Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Elektronická stabilizace je fajn věc, i když Darwin by možná nesouhlasil. Dává to ale právo Evropské unii nutit jej bez výjimky úplně všem?

Od 1. listopadu 2011 musí mít podle nařízení Evropské komise každý nově homologovaný automobil povinně instalovaný elektronický stabilizační program. Od roku 2014 pak bude muset být tento systém v každém nově prodaném voze, tedy i v tom, který byl homologován před uvedeným termínem. Toto ustanovení je závazné a nevím o tom, že by třeba malosériové značky typu Morgan, Ultima, Kaipan nebo Ariel měly zvláštní výjimku, čímž se z pohledu nákladů na vývoj některým firmám asi značně zkomplikuje podnikání.

Též mnohým zákazníkům podobné regulace komplikují život. Nové auto by mohlo stát 100 tisíc korun, pokud by v něm nemuselo být ABS, ESP, „asistent” nabádající k zařazení toho či onoho rychlostního stupně, systém start and stop, kapota, která nezlomí nohy ani osteoporóznímu králíkovi a tisíc dalších řešení, které přímo či nepřímo diktují evropské předpisy. Takto si za tyto prvky musíte zaplatit, ať už je chcete, nebo ne. Platíte za ně i tehdy, kdy pro ně nemáte žádné využití, nebo vám dokonce znepříjemňují jízdu. O vaše preference se tu nikdo nezajímá, rozhoduje vyšší zájem, samozřejmě ten evropský.

Aby nedošlo k mýlce, ESP jako takové považuji za užitečnou věc. Přínos je nesporný třeba proto, že dokáže velmi účinně korigovat drobné chyby méně zdatných řidičů anebo pomoct s řešením nenadálé krizové situace, které můžou ve slabší chvilce velmi nepříjemně překvapit i zkušenějších.

Netuším, jestli je vedena nějaká oficiální statistika a odkud se berou „zaručené“ informace třeba o tom, že ESP dokáže v osmi z deseti kritických situací zabránit dopravní nehodě (z pohledu řidiče popisujícího nenadálou událost jde asi o značně subjektivní výklad a testování v umělých podmínkách zase nikdy nedokáže zcela nasimulovat moment překvapení), ale řekněme, že základní myšlenka stabilizace byla a je správná.

Na druhou stranu je zde ale i vysoká pravděpodobnost, že se ESP může nepřímo podílet na zvyšování rizika vzniku dopravních nehod i jejich následků. Samozřejmě asi neexistuje moc lidí, kteří ráno usedají za volant s nápadem omotat vůz o nejbližší strom nebo sestřelit protijedoucí automobil, ale podvědomý pocit nesmrtelna vyvolaný i přítomností elektronické obezličky není u některých řidičů fantasmagorie. Však starší americké statistiky spojené se zaváděním jiného podobného systému, ABS, ukázaly, že instalace tohoto systému nehodovost vůbec nesnížila, právě naopak. Řídí totiž stále člověk a pokud jinak prospěšnému systému začne přikládat schopnosti, které objektivně nemá, může vše skončit ještě hůře než bez něj. A nezřídka končívá.

Ač to bude někomu připadat zvláštní, tak fyzika pořád platí i pro německá auta, stříbrné služební Octavie, vozy půjčené od rodičů a překvapivě také pro policejní Passaty. A pokud někdo vytrvale ignoruje blikání kontrolky ESP, koleduje si akorát o to, že se i se zapnutou stabilizací příště podívá do pangejtu nebo mezi světla jiného auta ve výrazně vyšší rychlosti, než kdyby stabilizaci neměl.

Podle výše popsaného nepovažuji stabilizaci za spásonosnou věc, ale spíše za dobrého pomocníka pro řidiče, kteří mají potíže s koncentrací, chybí jim zkušenosti a nadání anebo prostě považují za důležité mít ESP v autě. Osobně mám ve zvyku po usednutí za volant stabilizaci podle možností vypnout. Dělám to proto, že mě to vždycky přiměje soustředit se na vůz, podmínky na silnici i okolní provoz.

Třebaže si to nemyslí všichni, deaktivování stabilizace není ekvivalent pro rychlou jízdu a instantní propouštěcí list z tohoto světa. Například na namrzlé silnici mě takové rozhodnutí prostě donutí zpomalit a věnovat se místo světélku na přístrojovém panelu chování vozu. Někdo jiný může jízdu v podobných podmínkách vnímat za velmi stresující zážitek a raději by zastavil, než by měl sáhnout na tlačítko ESP. Jiní zase spoléhají, že to elektronika prostě nějak vyřeší za nich. Kdo z těchto příkladů představuje větší riziko pro své okolí, je asi na dlouhou diskusi a to jsme zdaleka nevyčerpali všechny možnosti.

Rozšíření ESP i bez EU pomohla medializace losího testu Mercedesu třídy A, který měl své následovníky

Při monotónních dlouhých cestách na dálnici taky nevidím důvod, proč bych ESP vypínal, to ale neznamená, že jej považuji za cosi nevyhnutelnost. To si ale rozhodně nemyslí EU, která už zase ví, co je pro nás nejlepší a opět diktuje paušálně ve jménu „i kdyby to zachránilo jen jeden život“. Zvláštní, protože podíl zastoupení ESP v nově prodaných automobilech dlouhodobě stoupá a smrtelné nehody naopak pozvolna klesají (možná je v tom dokonce přímá souvislost). Jenže ono se tak dělo i bez intervence EU.

Jistě, už víme, že unie má 100 a více nápadů, jak mít silnice bez mrtvých už v roce 2050, ačkoli její některá rozhodnutí vypadají s jejími zásadami značně ironicky. Třeba mohutné prosazování pneumatik s nízkým valivým odporem za účelem snížení pár gramů emisí CO2. Brusel nezapomíná zdůrazňovat, kolik to může ročně ušetřit paliva, ale jaksi už zapomíná dodat, že tyto typy pneumatik vyrobených z tvrdších směsí vykazují horší trakci. Čímž nechci říct, že jsou přímo nebezpečné, ale optikou EU nutící ESP všem, by rozhodně měly.

A to je celá podstata problému, kterou jsem chtěl zdůraznit. Místo svobodného rozhodování socialistická potřeba kolektivně rozhodovat a diktovat, co je pro nás dobré. A pokud jsme to zjistili dávno předtím i sami a jsme navíc ochotni zaplatit to z vlastní kapsy, tak ještě přitlačit na pilu, aby náhodou někdo nevyčníval ze stáda. Osobně sice chápu, že spousta řidičů se nedokáže zamyslet nad tím, jestli je vzhledem k jejich řidičským schopnostem lepší metalíza nebo ESP. Ale mnohem více mě děsí ta povinná generalizace, která má snahu ve všem, co děláme, smést i poslední zárodky svobodné volby. Kam to vede, všichni víme. A to je podle mě možná horší, než těch nevím kolik mrtvých, kteří zemřeli z nedostatku ESP.

Miro Mihálik