzdy v obdobně dobrém stavu. Už to je potíž, neboť tahače a návěsy různých společností nikdy nebudou mít stejné vlastnosti. V momentě, kdy je třeba začít brát ohled na „slabší kusy ze stáda” a tomu přizpůsobovat koordinaci celého „vlaku”, jeho efektivita pochopitelně klesá.

Jenže to je jen začátek problému. Tyto konvoje fungují při testech na prázdných silnicích, jakmile ale začnou čelit nepravidelnostem reálného prostředí, výhody platooningu rychle mizí. Pokud jede třeba pět souprav v řadě, logicky musí některé z těch zadnějších reagovat i na problémy, se kterými by jinak jejich řidiči nebyli konfrontováni. Sladit je též obtížné přestávky jednotlivých řidičů. Pokud se to nepovede, už 15 až 20 minut stání celé soupravy kvůli překročení limitu ze strany řidiče jediného vozu neguje přínos zmíněné úspory paliva.

Podobných problémů se objevilo více a z toho důvodu velcí hráči jako Diamler Trucks opouštějí vlastní vývoj takto organizovaného převážení zboží. „Náklady na technologii, kterou bychom museli vyvinout, nejsou vyváženy potenciálními úsporami,“ shrnul situaci Martin Daum za Daimler.

Sen o kamionech korzujících v konvojích úsporných „silničních vlaků” se tak rozplynul. Jediná významná firma, které do něj dále investuje, je Volvo. To ve spolupráci s firmou Peloton dále sní alespoň o možném využití alespoň v případě velmi organizovaných armádních přesunů. Zapomeňte ale na to, že byste někdy mohli vidět konvoj komerčních kamionů na D1. Nakonec ani není o co stát - kdyby se takové dva konvoje začaly předjíždět, nedojeli bychom zřejmě už nikdy nikam...

Zdroje: Jalopnik, Scania Group

Mirek Mazal