Stíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko

Japonsko jsme zvyklí vnímat jako jednu z nejvyspělejších zemí světa, technologickou velmoc, moderní stát. Jeho justiční systém ale připomíná spíše středověk.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Zajímavosti

Stíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko

13.12.2018 | Petr Miler

Japonsko jsme zvyklí vnímat jako jednu z nejvyspělejších zemí světa, technologickou velmoc, moderní stát. Jeho justiční systém ale připomíná spíše středověk.

Už déle než tři týdny se intenzivně věnujeme případu zatčení dlouholetého šéfa aliance Renault-Nissan a hlavního strůjce úspěchu druhé jmenované značky, Carlose Ghosna. Je paradoxem, že právě vedení Nissanu, zejména pak jeho výkonný ředitel a někdejší Ghosnův chráněnec Hiroto Saikawa, je podle všeho osobně odpovědný za zahájení tažení proti donedávna prezidentovi firmy, které vyústilo v jeho rychlý pád z absolutního vrcholu automobilového světa na samotné dno.

O tom, co k tomu mělo vést, jsme napsali už řadu článků a pro dnešek v tom nebudeme pokračovat. Při jejich psaní či pročítání mě ale opakovaně zaráželo, jak Japonci s Ghosnem zachází. Uvážíme-li, že je obviněn ze spáchání společensky pramálo nebezpečného činu (nepřiznávání části osobních příjmů ve zprávách pro akciové trhy mi nepřijde zrovna jako hrdelní zločin), jak nejasné je to, zda se takový čin vůbec odehrál (Ghosnovi právníci říkají, že nepřiznaná byla jen ta část příjmů, která byla definována jako jeho budoucí důchod, teprve bude muset být schválena vedením a tedy nebyla nikomu vyplacena) a jak moc za něj coby nejvyšší šéf firmy mohl být osobně odpovědný (prezident obří korporace podobné zprávy jistě nevypisuje) mi přišlo být nepochopitelné, že je týdny zadržován bez obvinění v dost drsných podmínkách a denně dlouze vyslýchán bez přítomnosti advokáta.

Snad jako většina lidí jsem zvyklý vnímat Japonsko jako moderní, vyspělou zemi, která mimo jiné zajišťuje lidem podezřelým ze spáchání nějakého trestného lidské a férové zacházení už proto, že v danou chvíli jsou zkrátka nevinní. Chyba lávky, justiční systém této země připomíná spíše ty známé z totalitních režimů a Ghosnův případ - když už nic jiného - vrhá na jeho pro nás obtížně pochopitelné fungování více světla.

Nemoc celého systému ukazuje už fakt, že neskutečných 99,97 % obviněných odchází od soudů s rozsudkem: „Vinen.” Jinými slovy, pouhé 3 z 10 000 soudů končí osvobozujícím rozsudkem, jde tedy skoro o formalitu. Něco takového je v západním světě zcela nevídané a podobné míře odsouzení obviněných se z významných zemí (zdola) blíží jen Čína a Rusko, u nichž tento poměr též přesahuje 99 %. Jinak se obvykle pohybujeme celkově v nižších desítkách procent s tím, že u závažných a komplikovaných trestných činů (cokoli od znásilnění po hospodářskou kriminalitu) jde v některých zemích i o jednotky. Pokud vás tedy v Japonsku obviní, máte pomalu větší šanci, že kasina odejdete jako boháči, než že tamní soud opustíte zproštěni viny.

Důvod tohoto stavu je spatřován jednak v neskutečně malých právech podezřelého resp. obrovské moci policie a státních zástupců v kombinaci s nekonečnou sílou přiznání jako důkazu. Na podezřelého je v Japonsku navzdory formální presumpci neviny pohlíženo jako na vinného a úkolem státních zástupců je dostat z něj přiznání. Pokud se tak stane, mají vyhráno, soud v takovém případě prakticky nic nezkoumá.

Státní zástupci pak mají už několikrát probírané, sotva uvěřitelné lhůty a podmínky na to, aby z podezřelých přiznání „vytloukli”, někdy i doslova. V jednom absurdním případu z roku 2013 policie řešila případ, při kterém někdo na internetu vyhrožoval, že zaútočí na základní školu a zabije všechny děti. To byla pochopitelně vážná hrozba, za níž byli postupně zatčeni čtyři podezřelí - dva z nich se během vyslýchání k činu doznali. Až pak se ozval skutečný strůjce hrozby s tím, že dotyčným nasadil do počítačů virus, který hrozbu odeslal, a to s cílem ukázat právě absurditu fungování japonské justice.

Podařilo se, lidé se pochopitelně začali ptát, jak je možné, že se nevinní přiznali k něčemu, co nespáchali. Jak silný na ně musel být vyvíjen tlak, aby něco takového učinili. I díky tomu byla otevřena řada případů z minulosti, mimo jiné kauza Shojiho Sakuraie, který strávil 29 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal. Také on se přiznal a později vzpomínal: „Vyslýchali mě ve dne v noci a říkali, ať se přiznám. Po pěti dnech už jsem neměl sílu a přiznal se. Pro lidi to může být obtížné pochopit, ale být dokola pranýřován... Je to horší, než si myslíte,” řekl svého času Sakurai. Jeden ze státních zástupců byl později propuštěn kvůli tomu, že zadrženým vyhrožoval smrtí nebo je nechával podepsat výpovědi, které si od A do Z sám vymyslel. Byly zjištěny případy fyzických útoků, například kopání do citlivých partií.

Člověk by čekal, že po této a dalších kauzách se japonský systém změní, ale nestalo se, ne zásadně. U 97 procent trestných činů vyšetřovatelé a státní zástupci dodnes nemusí ani nahrávat výslechy podezřelých. Mohou je tedy na základě jediného zatčení postupně až 23 dnů vyslýchat za zavřenými dveřmi bez advokáta či bez možnosti jakkoli komunikovat s vnějším světem (ani přes advokáta, což je zakázané a vysvětluje to, proč jsme dosud od Ghosna neslyšeli byť zprostředkovaně ani slovo, ven šlo jen co pustili státní zástupci). A pokud jim 23 dnů není dost, mohou provést nové zatčení - tento prostor si nechávali zcela záměrně i Ghosna, kterého nejprve zatkli kvůli údajným prohřeškům spáchaným do roku 2014 s tím, že za roky 2015 až 2017 mohou zatýkat znovu. Ironicky řečeno se divím, že si nenechali v zásobě každý rok zvlášť. Upřímně se pak divím, že soud na něco takového přistoupí, pokud musí zadržování bez obvinění vždy po 10 dnech schvalovat.

Během celé této doby není možné propuštění na kauci, to je možné až po sdělení obvinění. Ovšem jen teoreticky, neboť v Japonsku se jen výjimečně stává, aby někdo byl propuštěn na kauci, pakliže se k činu nepřizná. I princip „přiznej se a pustíme tě aspoň na rok domů” je jasný tlak na vyfabrikovaná přiznání. Ghosn obvinění odmítá, a tak jej tedy navzdory výše zmíněnému - trestný čin s minimální společenskou nebezpečností, nejasný skutek, nejasné zavinění - nyní nejspíše čekají minimálně měsíce věznění bez odsouzení, nulovým stykem s blízkými i minimálními možnostmi komunikace s veřejností. A poté statistická šance přesně 0,03 %, že jej soud osvobodí.

Je to pro rozumného člověka za hranicí chápání a není divu, že zejména Ghosnova domovská Francie se bouří. V tamních podmínkách není možné delší jak 24hodinové zadržení bez obvinění, není možný výslech bez advokáta a vyšetřování podobných trestných činů probíhá téměř vždy na svobodě či maximálně s jejím lidsky přijatelným a striktně dočasným omezením. Naše zvyklosti nakonec nejsou zase tak jiné.

Pochopitelně, pro japonskou justici je něco jiného takto zacházet s neznámým mladým delikventem (tím byl zmíněný Shoji Sakurai, „měl záznam” a bylo mu 20 let) a světoznámým, respektovaným manažerem, který je navíc i v Japonsku milován. Ovšem i pro takové případy mají státní zástupci své postupy - Ghosnův případ není jediný, kdy navenek „náhodou” unikají informace např. o honosném životním stylu zadrženého, které mají jeho kredit ve společnosti maximálně snížit ještě před tím, než se systém odhodlá k jakémukoli formálnímu kroku. Více než objektivní boj za spravedlnost to všechno vypadá jako hra mající docílit dehonestace jedné strany ještě dříve, než k věci bude moci říci slova.

Ghosn se tedy při řešení svých patálií dostal do spárů vskutku krutého systému, který nekonečně nerad přiznává chyby - proto je považováno za téměř nepřijatelné, aby obvinění nevedlo k odsouzení. A i když se někdy stane, že přiznání chyby je nevyhnutelné, nevede to automaticky k omluvě a adekvátnímu odškodnění. Ani zmíněný, 29 let neprávem vězněný „vrah” se omluvy nedočkal. Však se přiznal...

Pár výhod ale Ghosn na své straně má. Jen zřídkakdy se stane, aby se japonskému systému za pozornosti celého světa postavil člověk, který požívá tak vysokého respektu doma i v zahraničí, o jehož vině se široce pochybuje a který má dostatek prostředků na to, aby se nařčení bránil s pomocí těch nejlepších prostředků. Tohle bude ještě zajímavé.


Stíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko - 1 - Carlos Ghosn vyjadreni k obvineni PerexStíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko - 2 - Carlos Ghosn Vanoce 2018 v cele PerexStíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko - 3 - Carlos Ghosn odvolani pravy motiv PerexStíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko - 4 - Carlos Ghosn Renault-Nissan nejvetsi na svete Perex
Carlos Ghosn se dostal do křížku s vskutku specifickým justičním systémem. Více, než si kdokoli blíže se nezajímající o Japonsko dokázal před vypuknutím jeho kauzy představit

Stíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko - 5 - Tokyo Detention Center 01Stíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko - 6 - Tokyo Detention Center 02
Stíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko - 7 - Tokyo Detention Center 03Stíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko - 8 - Tokyo Detention Center 04Stíhání šéfa Renaultu a Nissanu odhaluje krutost japonské justice, připomíná Čínu nebo Rusko - 9 - Tokyo Detention Center 05
Už to, v jakých podmínkách je zadržován, bylo varující. V rámci celého krutého přístupu Japonců k zatčeným jde ale jen o špičku ledovce

Zdroje: Quartz, BBC, Financial Times, Auto News

Petr Miler

Reklama

Živá témata na fóru

zobrazit vše

Autobazar

zobrazit vše

zobrazit vše