Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Kam na dovolenou, pokud se při pomyšlení na válení se na pláži otřepete? Alpy skrývají hodně nádherných silnic, ale nejen ony.

Léto se blíží a ideální dovolenou člověka s vysokooktanovým benzinem v žilách je všechno, jen ne dojet autobusem do Chorvatska nebo na francouzskou Riviéru a týden tam kynout na pláži. Naštěstí na světě existují hory a přes ně je potřeba se nějak dostat. Kromě dlouhých tunelů, kterými jezdí ony autobusy, existují klikaté silnice přes horské průsmyky, vinoucí se jako had krásnou krajinou mezi horami. Kolegové z britského Car Throttle dali vzniknout krátkému videu, ukazujícímu devět krásných silnic, které rozhodně stojí za to navštívit.

První na videu je francouzský Col de Turini, který najdete na jihovýchodě Francie, kousek od Nice nebo Monaka. Tuto silnici asi netřeba příliš představovat, zná ji každý fanoušek rallye - tvoří jednu z erzet Rallye Monte Carlo, která se ještě nedávno jezdila v noci a vžil se pro ni název „Noc dlouhých nožů” podle dlouhých kuželů světlometů závodních aut, které šermovaly tmou při jízdě serpentinami. Col de Turini je tvořen silnicemi M70 a D2566 mezi vesnicemi La Bollene - Vesubie a Moulinet s nejvyšším bodem v 1 607 metrech nad mořem.

Australská Great Ocean Road se vine po pobřeží mezi městy Torquay a Allansford v provincii Victoria. Je dlouhá 243 kilometrů a má číslo B100. Jezdí se po ní už od roku 1932 a v současnosti je to turistická atrakce, takže přes den tam bude asi docela silný provoz. Victorijský autoklub ji uvedl jako nejlepší turistické místo v provincii. Je na ní omezena rychlost místy na 80 km/h, místy na 100 km/h. Asi nejlepší bude se tam vypravit v neděli nad ránem, kdy turisté ještě spí.

Zpátky v Evropě najdeme severoitalský Passo dello Stelvio, německy Stelvio Pass, silnici se 48 vracečkami a s nejvyšším bodem ve výšce 2 757 metrů nad mořem. To ji činí druhou nejvýše položenou zpevněnou silnicí v Alpách, hned za Col de l'Iseran nad slavným lyžařským střediskem Val d'Isere, který je s 2 770 m. n. m. první.

Stelvio Pass je silnicí č. 38 na severu Itálie, vedoucí z vesnice Spodigna do městečka Bormio. U vrcholku těsně líže hranici se Švýcarskem a byla „třešničkou na dortu” v první epizodě desáté řady britského televizního Top Gearu, kde trojice moderátorů vyjela hledat nejlepší silnici na světě v Astonu V8 Vantage N24, Porsche 911 GT3 RS a Lamborghini Gallardo Superleggera.

Čtvrté místo na videu asi opět netřeba zvlášť představovat, zejména pravidelným čtenářům našeho webu - je to Severní smyčka německého Nürburgringu, na které už jsme i otestovali několik aut. Asi nejslavnější okruh světa leží v západoněmeckém pohoří Eifel a můžou na něj všichni po zaplacení „vjezdného” - je to tedy taková dvacetikilometrová klikatá jednosměrka s mýtným. Vesnicí pro zadání do navigace je Nürburg a z Prahy je to necelých sedm stovek kilometrů.

Z Německa se dostaneme do jihovýchodní Asie, konkrétně na Tchaj-wan. Těsným skalnatým kaňonem Taroko se tu vine úzká silnice s číslem 8 vedoucí z východního na západní pobřeží, na které je jen výjimečně dovolena rychlost vyšší než 30 km/h. Je to hlavní silnice, třebaže je úzká a klikatá, takže je potřeba počítat s autobusy, které se sem jen tak tak vejdou, chodci, skútry a nákladními auty, převážejícími mramor, který se tu na některých místech těží.

Zpátky v Evropě, tentokrát na jejím severu, v Norsku, najdeme Trollstigen, tedy Trollí stezku. Silnice č. 63 v okrese Rauma u fjordu na severozápadě jižní „tlusté části” Norska vede mezi městem Andalsnes a vesnicí Valldal v okrese Norddal. Její vrchol leží zhruba v 850 metrech nad mořem, nesmí na ni vozidla delší než 12,4 metru a přes zimu je uzavřena kvůli sněhu. Je to také turistická atrakce, v sezóně tudy denně projede cca 2 500 aut, takže jízda za brzkého rána bude řidičsky lepší.

Sedmou silnicí na videu je horská silnice Snaefell na ostrově Man, která má oficiální číslo A18 a spojuje město Douglas s Ramsey na severovýchodě ostrova, který je také jedním z mála míst na světě bez rychlostních omezení mimo obce. Je dlouhá přes 24 kilometrů a je součástí slavné Isle of Man Tourist Trophy, každoročního závodu po silničním okruhu na celém ostrově, jehož jedno kolo měří 60,7 kilometru a jede se jako časovka. Závod je zřizován zákonem ostrovního parlamentu a jede se na přelomu května a června.

Americký Pikes Peak opět jistě každý zná, minimálně z neuvěřitelné jízdy Sebastiana Loeba, který před necelým rokem zajel závod do vrchu na Pikes Peak Highway v čase 8:13,878 a ukrojil tak 93 vteřin z již tak vynikajícího loňského rekordu Rhyse Millena 9:46,164. Když se ale nezávodí, Pikes Peak Highway je 31 km dlouhá silnice, vedoucí z coloradského městečka Cascades na vrchol Pikes Peak ve výšce 4 302 metrů nad mořem. Po zaplacení mýta je vjezd volný, pokud není odstranění sněhu „příliš obtížné”.

Celá trasa Pikes Peak Highway je v současnosti vyasfaltovaná. Proti tomuto kroku vznikaly petice, hlavními důvody pro nahrazení šotoliny asfaltem bylo, že se nezpevněná část cesty musela každoročně nákladně opravovat navážením stovek tun nového materiálu.

Poslední silnicí na videu je rumunský Transfagarasan, sedmdesátikilometrový průjezd pohořím Fagaraš mezi městy Sibiu a Pitesti s označením DN7C, opět dobře známý našim čtenářům z našeho loňského testu. Podobně jako některé ostatní silnice na tomto seznamu, i toto je běžně použitelná dopravní tepna, proto tu bývá silný provoz. Nejvyšší bod je ve výšce 2 034 metrů nad mořem. I sem se ve 14. sérii podíval britský televizní Top Gear a prohlásil tuto silnici za lepší, než Stelvio Pass. Náš poněkud odlišný názor už znáte.

Transfagarasan byla dokončena v roce 1974 za vlády Nikolae Ceausesca, generálního tajemníka rumunských komunistů, popraveného v roce 1989 mj. za genocidu. Impulzem ke stavbě byl vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968; Ceausescu chtěl mít možnost rychle překonat hory v případě, že by se Sověti pokusili o něco podobného i v Rumunsku.

Pokud se tedy při pomyšlení na strávení týdne někde na pláži mezi hloučkem Čechů nadávajících na nepříliš chutné chorvatské pivo s rohlíkem s paštikou v ruce a stánkem s drahou zmrzlinou otřepete, těchto devět míst by mohlo být více než vhodnou náhradou. Takový Col de Turini jde spojit se Stelvio Passem a i s nějakým tím koupáním v moři nebo třeba v horském jezeře.

Ostatně, hranice Itálie s Francií nebo Švýcarskem skrývá takovýchto průsmyků nepočítaně, hovoříme z vlastní zkušenosti, a vážně to není tak daleko. Věkový limit stranou a šťastnou cestu...

Devítka silnic na videu není ani zdaleka všechno, co lze s autem po světě projet, ale všechna místa jsou velmi zajímavá

Zdroj: Car Throttle

Marek Bednář