Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Stalo se normou tvrdit, že elektrická auta se sama prosadí s tím, jak je lidé budou poznávat. A ta spalovací zajdou na úbytě ruku v ruce s klesajícím zájmem o ně. Realita je ale opačná. Rostoucí zkušenosti s elektromobily nevedou k většímu přirozenému zájmu o ně, platí to i v Austrálii.

Potřebovali bychom prsty opravdu hodně velkého množství rukou, abychom spočítali počet článků pracující s tvrdými daty odporujícími oblíbenému tvrzení ve stylu „jednou elektromobil, vždycky elektromobil”. Počet těch, kteří naopak po zkušenosti s takovým vozem chtějí zpátky spalovací vůz, se studie od studie liší, obvykle jde ale o vysoké desítky procent, snadno i polovinu lidí.

Důvody jsou v podstatě stále stejné, ostatně jejich masovému rozšíření stojí v cestě už dobrých 100 let. Elektrická auta mají problémy s použitelností, jejíž limity lidem nevadí jen do chvíle, než jsou s nimi za nepříznivých okolností konfrontováni. Milovníci elektromobilů mohou tvrdit, co chtějí, ale pokud do půltunového paketu baterek nabíjeného klidně hodiny pěchujete ekvivalent náplně asi 20litrové nádrže na palivo, která váží asi 21kilo se vším všudy, a i její čtyřnásobek v podobě palivové nádrže vážící pořád desítky kilogramů doplníte energií naplno během pár desítek sekund téměř vždy a všude, jsou to dvě úplně jiné reality. A ta první v jejich vzájemném srovnání prohrává na celé čáře v očích kohokoli, kdo si vítěze nevysnil předem.

Že to je stále aktuální problém, který elektromobilům nežene do náruče nové kupce, ale naopak odhání i dosavadní zájemce, nejnověji ukazuje studie provedená australským Car Sales. Vyplývá zní, že tamní řidiči elektrický pohon odmítají z 41 procent kvůli nedostačující infrastruktuře veřejných dobíjecích stanic, v takřka 40 procentech jim pak vadí nedostačující dojezd. Je to pořád stejný, nevyřešený a aktuálně i neřešitelný problém.

Pouze 26 procent dotázaných si proto dokáže představit, že po roce 2035 bude používat elektromobil. Ve srovnání s předchozím vydáním stejného průzkumu jde o propad o 10 procentních bodů a další z projevů prudce klesajícího zájmu. Prostě čím víc si konfrontujete pohádky automobilek a některých médií s realitou, tím víc víte, že chcete něco jiného.

Ruku v ruce s tím se znovu vrací do kurzu spalovací motory, neboť zatímco ty byly dosud spojeny s 22procentními preferencemi, nyní jim palec nahoru dalo už takřka 30 procent Australanů. Připouští, že nemusí nutně jít o čistě benzinové či případně dieselové vozy, přístupní jsou i hybridům. To se dá pochopit, neboť v jejich případě padají přesně ty problémy, které jsou spojené s elektromobily není tedy třeba hledat každý 300 či 400 kilometrů dobíjecí stanici, u níž následně strávíte mládí. Vedle toho jsou navíc tato auta finančně mnohem dostupnější.

Změně názoru mnoha Australanů se nakonec nelze divit i z jednoho přehlíženého důvodu, na který lidé též upozorňují. Od příchodu takové Tesly Model S uplynulo už 14 let, přičemž po celou tu dobu jsme byli „krmeni” zmínkami o ohromné evoluci elektrických aut. Ale co přesně se za tu dobu změnilo? Ceny některých elektrických aut o něco klesly, zajímavějšími se ale jeví spíš kvůli dominantně umělému zdražování spalovacích vozů. Dojezd též o něco vzrostl, i rychlost dobíjení se zlepšila, ale jsou to strašně malé pokroky, navíc potřebují, aby se pro ně sešlo to či ono. A výsledný stav stejně zůstává na hony vzdálen fungování spalovacího auta prakticky kdekoli a kdykoli, bez jakýchkoli zvláštních podmínek.

Jakkoli tedy prodeje elektromobilů v Austrálii aktuálně rostou, povětšinou za tím stojí čínské automobilky, které zvládly dostat víc dolů aspoň ony ceny. Jejich vozy tak do mnoha rodin míří jako druhé či třetí auto, se kterým je realizována většina cest po městě. I proto, že také protinožci už pár měsíců čelí kvůli konfliktu na Středním východě vyšším cenám pohonných hmot. Zjevně však ani ty je nedokážou odloučit od spalovacích aut, které dnes reálně pro řadu aplikací nemají konkurenci. A bez nichž si tak zejména delší cesty nedokáže představit stále větší počet lidí.

Zdroj: Car Sales

Petr Prokopec