Autoforum

/

Foto: Porsche

Designově už to není to pravé ořechové, jízdně a kvalitou je to ale pořád auto, kterému se spousta modernějších strojů nedokáže rovnat. Při koupi je ovšem třeba jednat pragmaticky, na rozdíl od automobilky, která jednala dogmaticky a dodnes toho musí litovat.

Nové Porsche Cayenne startuje na 2,6 milionu korun, za což dostáváte 353 koní. Pokud ovšem svůj rozpočet zdvojnásobíte, můžete počítat dokonce s třikrát vyšším výkonem, za kterým stojí alternativně nabízený elektrický pohon. Utrácet se dá ale ještě daleko víc, pokud se rozhodnete jít hybridní cestou - jakkoliv kombinace osmiválce a elektromotoru vám přinese „pouze“ 739 koní. Na druhou stranu se ale nemusíte strachovat, zda je někde poblíž nabíječka, kterou štamgasti sběrných surovin nepřipravili o měděné kabely.

Pokud ovšem nepotřebujete nový Cayenne, můžete vzít v bazarech zavděk ojetinou, přičemž v takovém případě vám stačí sotva desetinový rozpočet. Pojízdné exempláře první generace lze totiž pořídit za nějakých 10 tisíc Eur, tedy za přibližně 242 tisíc korun. Pod kapotou jim navíc může stále trůnit třílitrový šestiválcový turbodiesel, tedy pro tento typ auta velmi vhodná pohonná jednotka, která sice svými 240 kobylami neohromí, reálnou spotřebou vás ovšem nezruinuje. A dnes takovou do Cayenne vůbec nekoupíte, naftové verze automobilka navzdory přetrvávající poptávce už před léty dogmaticky zařízla.

Kolegové z Auto Bild dosáhli za volantem jednoho z posledních vyrobených exemplářů první generace (továrna v Lipsku jela až do prosince 2009, kdy se zavřela kvůli přípravám na nástupce) 11,8litrového průměru, což na 2 315 kilogramů těžké a 4 798 milimetrů dlouhé SUV není špatné. Jak ovšem dodávají, navzdory rozměrům není Cayenne uvnitř královsky prostorný. A jakkoliv celou rodinu pojme, hlavně vzadu je patrné, že Porsche ještě s kabinou neumělo tak dobře pracovat jako u pozdějších iterací.

Po stránce kvality nicméně autu není co vytýkat. Automobilka již před dvěma dekádami nabízela pomalu nekonečné množství výbavy, pročež dnes můžete počítat s koženým čalouněním či Alcantarou, karbonem nebo hliníkem a audiosystémem Bose. Kromě toho přišla s řadou speciálních edic jako Transsyberia, Design Edition či verzí GTS, jakkoli v jejich případech bylo třeba počítat povětšinou s výkonnějším, ovšem také žíznivějším benzinovým osmiválcem.

Právě před tímto ústrojím ovšem kolegové varují více než před dieselem, a to kvůli vložkám válců z vrstvou Nikasilu, které se mohou uvolnit a vést tak k nadměrné spotřebě oleje či dokonce poškození pístů. Nadměrnou pozornost si ovšem při nákupu zaslouží každý kousek, už jen kvůli svému stáří. Dá se totiž předpokládat, že kupovat jej budete již od několikátého majitele v řadě, přičemž servis - povětšinou autorizovaný - navštěvovali pravidelně nanejvýš jen první dva.

Na jednu stranu je tak sice hezké, že Cayenne sdílí řadu komponentů s Volkswagenem Touareg a Audi Q7, pročež mnohé náhradní díly seženete snadno a levně, ovšem na tu druhou je třeba počítat se značným opotřebením mnoha z nich. Pro řadu lidí bylo navíc SUV pracovním nástrojem, který využívaly kvůli jeho 3,5tunové tažné kapacitě. Pokud vám tedy majitel neprokáže zdokumentovanou péči, raději ruce pryč, jinak vás servis svlékne z kůže.

Kromě motoru a převodovky se zaměřte hlavně na vzduchový podvozek, kterým je osazena většina aut - kvůli stáří mohou být špatné kompresory a přetlakové ventily. Pokud pak má vůz panoramatické okno, to může propouštět vodu, zatímco ozdobné hliníkové lišty dveří jsou náchylné ke korozi. A jejich náhrada je velmi drahá. Cayenne je tak zkrátka pravověrné Porsche, ať už v případě příjemnější řidičské stránky, nebo té méně příjemné týkající se údržby. Za trochu rizika ale stojí, mnoho lepších a pro aktivní řidiče přijatelných SUV nevzniklo.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec