Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Škoda za časů komunistické ČSSR neokouzlovala zákazníky ani u nás, natož pak „na západě”. Přesto svého času zkoušela prorazit i v Americe.

Pokud vám netáhne na důchodový věk, patrně komunistickou Škodu pamatujete hlavně z časů zastaralých modelů 120 a spol. Ty u nás lidé kupovali hlavně proto, že neměli mnoho na výběr, na západě se pak nezřídka stávaly i terčem posměchu. Přesto se je tam dařilo prodávat, hlavně díky nízkým cenám. O pár dekád dříve ale byla situace o něco růžovější.

V časech modelu Felicia, toho původního z 50. let minulého století, šlo hovořit o ještě konkurenceschopném produktu, který si za našimi hranicemi vydobyl i jisté renomé. O tom se ví, o poznání méně známým faktem ale je, že se jeho export neomezil pouze na Evropu či rozvojové země. Felicie mířily i za oceán a nikoli jen do Kanady, kde se škodovky prodávaly také později. Zcela seriozně byly nabízeny i ve Spojených státech, kde dnes pomalu nerozeznají Škodu od BMW.

Zní to bizarně, v Americe byly normou koráby s osmiválcovými motory a do toho přišla nejen Felicia, ale i Tudor - drobná čtyřválcová autíčka, která měla oproti americkým strojům mnohem menší výkon. Stejně tak mohl být nevýhodou relativní nedostatek prostoru pro posádku i pro náklad. Výhodou ale byla mnohem nižší spotřeba paliva, klidně poloviční oproti „Amerikám”, a také relativně nízká cena. A právě na tato specifika se zaměřily dobové reklamy, z nichž pár můžete vidět níže.

Spotřeba Felicie paliva podle nich činila 5,8 litru na 100 km, ale nikoli na papíře v rukou trénovaného pilota - prý „v běžné losangeleské dopravě”. A Felicia tehdy stála 2 122 dolarů, což bylo zhruba o třetinu méně než Chrysler New Yorker. Že také měl 350 koní, sedminásobek toho, co Felicia, nechme raději stranou.

Na opačném pobřeží USA, v New Yorku, se oba vozy prodávaly jako Škoda America a America Convertible, to snad aby vypadaly více... americky. „Ze Škody 440 America dýchá výkon, krása a úspornost,” říkal dobový leták a dodával, že „dosáhne vysokých cestovních rychlostí” za nízké spotřeby. O 450 America, tedy u nás Felicii, pak říkal, že „poklidně pluje rychlostí 80 mph” (skoro 130 km/h).

Na tyto benefity mohlo lidí neslyšelo, pár zákazníků si ale československé vozy našly - jen Felicie se prodalo prý se jich ve Státech zhruba 100 kusů. Předpokládáme-li, že jich většina shnila na prach nebo byla jinak zničena, dnes to tam jsou vážně raritní auta. Tyrkysový kousek, který si můžeme prohlédnout na snímcích, je jedním z nich a je aktuálně na prodej v Miami ze sbírky muzea Dezer Collection.

Je to modelový rok 1959, což nám říká, že pod kapotou je jedenáctistovka o 50 koních výkonu. Víme také, že vůz má čtyřstupňovou manuální převodovku a že byl kompletně zrenovován. Zda ovšem dílně došla trpělivost a motivace, když se dostala k pravému zadnímu světlu, nevíme, ale zrovna tohle by nemusela být složitá oprava a tahle Felicia by opět vypadala téměř dokonale.

Její cena je 29 995 dolarů, tedy asi 650 tisíc korun. A mohl by to být zajímavý kousek do sbírky, zejména pokud žijete v USA, ale chcete si připomenout dětství v dědečkově kabrioletu na druhé straně železné opony. Importovat ji do ČR asi nemá smysl, i když originální tachometr v mílích na exemplářích s levostranným řízením člověk jen tak neuvidí. Každopádně je to pozoruhodné memento, zajímavý důkaz pokusu malé komunistické země prorazit s autem v „baště imperialismu”. Jak moc naivní byl, posuďte sami...

I dobové letáky dokazují, že se Felicia a Tudor kdysi v USA opravdu prodávaly

A Felicia byla k mání také v Kanadě

Zdroj: Green Light Auto Credit

Marek Bednář