Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Rezervní kolo je jednou z obětí tlaku na snižování spotřeby. Jeho náhrada, lepicí sada, funguje jen někdy. A ani runflaty nejsou spásou bez negativ.

Tlak na snižování emisí CO2 a tedy i spotřeby paliva je v poslední době extrémně silný a jednou z vynikajících cest, jak nižší spotřeby paliva dosáhnout, je snížení hmotnosti auta. Spoustu věcí ošidit nelze, třeba benzín bude vážit stále stejně, ale když dáte autu menší nádrž ve standardu a větší za příplatek, mohlo by to fungovat, napadlo Mercedes.

Snadno jde ušetřit také na tom, že do auta nedáte něco, „na co vůz nejezdí”. Třeba rezervu a ve standardní výbavě bude nouzová lepicí sada. Dá se tak uspořit třeba 15 kilogramů a když se jedná o spotřebu paliva, každé kilo se počítá. Pochopitelně, tohle platí i v reálném světě, pro 15 kilogramů by se ale většina z nás komfortu plnohodnotného rezervního kola nevzdala. Výrobci nás jej zbavují bez ohledu na vůli zákazníků v rámci hry na snižování spotřeby, v níž někteří pravidla ohýbají trochu a jiní o trochu víc.

Pokud totiž nahradíte rezervu, ať už plnohodnotnou nebo dojezdovou, lepicí sadou, může se stát, že při defektu budete volat odtahovku. Lepicí sada sestává ze spreje, který utěsní díru, a kompresoru. Na kompresoru není co zkazit, ten prostě nafoukne pneumatiku, ale sprej není schopný spravit všechno. Americká automobilová asociace (AAA, ne český autobazar) testovala několik těchto sad a zjistila, že když věc, která pneumatiku propíchla, v pneu nezůstane, sprej zacelit díru nezvládne.

Pochopitelně nezmiňujeme případy větších protržení nebo snad díry v bočnicích, se kterými si lepicí sprej nemá vůbec žádnou šanci poradit. Tady i v jiných případech pomůžou pneumatiky typu runflat, které mají pevné bočnice a pomaleji se na nich dá jet, i když jsou protržené. Pevné bočnice nicméně znamenají permanentně nižší komfort jízdy (a ne že ne, přes jistý pokrok, který se v posledních letech odehrál) a také tyhle pneumatiky bývají dražší a nemívá je skladem každý servis.

Další důležitou věcí je, že pneumatika opravená takovouto lepicí sadou není opravená permanentně. Je nutné jet velmi brzy do pneuservisu a nechat tam pneumatiku prohlédnout a případně opravit pořádně, nebo rovnou vyměnit, je-li to potřebné; pokud ale je poškození tak malé, že ho lepicí sada zvládne opravit, výměna by v zas tak mnoha případech nutná být neměla.

Když ale máte rezervu, nic takového vás nerozhodí, protože můžete jednoduše vyměnit kolo za to rezervní a pokračovat v cestě minimálně do nejbližšího pneuservisu, kde původní pneumatiku necháte opravit nebo si rovnou koupíte novou, je-li to potřeba. V každém případě je to levnější, než tuhle cestu podniknout na korbě odtahovky, tím spíš, jste-li v zahraničí. A i na dojezdové rezervě klidně lze ujet několik stovek kilometrů.

Tento problém je relativně nový a stále tíživější. Plnohodnotnou rezervou je podle loňských údajů výrobců vybavováno v Evropě jen mizivé procento nových aut - 46 procent má lepící sadu, 27 procent dojezdovým kolem, 15 procent má nějakou formu dojezdových pneumatik (run-flat). A ze zbylých 12 procent připadá ještě třetina na vozy se samodofukovacími či samozacelovacími pneumatikami. Na standardní rezervu zbývá jen osm procent.

V Americe je situace lepší, ale trend podobný. Průzkum americké AAA odhalil, že zatímco před 10 lety bylo pouze 5 % aut prodáno bez rezervy, dnes to je už 36 %. Tohle číslo navíc dál poroste, protože emisní standardy CAFE v USA vyžadují průměrnou spotřebu 4,3 l/100 km napříč nabídkou automobilek v roce 2025 a evropské vyhlídky jsou ještě horší.

Britský automotoklub RAC konstatuje, že počet výjezdů k případům typu „píchnul jsem, nemám rezervu” vzrostl mezi léty 2010 a 2014 čtyřnásobně z 30 na 120 tisíc za rok. A britská služba AA dodává, že 44 procent klientů, kteří se na cestách pokusili použít lepící sadu, neuspěli a potřebovali jejich pomoc.

S tím, jak z aut mizí rezervy, také umí čím dál méně řidičů vyměnit u auta kolo. Motoristé ve věku 35 - 54 let to zvládnou, nebo alespoň to 90 % z nich tvrdí, ale u lidí ve věku 18 - 34 let už to je 78 % lidí. Ani v českých autoškolách není názorná ukázka výměny kola vůbec samozřejmostí, často si musí studenti vystačit s videem nebo teoretickým vysvětlením.

Ještě nedávno bylo s rezervou spojeno nanejvýš zklamání, že místo plnohodnotného kola pod podlahou zavazadelníku člověk našel jen dojezdovou rezervu. Dnes už ale i dojezdová rezerva je něco, co může znamenat uspokojení, protože to je pořád lepší než lepicí sada. Naštěstí se většinou tento důležitý doplněk dá přiobjednat, jak ukáže také následující přehled...

Značky aut podle procent modelů s plným či dojezdovým rezervním kolem v základní výbavě v Evropě

(u velké části vozů lze plnohodnotnou či dojezdovou rezervu alespoň přiobjednat)

Přehled aut bez rezervních kol ve standardní výbavě USA

Zdroje: AAA, RAC, AA

Marek Bednář