Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Když Akira Yoshino v roce 1985 odhalil zcela nový typ akumulátorů, měl na mysli videokamery, mobily či počítače. Nikoliv přepravu osob.

O elektrických autech se poslední dobou mluví den co den a my pochopitelně nezůstáváme stranou. Snažíme se o nich informovat s otevřenýma očima a s nohama ukotvenýma pevně na zemi, pročež nesdílíme stejné názory jako politici či ekoaktivisté zdánlivě bojující o ochranu životního prostředí. Abychom jim nekřivdili, některým o přírodu opravdu jde, jenže buď růžové brýle nebo neznalost fyziky jim brání v pochopení skutečného stavu věcí. Takoví neskousnou protiargumenty, jakkoliv budou založeny na tom, co nám dovolují přírodní zákony, dostupné technologie a stav našich peněženek. Nicméně svět začíná ze svého poblouznění procitat, neboť stále častěji se mluví o věcech, které je třeba vyřešit, aby ony politické cíle mohly být rozumně splněny.

Nejnověji se k danému tématu vyjádřil Akira Yoshino, jehož jméno vám nejspíše nic neřekne. Ale mělo by, chce se dodat. Jde o jednoho z nejpovolanějších expertů na světě, neboť to byl právě Yoshino, kdo v roce 1985 představil prototyp lithium-iontové baterie. Jako anodu použil polyacetylen, než následně přesedlal na stabilnější uhlíkové sloučeniny. Jako první začalo komerčně tyto baterie podávat Sony, v jejích mobilech se objevily již v roce 1991. Sám vynálezce je ve spolupráci s Toshibou nasadil o pár měsíců později.

„Myslel jsem si, že půjde o výhodu na trhu s osmimilimetrovými videokamerami,“ říká ke svému vynálezu souvisejícímu s dnes již zastaralým formátem Yoshino. A dodává, že za oněch třicet let došlo k výraznému rozšíření lithium-iontových akumulátorů do mobilů, laptopů či počítačů. S tím vším přitom původně počítáno bylo, nikdo však ani nepomyslel na skutečnost, že by „li-onky“ mohly pohánět automobily. A právě to je vlastně kamenem úrazu těchto baterií, neboť jejich podstata je pro zamýšlené budoucí využití nedostatečná.

Yoshino naráží i na koncept sdílené elektromobility, stejně jako na auta osazená autonomním řízením. Pro potřeby takových vozů prý lithium-iontové baterie nejsou ideální, i přesto, že prakticky každá automobilka nebo její dodavatelé pracují na navýšení jejich kapacity a s tím souvisejícím navýšením dojezdu. Nezanedbávají ani jejich životnost a cenu. „Vůz sdílený deseti lidmi toho najede desetkrát více. Výdrž baterií se tedy stane nadmíru důležitou,“ poukazuje na zásadní problém Yoshino.

„Auta jsou zcela novou aplikací, budeme si muset počkat, než zjistíme, jaký typ baterií opravdu potřebují,“ říká otec lithium-iontových akumulátorů s tím, že auta potřebují odolnější akumulátory než ty „jeho”. Bez vynálezu zcela nového typu „baterek” tedy masivní rozšíření elektromobilů nepovažuje za možné. Jeho slova musí pomalu budit ze sna řadu manažerů, kteří nám v posledních měsících naslibovali enormní dojezd elektromobilů za cenu dieselových aut. Pořádnou porci ale nabídnou jen zcela nové vozy, s užíváním půjdou jejich možnosti dolů.

V tomto ohledu jen stačí vzpomenout na mobilní telefony, které by teoreticky měly vydržet v pohotovosti několik dní. Ovšem i když na ně asi nesáhnete, kvůli celé řadě procesů běžících na pozadí často potřebují připojit k nabíječce již po jednom dni. Pokud navíc využijete pár aplikací, jste bez „šťávy“ za několik hodin. Pokud tímto způsobem fungujete třeba rok, je kapacita akumulátoru výrazně nižší, než tomu bylo na počátku.

Na jedné straně se kapacita jejich baterií zvyšuje, na druhé straně u nich přibývá systémů se samotným pohybem nesouvisejících. Jedněmi z nich jsou systémy autonomní jízdy, které vysávají baterie ze všeho nejvíce. Nyní k tomu přihoďte sdílení aut, jež povede pomalu k neustálému provozu. Ani to výdrži akumulátorů pochopitelně neprospěje.

Je jasné, že díky sdílení aut bude možné dřívější pořízení zcela nového akumulátoru, ovšem v takové chvíli je třeba se ptát, jakým způsobem bude docházet k likvidaci či recyklaci starých baterií. A to ani nemluvíme o nutných změnách v infrastruktuře, neboť častější užívání vozu bude logicky vyžadovat také častější napájení. Je tedy reálná smrt spalovacích motorů již za 10 či 20 let? Něco takového se i ve stínu Yoshinových slov jeví být extrémně nepravděpodobným...

Zdroj: Bloomberg

Petr Prokopec