Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pařížský zákaz provozu vozidel registrovaných před rokem 1997 začne platit od příštího měsíce. Ve všedních dnech jedině s novým vozem, rezidenty nevyjímaje.

Paříž bude již brzy městem bez smogu, bez čoudících aut a s mladými usměvavými maminkami, korzujícími po Champs-Élysées s miminky v kočárku. Tedy, teoreticky - podle autorů zákazu provozu aut vyrobených dřív než v roce 1997. Tento zákaz má začít platit od července letošního roku, podle plánu, který byl schválen už vloni v únoru.

Zákaz vznikl za velké podpory pařížské starostky Anne Hidalgo a má být bojem proti smogu, se kterým toto město má dlouhodobě problémy. Předcházely mu mimo jiné zákazy jízdy některých aut podle registrační značky - v pondělí nesměla jezdit auta se sudým číslem na značce, v úterý s lichým, ve středu zase se sudým a tak až do neděle, kdy mohli jezdit všichni bez omezení.

Návrh, který byl schválen zkraje loňského roku a jehož největší část vstoupí do účinnosti začátkem letošního července, je skutečně přísný. Ve středu Paříže, prostoru zhruba ohraničeném obchvatem zvaným Periphérique, nebudou smět jezdit auta - benzínová ani dieselová bez rozdílu - prvně registrovaná před 1. 1. 1997 a motocykly prvně registrované před 1. 1. 1999, a to během pracovního týdne. V sobotu a v neděli nebude provoz takových strojů omezen.

Ohromující je, že zákaz nebrání vjezdu, nýbrž zakazuje provoz. Výjimky pro rezidenty neexistují, všichni bez rozdílu musí mít vůz buď novější, nebo musí v pracovních dnech chodit pěšky. Nemusíme snad dodávat, že takové opatření bude největším problémem pro obyvatele s nejnižšími příjmy, tedy pro ty, kteří na nové vozidlo zkrátka nemají. Jestli budou z nařízení vyňata historická vozidla s patřičnou registrací, nevíme.

Aut starších roku 1997 je v Paříži prý registrováno asi 10 %, což není mnoho, ale také to ani zdaleka není nula a majitelům těchto 10 % aut může nové nařízení způsobit vážné problémy. Je nutno podotknout, že spousta z těchto aut nemusí být provozována denně, můžou to být spíš víkendové hračky; pro jejich majitele bude zákaz nepříjemný, ale přežijí ho, mají-li na všední den jiné, novější auto. Něco takového ale ani zdaleka nelze předjímat jako fakt.

Další poznámkou může být, že ojetý automobil z roku 1998 si dnes může dovolit většina lidí. Takové řešení je ovšem jen polovičaté, protože zákaz se má do roku 2020 - to je už za čtyři roky, nezapomínejme - zpřísňovat, a to docela rychle. V té době mají mít v Paříži zakázán provoz auta starší než z roku 2010. A to už bude problém pro výrazně větší počet Pařížanů.

Zákaz bude od letošního července vynucován tak, že auta budou rozdělena do šesti kategorií, označených čísly 1 až 6, a majitelé nalepí na sklo odpovídající nálepku. „Jedničku” dostanou elektromobily a hybridy, další čísla budou podle nějakého měřítka rozdělena starším konvenčním autům. Vozy starší roku 1997 budou považovány za kategorii 7 a nedostanou nálepku žádnou.

Zajímalo by nás, proč byl jako hranice zvolen rok 1997. Nabízela by se metoda podle normy Euro, kterou dané auto splňuje, podobně jako tomu je v Německu. Ovšem Euro 2 začalo platit v lednu 1996 a Euro 3 v lednu 2000 - a existují i mnohem starší auta, která plní Euro 2. Rok 1997 tu nicméně nesedí. Víme ale, že takto budou klasifikována nejen pařížská auta, ale potenciálně všechna ve Francii; šest kategorií posvětila ministryně životního prostředí Ségolène Royal.

Nálepka na sklech, kterou by francouzská auta měla mít, údajně má pomoci i v případě zavádění nárazových omezení ve chvílích, kdy bude smog příliš velký, a to nejen v Paříži. Kromě toho o opatření podobném tomu pařížskému přemýšlí další francouzská města, např. Grenoble, Bordeaux nebo Štrasburk.

A samozřejmě, proti pařížskému zákazu existuje opozice. „Tyto zákazy nepřinášejí vůbec nic z environmentálního hlediska,” říká Daniel Quero, prezident organizace 40 millions d'automobilistes. „Jediným důvodem, proč je Anne Hidalgo prosazuje, je snaha vytlačit auta z hlavního města, bez ohledu na ekonomické a sociální následky,” pokračuje v kritice. Uvádí také, že budou nejvíce zasaženy nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

Zkušenosti z Německa ukazují, že emisní zóny přinášejí buď minimální nebo nulové zlepšení. Jaké budou výsledky pařížského zákazu, zatím těžko předjímat. Troufáme si ale tvrdit, že velké zlepšení se nedostaví. Ve stylu socialistické politiky, která je pařížské radnici vlastní, je ovšem pravděpodobné, že ani v případě nulové změny nebude zákaz zrušen.

Zdroj: The Verge

Marek Bednář