Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Politici nad změnou spotřební daně z paliv o korunu váhají jak Kasparov nad posledním tahem. Jako by se státní kasa dost nenažrala i bez ní.

Tip: Pokud se vám níže popsaný stav nelíbí, připojte se k naší online petici za snížení spotřební daně z benzinu a nafty, pokusíme se jej změnit.

Ceny benzinu a nafty lámou rekordy, a tak se z jindy okrajového tématu stává záležitost interesující politické špičky. Během uplynulého víkendu se tak v tisku objevily zprávy o tom, že by za současného stavu mohl stát svolit ke snížení spotřební daně z těchto paliv. Ta je totiž na evropské poměry nadprůměrně vysoká a především ona činí výslednou cenu u čerpacích stanic vyšší než v některých okolních zemích. To nakonec není ku prospěchu nejen nám, řidičům, ale ani státu, neboť pro něj nejzajímavější nákupy ze strany velkých dopravců se v České republice jaksi neodehrávají. Tento stav ostatně navodilo dřívější zvýšení této daně z nafty, a tak ani nemůže být pochyb, že je to tím.

Zdá se to být jako jednoduchá rovnice a snížení daňového zatížení bychom mohli očekávat jako hotovou věc. K něčemu podobnému má ale dnešní stav daleko. Ministr dopravy Pavel Dobeš rovnou říká, že je to pro něj „mrtvý nápad”, opoziční ČSSD se ústy svých představitelů vyjádřila v tom smyslu, že předloží návrh na snížení daně možná o dvě, ale spíš jednu korunu na litr. Jenže ČSSD u vlády není, a tak z toho asi nic nebude. I kdyby ale bylo, zdá se mi to za současné situace jako dost málo. Rozhodně dost málo na to, jak moc peněz z nás stát prodejem benzinu a nafty tahá peněz.

Abychom pochopili, o jak ohromné množství peněz se jedná, nevezmeme v úvahu jen samotné daňové zatížení paliv, ale veškeré odvody státu od chvíle, kdy si nějaké peníze vyděláme svou prací až do momentu, kdy je u čerpací stanice položíme na stůl. Český daňový systém je totiž složitý jak rádio, a tak nestojí ani čistě na přímých daních, ani na těch nepřímých. Některým daním (jako sociální pojištění) ani neříká daň, část z nich nechává z vašich příjmů platit zaměstnavatele, aby vypadaly jako že nejsou, a tak bychom toto téma mohli komentovat ještě chvíli. Náhoda? To určitě. Však čím méně přehledný a více rozkouskovaný systém bude, tím ochotněji budou lidé platit - nebo co byste řekli na třeba osmdesátiprocentní daň? Nehoráznost? Ona ve výsledku (záleží, co si nakonec za své peníze kupujete), nemusí být o mnoho nižší, ale nevypadá tak, když vám stát postupně řekne čísla jako 15 nebo 20 a pak vám je teprve poslepuje dohromady.

Už přímé daně jsou vysoké

Výpočet celkového daňového zatížení ponecháme kolegům z webů o financích, kolik ale skutečně musíte vydělat na jeden litr benzinu a jak velký je poměr mezi vaším výdělkem a skutečnou cenou benzinu, to si říci můžeme. Poněvadž je daňové zatížení u nás stále dosti progresivní (oněch 15 procent samotné daně se sice s výší platu nemění, procento celkových odvodů ale z vícero důvodů ano), musíme použít nějaký modelový příklad, který bude vlastní alespoň části z vás.

Vzhledem k tomu, že statistiky říkají, že naším typickým čtenářem je člověk ve věku 35-44 let s vysokoškolským vzděláním, řekněme, že si vyděláte třeba 33 500 Kč hrubé mzdy (a prosím, neuražte se, pokud si vyděláte dvojnásobek nebo jen polovinu, je to prostě příklad). Stát u nás této hodnotě říká „superhrubá”, ale to je hloupý marketing, i když méně hloupý než ten starší - ten tuto sumu ignoroval zcela a hrubou mzdou nazýval něco, co jí ve skutečnosti nebylo.

V takovém případě se váš jinak jistě zasloužený příjem sníží o 2 955 Kč daně (daň 5 025 Kč minus sleva na dani ve výši 2 070 Kč), sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem ve výši 2 750 Kč a totéž placené na oko zaměstnavatelem (z čeho by na to asi vzal než z výsledků vaší práce...) ve výši 8 500 Kč.

Celkový odvod státu tedy činí 14 205 Kč. To je 42,4 % (pokud vyděláváte více, bude to kvůli fixní slevě na dani ještě více, v opačném případě o méně) z ceny vaší práce, kterou pro vašeho zaměstnavatele má. Teprve se zbylými 57,6 % můžete vyrazit na nákupy. Tak proč si nezajet třeba pro plnou...

Je jedno, u jaké čerpací stanice nakoupíte, obrovským daním se nevyhnete u žádné

A ty nepřímé u paliva ještě vyšší

Podle statistiky firmy CCS činila k 21. lednu průměrná cena benzinu rovných 36 Kč, nafty pak 36,71 Kč. Abychom výpočet dále zbytečně nezdvojovali, řekněme, že máte auto na benzin, ono se to i s touto kulatou cenou bude snáze počítat. U nafty ale bude situace jen o málo jiná.

Abyste měli oněch 36 Kč potřebných na 1 litr paliva, museli jste si v souladu s předchozím výpočtem reálně vydělat 62,50 Kč, rozdíl už je nenávratně ve státní kanalizaci kase. To není nic nového, stačí použít trojčlenku. Jenže to je jen začátek.

Samotné palivo je totiž zatíženo enormními daněmi. Patrně vám neřeknu nic nového, když konstatuji, že každý litr benzinu podléhá spotřební dani ve výši 12,84 Kč, u nafty je to 11 Kč. To ale není vše, ještě si musíme zaplatit 20 % daně z přidané hodnoty, kterou je navíc zatížena nejen cena samotného paliva, ale i ona spotřební daň.

Takže pro pořádek: přišli jste k čerpací stanici se zdaněnými penězi, těmi zaplatíte další daň a ještě daň z daně. To je fér, ne?

Když si dáte dohromady tyto tři složky, zjistíte, že ze současné ceny benzinu ve výši 36 Kč tvoří cena samotného paliva jen 17,16 Kč, dalších 12,84 Kč spolkne spotřební daň a zbylých 6 Kč DPH. Daňové zatížení benzinu tedy činí 18,84 Kč neboli 52 procent toho, co musíte zaplatit u „pumpy”.

Není pak už nic snazšího, než si dát obojí výše zmíněné dohromady.

Ropu je nezbytné složitě těžit, převážet nebo rafinovat. Žádná ze zúčastněných firem přitom z jejího prodeje neprofituje zdaleka tolik co stát, který jen natáhne ruku...

Krmeni sliby dojíme prachy

Pokud tedy má vaše pracovní činnost pro vašeho zaměstnavatele cenu 33 500 Kč měsíčně, musíte udělat práci v hodnotě 62,50 Kč, abyste si mohli koupit litr benzinu v hodnotě 17,16 Kč. Zbylých 45,34 Kč neboli 72,54 % všech peněz co jste původně vydělali, postupně zamíří do kapes státu. Ani v absolutních číslech nezní situace o mnoho pozitivněji - na plnou pětapadesátilitrovou nádrž benzinu, jehož skutečná hodnota je 943,80 Kč, musíte udělat práci v hodnotě 3 437,50 Kč. Zbylých 2 493,70 Kč už je, nebo ještě vyrazí směr pokladna státu.

Toho státu, který za ně třeba postaví několikanásobně předražené dálnice, obchvat Prahy dražší než nejdelší most světa nebo nicneřešící rychlá auta dopravní policie. Zkrátka tomu nejhoršímu existujícímu hospodáři. A to ani nezmiňuji, že cenu benzinu i nafty stát uměle zvyšuje povinným přimícháváním přeceňovaných biosložek - jen si tím nevydělává sám, ale podporuje „podnikání” (promiňte, ale participace na podobné státní mašinerii pro mě není byznys) lidí jako je Alexander Babiš. Nebo že si pro benzin možná zajedete po dálnici, na které zaplatíte mýto nebo si budete muset koupit dálniční známku. A podobných skrytých zdanění je tu ještě několik.

Už chápete, proč se řidičům říká dojná kráva? Až tedy zase pojedete natankovat, vzpomeňte si, že jste s každým koupeným litrem nadojili do státní kasy něco kolem 46 Kč. A nebo si na to vzpomeňte, až budou politici váhat nad tím, jestli spotřební daň z benzinu nebo nafty snížit o jedinou korunu. Zřejmě neudělají ani to, velký kus žvance by si tím přitom od pusy neodtrhli...

Walter Kraft