Autoforum

/

Foto: Hyundai

Tento krok může překvapit jenom někoho, kdo neví, jak Evropská unie funguje. Jak jednou začne s nějakým utahováním šroubů, nepřestane do chvíle, než strhne závit. Akorát to dělá postupně, aby si toho lidé nevšímali tak, jako kdyby to udělala jedním tahem.

Chceme věřit, že inciativy Evropské unie bývaly alespoň svého času projevy dobře míněných snah o něco pozitivního, postupně se z nich ale vyklubaly kontraproduktivní nesmysly, které ve posílají dolů celý kontinent v záplavě přehnaný omezení devastující produkty, jichž se týkají, a zdražující je současně. Se všemi sekundárními negativními dopady, které to má.

Auta jsou velmi typickým příkladem, nařízení týkajících se zejména osobních vozů je nepřeberné množství a spoustu z nich dobře znáte. Pokud jste si koupili v posledních letech nové auto, jsou vám dobře známé tzv. asistenčními systémy postavené kolem rychlostních omezení. Je to neskutečný nesmysl, navíc často nefunkční, který naprosto postrádá smysl pro realitu řízení automobilu a hystericky zaplavuje kabinu zvuky ve snahu přimět vás dodržovat rychlostní limity, který často v danou chvíli ani neplatí. Tohle normální člověk může leda vypnout a není divu, že lidé tleskají dedikovaným tlačítkům právě pro to.

Kdo ale ví, jak EU funguje, a jak bylo toto nařízení od začátku koncipováno, bylo mu dávno jasné, že tady to neskončí. My jsme ostatně od začátku nazývali tuto věc „omezovači rychlosti”, které vás jednoho dne začnou fyzicky omezovat v tom rychlost překročit. Jen to nemělo přijít hned. Nyní zjevně nadešel ten správný čas.

Podle Telegraphu už Evropská komise zkoumá, jak by vaše auto automaticky zpomalilo, pokud zjistí, že jedete příliš rychle. Tzv. Inteligentní rychlostní asistent (ISA), což je neuvěřitelně eufemistické označení pro omezovač rychlosti, který se povinným v roce 2024 ve své pasivní formě, se tak stane aktivním. Řidiče přece nestačí pouze varovat, je třeba jim rovnou přistřihnout křidýlka. A díky kombinaci GPS, digitálních map, kamer, ISA a sítě 5G by něco takového mohlo být možné.

V praxi by to znamenalo, že rychlostní limit vůbec nešlo překročit. Kde by tedy byla stanovena třeba padesátka, tam by váš vůz jel maximálních 50 km/h, výše ho software nepustil, i kdyby pod kapotou měl tisíce koní a byl schopný jezdit pětistovkou i po stropě. A protože na stejné vlně by se vezla všechna ostatní auta, byl by provoz nejen bezpečný, ale také plynulý a tedy hospodárný. EU by tak jedním návrhem zvládla vyřešit hned několik pro ni palčivých problémů.

Jenže realitou by nejspíš byl jen větší chaos na silnicích. Problém v realizaci tohoto tkví v tom, čeho jsme svědky dnes - tyto systémy nejsou s to vůbec spolehlivě zjišťovat, kde jaký limit aktuálně platí. Koneckonců to nedávno potvrdila i studie britského institutu Thatcham Research. Auta do něj zapojená totiž aktuální rychlostní limit zjistila špatně až ve 25 procentech případů. Tato část systému by nebyla jiná než dnes, jiná by byla jen reakce ISA - místo pípání by přišlo vypnutí přísunu paliva jakéhokoli typu.

EU to ale zase tak netrápí, po výrobcích požaduje jen, aby byl ISA přesný nejméně na 90 procent. Každé desáté stanovení limitu tedy může být nekorektní. Proto nás tedy ani nepřekvapuje, že v autech, která testujeme, je chybovost opravdu vysoká, vůz klidně na dálnici ukáže maximálně osmdesátku nebo i nižší limity, který platil naposledy před pěti kilometry.

Nyní si představte, že vůz nezůstane jen u audiovizuálního varování, ale jednoduše za vás šlápne na brzdy a omezí nejvyšší rychlost třeba na 60 km/h. To bude na dálnici cesta k bezpečnosti jako blázen, zvlášť když okolo pořád budou záplavy aut bez podobného nesmyslu na palubě. Výrobci by na takové inciativy měli říci jasné ne, protože to kazí i jejich byznys. Ale o co, že tomu jen zatleskají a udělají ještě víc než musí? Je to v principu stejný nesmysl jako elektromobily - sebezničující hloupost, které lze předejít. Ale to je třeba myslet a o něco se snažit, v módě je tupě následovat libovolné podobné iniciativy...

Zdroj: The Telegraph

Petr Prokopec