Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Podle mnohých prognóz mělo být touto dobou pomalu hotovo, například v Německu už měl jezdit 1 milion elektrický aut. Realita je ale úplně jiná.

Při čtení zpráv o příchodu nových elektromobilů na trh by jeden mohl nabýt dojmu, že se ledy opravdu hnuly a začínáme vstupovat do doby, kdy bateriové vozy přestávají být hračkami pro bohaté. Nakonec, mnozí si právě konec této a začátek příští dekády spojovali s jejich masovým rozmachem a třeba v Německu měl podle Angely Merkel jezdit touto dobou už 1 milion elektrických aut. Realita je ale jiná a zájem o ně je i přes štědré dotace minimální.

Přes nenaplnění těchto prognóz si ale mnozí stále myslí, že stojíme na prahu elektrické revoluce. Jak ale upozorňují výsledky studie provedené v rámci skupiny Energy Initiative působící při Massachusettském technologické institutu (MIT), ani s takovým vývojem nelze počítat. Cena elektromobilů přes veškeré nestandardní podpory zůstává pro jejich masové rozšíření zásadní překážkou a zůstane jí ještě po mnoho let.

MIT dokonce tvrdí, že pokroková technologie nikdy nemusí dosáhnout přijatelných cen, pokud bude spoléhat na lithium-iontové baterie, které dnes udržují při životě drtivou většinu mobilních spotřebičů elektrické energie. Ani další desetiletí nemusí stačit na to, aby se rozdíly v cenách konvenčních a elektrických vozidel alespoň zmenšily natolik, aby si obě řešení mohla skutečně konkurovat.

Zjištění vědců jsou tak v rozporu se závěry jiných výzkumných skupin, které předpovídaly cenovou dostupnost elektromobilů v příštích pěti letech. Fakta MIT ukazují, že přirozený přechod na vozidla s nižšími emisemi prozatím není možné očekávat, neboť nenastaly podmínky pro pokles cen akumulátorů. Jedinou cestou, jak vyrovnat hru, je zavedení vysokých ekologických dotací, popř. zavedení restrikcí na provoz vozů se spalovacími motory. K obojímu dochází, takový stav je ale dlouhodobě neudržitelný. Ani jinak bohatá Čína si při prvním náznaku ekonomických nesnází nemohla dovolit udržet vysoké dotace v platnosti a nečekejme, že tomu jinde bude jinak.

Podrobnější rozbor nákladů na pořízení dnešních elektromobilů ukazuje, že jednoznačně nejdražší položkou zůstávají baterie. Přestože jejich ceny v uplynulé dekádě klesly, nyní spíše stagnují a stále představující asi 30-40 procent celkových nákladů na výrobu každého elektrického automobilu. Limitem pro další pokles cen jsou náklady na základní suroviny, které se nevyvíjí příznivým směrem. Podle MIT z porovnání stávajících projekcí vývojů cen baterií a materiálů vychází, že v roce 2025 budou baterie levnější než suroviny - to se rozhodně nestane.

Odhadem dnes stojí lithium-iontová baterie přibližně od 175 do 300 USD (od 4 do 7 tisíc Kč) za kilowatthodinu, přičemž typický středně výkonný elektromobil používá baterii s kapacitou 60 kWh. Výše zmíněné odhady očekávají, že to bude 100 dolarů (2 300 Kč) za kWh do roku 2025 nebo dříve. To je považováno za „magické číslo“, kdy elektromobily a spalovací technika dosáhnou rovnosti maloobchodních cen bez dotací.

Jenže dosažení prahové hodnoty 100 USD (2 300 Kč) do roku 2030 by v příštím desetiletí vyžadovalo stabilizaci materiálových výdajů. Žádný růst by nemohl přijít v období, kdy se obecně očekává výrazný nárůst celosvětové poptávky po lithium-iontových bateriích. To v reálu cenu lithia zvedne, proto podle MIT cena baterií klesne nanejvýš na 124 dolarů (2 900 Kč) za kilowatthodinu. V tomto okamžiku by se sice „celkové náklady vlastnictví“ konvenčních a elektrických aut přiblížily, situaci to ale stejně neřeší. Lidé jinak vnímají vstupní investici při koupi auta, která by u elektromobilů stále byla citelně vyšší, a následné provozní náklady na palivo a údržbu. Proto by stále preferovali klasiku.

Cena baterií by mohla poklesnout s příchodem levnějších materiálů a konstrukcí, na čemž pracuje řada výrobců. Množství používaného kobaltu je redukováno, přesto jedinou nadějí na posun je přechod od dominantního lithium-iontového zdroje ke zcela odlišným technologiím, jako jsou lithium-kovové nebo lithium-sírové kombinace. Veškeré alternativy jsou ale nyní v raných vývojových stádiích, takže je velmi nepravděpodobné, že by někdo dosáhl spolehlivě funkčního výsledku před rokem 2030.

Za výrobce baterii přidal svůj názor Gene Berdichevsky, letitý bateriový expert Tesly a nyní šéf firmy Sila Nanotechnologies. Ten potvrzuje extrémní složitost snížení nákladů na 1 kWh pod 100 dolarů (2 300 Kč) na kWh. Náročný úkol nevidí reálně zejména v kontextu zaběhlých procesů a schůdných technologií. Berdichevsky však počítá s budoucím vylepšením konstrukce stávajících akumulátorů, což by mohlo zvýšit kapacitu a tím i dojezd elektroaut a také také životnost jednotlivých článků.

Ať už dojde na kterýkoliv scénář, MIT odhaduje, že podíl elektrických vozidel a hybridů typu plug-in do roku 2050 vzroste na 33 % celosvětových prodejů, což má daleko k dominanci. A pořád počítá i dobíjecími hybridy, které mají mít na celkovém odbytu elektrifikovaných aut asi poloviční podíl. Elektrická revoluce ve světě aut se zkrátka nekoná a ani není na spadnutí, spalovací motory budou podle všeho dominantním řešením ještě dekády.

Zdroj: Technology Review

Mirek Mazal